ZAVŘÍT MENU

nemocnice

Zařízení sloužící k umístění nemocných osob a zdravotní péči o ně.

V Českých Budějovicích plnil tuto funkci od 14. století částečně špitál s kostelem svatého Václava, zrušený 1796, a městský chudobinec v Krajinské třídě, založený 1781 a spravovaný řádem sester sv. Františka. Od roku 1787 byla péče rozšířena o nemocniční ošetřování. Ke stavbě nové nemocnice došlo 1827—1829 podle projektu stavitele Josefa Bednaříka na Vídeňském předměstí v ústí ulice Karla IV. na Mlýnskou stoku. Náklad 18 918 zlatých uhradilo zčásti město a zčásti odkaz biskupa J. P. Schaafgotsche. Kolaudační řízení proběhlo 4. 10. 1829. Chod nemocnice řídili zástupci města, církve a lékařů. Od 1850 převzala její vnitřní správu na žádost biskupa J. O. Lindauera Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského (sestra představená Karolina Neumann a tři řádové sestry). K prvním přístavbám objektu a zvýšení počtu lůžek došlo 1864 a 1873. Počátkem 20. století měla nemocnice k dispozici 80 lůžek a působilo tu 6 lékařů. K budově přiléhala nemocniční zahrada (v místech dnešní hlavní pošty na Senovážném náměstí). Přestože kolem roku 1886 byla zřízena ještě infekční nemocnice v objektu zvaném Šmídovna na Pražské třídě (před obchodním domem Družba), přestala kapacita veřejné nemocnice v této době vyhovovat. Od roku 1881 probíhající pokusy o stavbu nové nemocniční budovy nebyly úspěšné. Kolem roku 1896 proběhla v pořadí pátá přístavba stávající budovy.

Městský výbor a okresní zastupitelstvo dospěly 1906 k rozhodnutí zřídit nový nemocniční areál na Lineckém předměstí (ulice Boženy Němcové č. 44, původně Štefánikova ulice č. 300). První zasedání stavebního výboru stanoveno na duben 1907. Projekt vypracoval 1911 J. Kneissl podle vzoru nemocnice v Chebu a v Mostě, stavbu prováděla od března 1912 do listopadu 1913 firma J. Hauptvogela. Kolaudace proběhla 18. 11. 1913. Dne 5. 3. 1914 došlo k jejímu otevření (právo veřejnosti na novou nemocnici  bylo přeneseno až v květnu 1915) a pojmenování na Jubilejní nemocnici císaře Františka Josefa. Jako ošetřovatelky zde působily i nadále řádové sestry Boromejky. Celkové náklady 1 466 808 korun 77 haléřů byly uhrazeny okresním zastupitelstvem, městskou obcí a zčásti odkazem zesnulého starosty J. Kneissla. Budova staré nemocnice na Senovážném náměstí byla v červenci 1914 následně stržena a pozemek prodán ministerstvu obchodu. Původními součástmi nové nemocnice byly stávající pavilony A (bývalá hlavní budova s chirurgickým oddělením) a D (dříve infekční pavilon), v nichž se nacházelo celkem 159 lůžek. Součástí areálu byla také márnice, kaple a objekt dezinfekce. V čele nemocnice stál nejprve jediný primář. Dne 5. 1. 1915 byl monoprimariát rozdělen na primariát interní a primariát chirurgicko-gynekologický.

