ZAVŘÍT MENU

nakladatelství

Vydávání neperiodických knižních publikací, původně spjaté s tiskařstvím a knižním obchodem.

Až do poloviny 18. století stačila krýt místní potřeby tiskárna jindřichohradeckých Hilgartnerů. Roku 1788 zde založil tiskárnu Johann Josef Diesbach (1758—1807) z Prahy a jejím vedením pověřil svého zaměstnance Johanna Franze Zdarssu, který ji 1791 koupil, časem získal i knihkupeckou koncesi a svou produkcí sloužil převážně zdejšímu biskupství. První českou knihu, Historii biblickou od Šimona Bernarda Vrány (1785—1856), vydal 1821. Jeho nástupce F. Zdarssa vydával i první noviny ve městě, řízené redaktorem E. F. Richterem. Zdarssův závod si 1843 pronajal L. Em. Hansen a po 12 letech si zřídil na dnešním náměstí Přemysla Otakara II. vlastní knihkupectví v domě č. 5. Zde mělo později své sídlo nakladatelství Růže a po něm vydavatelství Vltava-Labe-Press. Německý knihkupec Hansen vydal i několik českých spisů.

Největším nakladatelským a tiskárenským podnikem v Českých Budějovicích byla od 1897 německá Moldavia, jejíž majitel zachránil před úpadkem list Budweiser Zeitung. V 1. třetině 20. století tu působila firma knihkupce K. Kratochwila, jejímž nejhodnotnějším edičním činem bylo vydání Heimatbuchu 1930. Prvním tiskařem českého původu ve městě byl Jan Krupička (* 1812), který v 60. letech 19. století koupil se společníkem Zdarssovu firmu a tiskl v ní Budivoj, první české noviny ve městě. Laurenz Stropek (1841—1879) vydával ve svém knihkupectví, založeném 1867, převážně náboženské učebnice. Roku 1887 vznikla tiskárna Jana Přibyla (1856—1913), která tiskla Jihočeské listy. Ke konci 19. století založil v Českých Budějovicích knihkupectví pražský nakladatel a knihkupec Gustav Dubský (1868—1927). Od něho závod koupil Karel Stieglmaier (* 1866), který vydával učebnice, různé příručky a hudebniny. Roku 1911 prodal firmu Karlu Ausobskému (1881—1938), pod jehož vedením se knihkupectví stalo význačným kulturním střediskem Českých Budějovic. K. Ausobský k němu připojil i dobře prosperující nakladatelství vzdělávacích knih a učebnic, v němž za redakce J. Lomského vydával i regionální revue Jihočeský přehled. Byl též starostou Gremia jihočeských knihkupců a nakladatelů, založeného 1923. V roce 1909 otevřel Jan Svátek (1883—1958), který měl za sebou praxi u pražských nakladatelů J. Pospíšila a F. Topiče, v Českých Budějovicích Jihočeské lidové knihkupectvínakladatelství. Vedle řady naučných i zábavných edic vydal 1917 Album čs. svérázu pro zčeštění módy, rodinného života a domácnosti, pozdější časopis Československý svéráz, s O. Jeremiášem připravil Národní zpěvník s hymnami dohodových států a za redakce Čeňka Zíbrta (1864—1932) obnovil vydávání národopisného časopisu Český lid. Po přestěhování svého nakladatelství do Prahy 1922 ponechal v Českých Budějovicích filiálku.

Mezi přední knihkupecké a nakladatelské podniky ve městě se po první světové válce řadily firmy Raimunda Marka (1887—1953), který mj. vydal spisy L. N. TolstéhoA. P. Čechova, dále Oskara Rosína (* 1883), po 1938 předsedy Gremia jihočeských knihkupců a nakladatelů, a od poloviny 30. let Josefa Nováka (1889—1975), který začínal jako hlavní účetní u K. Ausobského. Z okruhu jeho zákazníků, převážně spisovatelů a výtvarných umělců, vyšel podnět k vydávání krásných tisků, jehož se ujala místní skupina Družstevní práce, ustavená 22. 5. 1922. Za 10 let ediční práce (1938—1948) vydala 31 krásných tisků, grafik a výtvarných novoročenek. Vlastní edici měla i avantgardní umělecká skupina Linie, založená 1930. Vydala celkem 13 titulů grafiky, básní i prózy, jejichž tisk obstarávali K. Fiala Stanislav Kocmoud (1880—1953). Po druhé světové válce skupina Linie ediční činnost neobnovila, Družstevní práce ji ukončila 1948 a o rok později následovali zbývající soukromí vydavatelé. Jednou z mála poválečných edičních aktivit v Českých Budějovicích bylo vydávání Jihočeského plánu, revue Jihočeské společnosti národohospodářské 1945—1946 za redakce Oldřicha Řimsy (1899—1969), spolumajitele Jihočeského nakladatelství a knihtiskárny v Blatné. Po zákazu soukromého nakladatelského podnikání 1949 neexistovalo v Českých Budějovicích stejně jako v jiných krajských městech žádné nakladatelství. Tuto mezeru se první pokusil zaplnit V. Němec, novinář a básník, který 1957 v rámci Krajského domu osvěty připravil k tisku 4 ročníky Jihočeského lidového kalendáře. Tato ediční činnost předcházela zřízení Krajského nakladatelství (1960), známého později jako nakladatelství Růže, nadlouho jediného podniku tohoto druhu ve městě. Po listopadu roku 1989 ztratila Růže monopolní postavení a 1992 zanikla. Její název převzalo nakladatelství se sídlem v nedalekém Krníně. Z nově vzniklých soukromých firem v Českých Budějovicích se hodnotnou produkcí, zaměřenou na vydávání kulturně historických publikací regionálního dosahu, vyznačovalo nakladatelství Jelmo, po něm Veduta, která v několika edičních řadách vydává především knihy zaměřené na české a světové dějiny. Technické literatuře se věnuje nakladatelství Kopp, na knihy s tematikou hobby a přírody se specializuje Dona. Vlastní nakladatelství se jménem Episteme zřídila 2013 Jihočeská univerzita. Dosti bohatou a především programově náročnou ediční činnost vykazuje ve svém oboru Národní památkový ústav v Českých Budějovicích.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

literatura 

AUTOR:
doc. Robert Sak

LITERATURA:
  •      CÍFKA, Stanislav a kol. Literatura - Divadlo. Vyd. 1. České Budějovice: Jihočeské nakladatelství, 1984. 195 s., [48] s. fot. příl. Jihočeská vlastivěda. Řada A.

  •      HUYER, Reinhold. Zur Geschichte des Buchdruckerei-und Zeitungswesens in Budweis. Budweiser Kreisblatt. 1902, 1.1., 5.1., 9.1.

  •      MRÁZ, Zdeněk. Literatura jižních Čech mezi světovými válkami a za okupace. České Budějovice: Státní vědecká knihovna, 1988. 73 s

  •      PRŠÍNOVÁ, Tamara. Nakladatelství Růže: profil českobudějovického nakladatelství v letech 1958—1991. Praha, 1995. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta.

  •      PRŠÍNOVÁ, Tamara. Nakladatelství Růže 1958—1991. Jelmo: Nakladatelství Jelmo, 1998. 157 s.