ZAVŘÍT MENU

gymnázia

Střední všeobecné školy pro přípravu k dalšímu (univerzitnímu) studiu, navazující na dlouhou tradici latinských škol.

V průběhu 19. století vznikla též reálná gymnázia, reformovaná reálná gymnáziareálky usilující o skloubení předmětů klasického humanitně orientovaného gymnázia s výukou moderních jazyků a technických předmětů. Dívkám poskytovala všeobecné vzdělání na základě moderních jazyků šestitřídní lycea, později přeměněná na gymnázia.

První gymnázium v Českých Budějovicích založili 1762 piaristé. Jeho prozatímním sídlem se staly 4 pronajaté domy v Krajinské třídě; v lednu 1763 zde začalo studovat prvních 63 mladíků. Již 13. 4. 1763 byla v sousedství staré radnice, na rohu Biskupské uliceŠiroké ulice, slavnostně zahájena stavba nové dvoupatrové budovy řádové koleje, do níž se piaristé i s gymnáziem přestěhovali 1769. V roce 1785 byla celá kolej včetně gymnázia přesunuta do bývalého dominikánského konventu. Počet žáků piaristického gymnázia dosáhl 1769 čísla 243 a v období 1817—1870 se pohyboval v rozmezí 225 (1817) – 546 studentů (1865). V roce 1849 bylo dosavadní šestitřídní piaristické gymnázium sloučeno s dvouletým filozofickým ústavem a v září 1862 byla za vyučovací jazyk tohoto osmitřídního gymnázia ustanovena pouze němčina. Pro české žáky však mohly být zřízeny pobočné české třídy, které se staly základem nového českého gymnázia ve městě. V červnu 1871 bylo piaristické gymnázium postátněno a 1873 přejmenováno na C. k. německé vyšší gymnázium. Od roku 1878 znovu postupně stoupal počet studentů: ve školním roce 1891—1892 zde studovalo 320 žáků. Přestože do 1904 klesl počet studujících na 290, patřilo budějovické gymnázium mezi nejčastěji navštěvovaná německá gymnázia v Čechách. V této době gymnázium přesídlilo do nově vybudované školní budovy v České ulici. Po roce 1918 byla škola přejmenována na Německé státní gymnázium. V roce 1922 se opět stěhovalo; jeho novým sídlem se stala budova na nároží Jeronýmovy uliceLannovy třídy, kde se nacházela Německá státní vyšší reálka, s níž 1920—1923 Německé státní gymnázium splynulo.

Počátky reálných škol v Čechách spadají do 30. let 19. století a jsou spjaty s působením řádu piaristů. I v Českých Budějovicích stáli u zrodu tamní reálky příslušníci tohoto řádu. Již 1849 zde byla ustavena nižší reálka; do 1866 se rozšířila na vyšší (sedmitřídní) a konečně 1874 přešla pod státní správu jako C. k. německá státní reálka v Českých Budějovicích. Německá reálka patřila k hojně navštěvovaným školám: 1890—1901 se zvýšil počet jejích studentů z 268 na 331. Po 1918 prošla škola řadou změn: ve 20. letech byla spojena s Německým státním gymnáziem, s nímž sdílela budovu na rohu Lannovy třídy a Jeronýmovy ulice. Do 1939 rovněž třikrát změnila jméno; nejprve užívala označení Německá státní reálka v Českých Budějovicích (1919—1930), pak od 1931 do 1938 Německé státní vyšší reálné gymnázium a konečně 1939 byla přejmenována na Německou vyšší školu. Během druhé světové války se jejím novým působištěm stala bývalá budova německého gymnázia v České ulici. Po skončení války sdílela německá reálka osud všech německých škol ve městě.

Prvním českým gymnáziem v Českých Budějovicích se stalo Jirsíkovo gymnázium, založené biskupem J. V. Jirsíkem (1868). V roce 1884 se další českou školou gymnaziálního typu ve městě stala česká reálka, založená Maticí školskou za přispění A. Zátky. Škola byla zpočátku konstituována jako nižší soukromý ústav s právem veřejnosti, ale již 1892 byla rozšířena na sedm tříd. V září 1893 se přestěhovala z pronajatých prostor na rohu ulice Dr. Stejskala a Široké ulice do nově postavené budovy na nároží ulice Fráni ŠrámkaKarla Weise. Od 1. 9. 1897 přešla škola jako C. k. česká vyšší reálka do péče státu; v říjnu 1926 pak byla přejmenována na Českou státní reálku A. Zátky. Škola, která začínala s 56 žáky v jedné třídě, se zdárně rozvíjela a v roce 1894 probíhala v sedmi třídách výuka pro 337 žáků; 1920 zde bylo zapsáno již 659 studujících. V říjnu 1939 byla škola vystěhována ze své budovy a přesídlila do propůjčených prostor ostatních českých školních ústavů ve městě. V roce 1941 byla reálka přejmenována na Reálné gymnázium v Českých Budějovicích, které bylo 1942—1945 připojeno k Reformnímu reálnému gymnáziu v Jeronýmově ulici. V roce 1945 byla česká reálka obnovena jako samostatný sedmiletý ústav, ale už 1947 byla transformována do osmiletého Zátkova státního reálného gymnázia, které ve školním roce 1947—1948 navštěvovalo 219 žáků a 29 žákyň. Výuka probíhala z valné části v prostorách zrušeného německého učitelského ústavu v Jeronýmově ulici, neboť původní školní budova české reálky na nároží ulic Karla Weise a Fráni Šrámka byla přeměněna v Učňovský a studentský domov. Další změny přišly po roce 1948 v podobě opětovného sloučení se Státním reformním reálným gymnáziem v České ulici v jeden ústav, který byl 1950 zrušen.