Majitelem a provozovatelem ústavu byl okres společně s městem, od 28. 3. 1934 již jen okres. Řídícím orgánem se stal desetičlenný správní výbor v čele s předsedou. Oficiální název zněl Všeobecná veřejná nemocnice v Českých Budějovicích. Roku 1934 byla zřízena samostatná oddělení: chirurgicko-urologické, porodnicko-gynekologické, infekční s prosekturou a interní s rentgenovým provozem. Areál nemocnice se začal rozšiřovat směrem k jihu na pozemcích získaných 1929 od okresu a města; 1935 zde pražská firma Stavitelství Krč, Novotný a Tomka zbudovala podle projektu Bedřicha Adámka (* 1891) nový infekční pavilon (stávající pavilon M) a 1935—1936 novou hospodářskou a administrativní budovu s prádelnou a kuchyní (u vjezdu do areálu). B. Adámek projektoval i další objekty: 1936 postavena prosektura (stará patologie, pavilon H), 1937—1940 byl zbudován chirurgický pavilon (B), další infekční pavilon (F) a porodnice s gynekologií (G). Počet lůžek se do 1938 zvýšil na 535, nemocnice přijímala ročně okolo 10 000 pacientů. Ve staré budově A bylo 1939 zřízeno oddělení ušní, nosní a krční. Roku 1945 vzniklo oddělení oční, neurologické, kožní (dermatologicko-venerické), 1946 dětsko-kojenecké, plicní (i pro léčbu tuberkulózy), radiologické, ortopedické, 1947 stomatologické a oddělení pro léčbu zářením (rentgen-terapeutické); nemocnice měla 1 048 lůžek a zaměstnávala 31 lékařů, 81 ošetřovatelů a sester (řádových i civilních) a 105 pomocných sil. Roku 1948 se uskutečnila přístavba administrativní budovy, 1949 vznikl primariát hematologie a transfúzní služby a 1951 postaven nový infekční pavilon; starý byl adaptován na dětské oddělení. Od 1. 1. 1952 se z nemocnice v Českých Budějovicích stala krajská nemocnice, začleněná pod nově vzniklý Krajský ústav národního zdraví, spravovaný krajským národním výborem. Dalšími stavebními akcemi se areál rozšířil: 1952—1954 byl postaven nový interní pavilon s plicním oddělením, resp. s oddělením tuberkulózy a respiračních onemocnění, a transfúzní stanice (označený I), 1953 vzniklo traumatologické a radiologické oddělení, 1955 psychiatrické oddělení, 1956 zahájila činnost laboratoř klinické biochemie, 1957 oddělení urologické a bakteriologie. Oficiální název nemocnice se 1. 10. 1958 změnil na Krajskou nemocnici s poliklinikou. Od roku 1959 funguje tělovýchovně lékařské oddělení (zrušeno 1995), 1960 lékárenské oddělení, 1963 rehabilitační a vybudovány ozařovny onkologie, 1964 protetické (1995 včleněno do rehabilitačního), soudně lékařské, parazitologie s mykologií,  plicní léčebna LTRN Vyšší Brod - Hrudkov, 1965 tělovýchovně lékařské (T) a anesteziologicko-resuscitační, 1966 dorostové oddělení (zrušeno 1991), postaven psychiatrický pavilon (L). Dále vzniklo 1970 oddělení nukleární medicíny,  interní oddělení I. se zaměřením na kardiologii, interní oddělení II. - interna (roku 1998 I. a II. sloučeno v jedno  interní oddělení),1973—1974 byl postaven protetický pavilon (P), 1976 dána do provozu svobodárna pro zaměstnance, 1979—1982 zmodernizován pavilon dětského oddělení (M, J), 1980 zřízeno lůžkové oddělení nemocí z povolání, oddělení klinické hematologie a oddělení funkční diagnostiky při plicním oddělení (zrušeno 1995). 1983 uvedena do provozu moderní kuchyně a otevřen pavilon neonatologie (J), vzniklo Dětské oddělení II. (neonatoogie) a oddělení lékařské genetiky. 1984 proběhla přestavba a rozšíření gynekologického pavilonu (G) a výstavba závodní mateřské školky a jeslí (zrušeno 1991) 1985—1986 přistavěn chirurgický pavilon se 6 operačními sály (B), 1986 léčebna dlouhodobě nemocných LDN I. a II. (sloučeno 1998 v 1. ONP H.A.) (N) a zřízeno neurochirurgické oddělení. Nemocnice měla v tomto roce 1 920 lůžek a na 37 primariátech zaměstnávala 247 lékařů (hospitalizovaných pacientů bylo 34 183 a ambulantně ošetřených 290  817). Roku 1987 došlo k přístavbě transfúzního pavilonu a otevření diagnostického centra, 1988 byla dokončena čistírna odpadních vod a ústavní lékárna (U), 1989 dostavěna a uvedena do provozu první část onkologického centra, ve kterém bylo umístěno i oddělení urologické a gynekologicko-porodnické (S), 1990 přistavěna lůžková část protetického pavilonu, rozděleno ženské oddělení  na samostanou gynekologii a porodnictví (1993 sloučeno v jedno oddělení ženské) a zřízeno ambulantní sexuologické oddělení. 1991 posudkové oddělení (zrušeno 1992) a virologie. V srpnu 1991 vydáno první číslo časopisu Nemocniční zpravodaj. V letech 1992—1993 bylo postaveno moderně vybavené onkologické centrum (pavilon V) a 1996 v západní části areálu vznikl nový pavilon patologického a soudního oddělení. Byl zahájen provoz spalovny. Od roku 1998 využívány prostory bývalé Okresní nemocnice, pro orientaci označováno jako Dolní areál (Horní areál – původní nemocnice).1998 1. rehabilitační H. A. a 2. rehabilitační D. A. (srpen 1998 sloučeno), ARO I. H. A. a ARO II. D. A. (sloučeno 2002), oční I. H. A a oční II. D. A. (sloučeno 1999), LDN III., IV., V. (sloučeno v dubnu 1998 v 2. ONP D. A.), gastroenterologie (vyčleněním z kardiologie). 2000 kardiochirurgie (vyčleněním z kardiologie). V roce 2003 bylo přemístěno centrum pro odběr krve dobrovolných dárců a uskutečnila se rovněž zásadní rekonstrukce pavilonu interního oddělení. Od roku 2004 vcházejí pacienti do areálu nemocnice novým vstupním terminálem podle návrhu českobudějovického ateliéru A+V Design, spol. s. r. o. Tento objekt získal 31. 3. 2005 cenu PRESTA – prestižní stavba jižních Čech v kategorii Občanské a průmyslové stavby. V tomtéž roce byla dokončena přestavba budovy psychiatrického oddělení a v objektu byly centralizovány nemocniční laboratoře s příslušnými specializovanými odděleními.