Státní reformní reálné gymnázium v Českých Budějovicích se začalo utvářet na počátku 20. let 20. století z pobočných oddělení reformně reálného směru České státní reálky. V září 1923 byla zahájena výuka v budově bývalého Německého státního gymnázia v České ulici v reformně reálně gymnazijních pobočkách první třídy české reálky, které se staly základem nového středoškolského ústavu v Českých Budějovicích. Ten byl plně konstituován v září 1928, kdy bylo v České ulici otevřeno samostatné osmileté Státní reformní reálné gymnázium v Českých Budějovicích. V roce 1941 byla škola přeložena do Jeronýmovy ulice, kde působila až do 1945 společně s českou reálkou; současně s touto změnou byly obě sloučené školy též přejmenovány na Reálné gymnázium v Českých Budějovicích. V poválečném období se Státní reformní reálné gymnázium na krátkou dobu osamostatnilo a vrátilo se do budovy v České ulici. Po opětovném spojení se Zátkovým státním reálným gymnáziem (1948—1950) byl spojený ústav v rámci komunistických reforem nejprve sloučen s Jirsíkovým gymnáziem a pak spolu s ním i zrušen (1953).

Gymnaziální výuku pro chlapce zajišťovalo v Českých Budějovicích v 90. letech 19. století rovněž soukromé církevní gymnázium, které 1894 otevřeli ve svém konventu petrini. Hlavním posláním tohoto šestitřídního gymnázia měla být příprava mladíků pro další studium v teologickém semináři. Činnost školy však neměla dlouhé trvání, neboť se jí nepodařilo získat právo veřejnosti. To znamenalo, že vysvědčení udělovaná jejím absolventům neměla obecnou platnost. Dalším soukromým církevním gymnáziem ve městě byl juvenát (gymnázium) pro přípravu mladých adeptů na vstup do společenství, který při své koleji zřídili a 1908—1921 spravovali českobudějovičtí redemptoristé (1921 byl přemístěn do Libějovic).

Od počátku 20. století byla v českých zemích zakládána rovněž šestitřídní lycea, jejichž posláním bylo poskytovat dívkám vyšší všeobecné vzdělání na základě moderních jazyků a zároveň je připravovat i pro praktická povolání. Do 1911 vzniklo v Čechách 9 českých lyceí a 4 německá. Protože neumožňovala bezprostřední přístup k  univerzitnímu vzdělání, jejich vývoj se zastavil a později se tyto školy přeměnily v gymnázia. V Českých Budějovicích působila dvě dívčí lycea: německé a české. Průkopníkem vyššího vzdělávání dívek byla na české straně vyšší dívčí škola, založená 1865 péčí českého spolku Beseda českobudějovická. Přímým předchůdcem českého lycea se stala až Česká pokračovací škola spolku Ludmila pro dívky, založená 1887, jejíž výuka probíhala v pronajatých prostorách v ulici Dr. Stejskala. Když ministerský výnos z prosince 1900 umožnil vznik šestitřídních dívčích lyceí, staly se České Budějovice místem zrodu prvního českého lycea v Čechách. V červnu 1903 získal Dámský spolek Ludmila, v němž pracovala i manželka A. Zátky, povolení k otevření lycea. Již na podzim byla zahájena výuka v pronajatých učebnách na Pražské třídě (v tzv. Englovně). Ve školním roce 1903—1904 byly otevřeny pouze dvě třídy (1. pro desetileté žačky a 4. pro dívky přicházející ze třetí třídy měšťanských škol), do nichž se zapsalo celkem 96 žákyň; ve školním roce 1905—1906 začalo vyučování i v posledních dvou třídách (tj. 3. a 6.) již úplného lycea. Rostoucí počet studentek se stal podnětem k výstavbě vlastní školní budovy, která byla slavnostně otevřena spolu s dívčím penzionátem Vesna již koncem roku 1906 na rohu Husovy třídy. Od 1. září 1919 přešlo spolkové české dívčí lyceum do péče státu a 1921—1924 se postupně transformovalo do podoby Spolkového dívčího reformovaného reálného gymnázia Jany Zátkové. V roce 1941 byla škola přejmenována na Dívčí reálné gymnázium; současně s tím byla zabrána i její školní budova, do níž se mohla vrátit až v květnu 1945. V letech 1945—1950 zde byla plně obnovena výuka ve všech třídách Spolkového dívčího reálného gymnázia Jany Zátkové; 1948 zde v 15 třídách studovalo celkem 440 dívek. Školské reformy po roce 1948 však vedly ke zrušení školy.

Počátky německého lycea jsou spjaty s činností německého Dámského spolku ke zřízení a vydržování dívčí pokračovací školy, založeného 1886. V tomtéž roce byla dámským spolkem zřízena samostatná Německá dívčí pokračovací škola, při níž byl 1899 otevřen jednoroční odborný kupecký kurz pro dívky. Reorganizací Německé dívčí pokračovací školy a odborného kurzu kupeckého pro dívky (1906—1907) bylo ustaveno Dívčí lyceum s právem veřejnosti, při němž nově působila dvouletá obchodní škola. Do 1908 se lyceum rozrostlo do podoby šestitřídního ústavu, který do 1910 sídlil v budově obecné školy v Riegrově ulici. Od 1910 až do svého zániku ve 20. letech lyceum obývalo vlastní, nově postavenou budovu v Dukelské ulici.

Výchovu a vyšší vzdělání dívek zajišťovala v Českých Budějovicích ve 30. a 40. letech 20. století též církevní gymnázium, jejichž zřizovateli byly tamní ženské kongregace. První církevní dívčí gymnázium ve městě otevřela Kongregace sester Nejsvětější Svátosti. V areálu kongregace na Rudolfovské třídě a v Lipenské ulici byla postupně otevřena i četná školská zařízení s právem veřejnosti, m. j. i nižší Dívčí reálné gymnázium u Srdce Páně. Výuku zahájilo ve školním roce 1938—1939, kdy zde začalo studovat prvních 18 žákyň. V roce 1941 bylo gymnázium zavřeno a činnost obnovilo až po válce, kdy bylo znovuotevřeno jako vyšší gymnázium, ale již 1949 postátněno a zrušeno. Rovněž Kongregace Školských sester de Notre Dame otevřela v domě U Svatého Josefa v ulici Na Sadech některá školská zařízení pro dívky. V letech 1945—1948 zde sestry spravovaly i dívčí gymnázium, které stejně jako všechny jejich ostatní školské ústavy bylo 1948—1949 zestátněno a uzavřeno.

Četné reformy a reorganizace prováděné po 1945 zcela proměnily dosavadní strukturu středního školství i v Českých Budějovicích. V rámci těchto změn byla všechna předválečná gymnázia zrušena, sloučena či přeměněna v nový typ střední školy (jedenáctiletoudvanáctiletou, později Střední všeobecně vzdělávací školu). Jednotlivé školy měnily názvy i působiště, vnitřní strukturu, obsah a charakter výuky. V 50. letech zde rovněž působilo nově vzniklé Pedagogické gymnázium Zdeňka Nejedlého, nahrazující český učitelský ústav.

Od 1968 byla gymnázia obnovována jako střední čtyřleté školy. V 70.—80. letech 20. století v Českých Budějovicích působila celkem 4 gymnázia, na nichž 1989 dohromady studovalo 1316 studentů. Dvě z nich, Gymnázium v České ulici (1923) a Gymnázium Karla Šatala v ulici Fráni Šrámka (1868), se mohla hlásit ke starší tradici českobudějovických gymnázií. Nově bylo ustaveno Sportovní gymnáziumKubatově ulici (1984) a GymnáziumJírovcově ulici, které vzniklo 1971 přesunem části pedagogického sboru a studentů Gymnázia Karla Šatala. Sídlem školy se stala nejprve budova v Jeronýmově ulici a od 1974 školní budova v Jírovcově ulici.