Po zániku Krajského ústavu národního zdraví byla českobudějovická nemocnice od 1. 1. 1991 spravována ministerstvem zdravotnictví jako Nemocnice České Budějovice. Dne 31. 12. 2001 došlo rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví ČR k přechodu příspěvkové organizace Nemocnice České Budějovice do vlastnictví Jihočeského kraje. Od 1. 1. 2004 zahájila Nemocnice České Budějovice Rozhodnutím o registraci nestátního zdravotnického zařízení Krajského úřadu Jihočeského kraje svou činnost jako akciová společnost. Jediným akcionářem je Jihočeský kraj.

V roce 2005 měla nemocnice k dispozici 1 651 lůžek, z toho 170 lůžek na jednotkách intenzivní péče. Počet zaměstnanců činil k 31. 10. 2005 celkem 2 646 osob, z toho 393 lékařů a 1 406 středního zdravotnického personálu. V nemocnici bylo hospitalizováno okolo 45 tisíc pacientů, provedeno přes 22 tisíc operací, téměř půl milionu ambulantních výkonů a narodilo se tu kolem 2 000 dětí. Nemocnice je nositelkou ocenění Baby Friendly Hospital, udělovaného dětským fondem UNICEF. Nabízí pacientům řadu špičkových pracovišť, např. kardiologii se specializací na moderní metody léčby, dětskou onkohematologii a neurochirurgii.

 

AUTOŘI:
Jiří Černý
PhDr. Daniel Kovář
Diana Šmajclová

LITERATURA:
  •      ČERNÝ, Jiří a ŠMAJCLOVÁ, Diana. Dějiny českobudějovické nemocnice. I. díl, (středověk - 1948). 1. vyd. České Budějovice: Nemocnice České Budějovice, [2007]. 102 s. ISBN 978-80-239-9471-1.

  •      ČERNÝ, Jiří a ŠMAJCLOVÁ, Diana. Dějiny českobudějovické nemocnice 1949—2003. Rukopis, 2006, dep. Nemocnice České Budějovice, a.s.