Zatím poslední změny přinesl vývoj po roce 1989, kdy došlo k výraznému rozšíření počtu jak gymnázií působících ve městě, tak i jejich studijních programů. Ve školním roce 2012—2013 zde bylo celkem 6 gymnázií zařazených do sítě ministerstva školství: 3 z nich měla status příspěvkové organizace zřizované krajským úřadem, 2 měla status společnosti s ručením omezeným a zřizovatelem posledního gymnázia bylo českobudějovické biskupství. Všechna českobudějovická gymnázia nabízela čtyřletý a osmiletý studijní cyklus. Na Gymnáziu Česká a Olympijských nadějí studovalo v tomto roce téměř 390 žáků (původní Sportovní gymnázium v Kubatově ulici se 2002 přejmenovalo na Gymnázium olympijských nadějí, 2112 bylo spojeno s gymnáziem v České ulici a bylo umístěno v budově v ulici Emy Destinové), 449 studentů bylo zapsáno na Gymnáziu v Jírovcově ulici které má od 2003 na základě smlouvy s Pedagogickou fakultou Jihočeské univerzity status fakultního gymnázia. Nejvíce (524 žáků) vykazovalo Gymnázium Jana Valeriána Jirsíka v ulici Fráni Šrámka. Další dvě budějovická gymnázia byla soukromá. Na tradici zdejších reálných gymnázií nepřímo navázalo České reálné gymnázium, s. r. o., jehož budova se nachází na Pražské třídě. Gymnázium bylo založeno 1991 jako Soukromé gymnázium v Českých Budějovicích a ve školním roce 2012—2013 zde studovalo 300 žáků. 280 studentů navštěvovalo Česko-anglické gymnasium s. r. o., které bylo založeno 1992 a sídlí v Třebízského uliciSuchém Vrbném. Na jaře 1990 bylo v Českých Budějovicích založeno Biskupské gymnázium Jana Nepomuka Neumanna, které od 1994 sídlí v budově bývalé smíšené obecné a měšťanské školy při sirotčinci Jirsíkově ulici, od roku 2012 má na základě smlouvy s Filozofickou fakulrou Jihočeské univerzity status fakultního gymnázia.Ve školním roce 2012—2013 zde bylo ve čtyřletém, šestiletém a osmiletém studiu zapsáno celkem 720 žáků. 

AUTOR:
doc. PhDr. Miroslav Novotný CSc.

LITERATURA:
  •      Atlas škol okresů: České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Pelhřimov, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor. Brno: P.F. art, 1997. 76 s. Compendium scholarum. ISBN 80-902041-9-8.

  •      JANDOVÁ, Lucie L. Působení řádu piaristů v Českých Budějovicích ve 2. polovině 18. století. České Budějovice, 1998. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Historický ústav.

  •      KOPEČNÁ, Martina. Piaristické gymnázium v Českých Budějovicích v letech 1800—1848. České Budějovice, 2003. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Historický ústav.

  •      Koch M., 1903—1904: Aus dem Archiv des deutschen k. k. Staatsgymnasiums in Budweis. In: XXXIII . Programm des deutschen k. k. Staatsgymnasiums in Budweis, veröffentlicht am Schlusse des Schuljahres.

  •      Padesát let Státní československé reálky dra Augusta Zátky v Českých Budějovicích: 1884-1934. České Budějovice: [s.n.], 1934. 146 s.

  •      SMETANOVÁ, Jiřina. Zátkovo státní reálné gymnázium v Českých Budějovicích v letech 1884—1914. České Budějovice, 2012. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Filozofická fakulta, Historický ústav.

  •      KLIMEŠOVÁ, Petra. Gymnasium J. V. Jirsíka v letech 1868—1918České Budějovice, 2011. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Filozofická fakulta, Historický ústav.

  •      NOVOTNÁ, Klára. "Matka na svých rukou chová celý svět." Dámský spolek Ludmila v Českých Budějovicích a jeho dívčí vychovávací ústavy (1885—1950). České Budějovice, 2011. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Filozofická fakulta, Historický ústav.

    [s. 102—134.]
  •      BINDER, Milan a SCHINKO, Jan. Zátkova reálka: historie školní budovy v ulici Fráni Šrámka v Českých Budějovicích. 1. vyd. České Budějovice: Milan Binder, 2013. 139 s. Budějovický městopis; 2. ISBN 978-80-87277-04-1.

  •      110 let budovy gymnázia v České ulici. 1903—1913. České Budějovice 2013.

  •      NOVOTNÁ, Klára. "Matka na svých rukou chová celý svět." Dámský spolek Ludmila v Českých Budějovicích a jeho dívčí vychovávací ústavy (1885—1950). České Budějovice, 2011. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Filozofická fakulta, Historický ústav.

  •      Státní okresní archiv České Budějovice, fond Dívčí reálné gymnázium České Budějovice, kniha 1, Školní kronika 1903—1948.

  •      Státní okresní archiv České Budějovice, fond Státní reálné gymnázium České Budějovice, kniha 1, Školní kronika 1946—1949.

  •      Státní okresní archiv České Budějovice, fond Státní reálné gymnázium České Budějovice, kniha 3, Školní kronika 1946—1949.