ZAVŘÍT MENU

první světová válka

Světový konflikt 1914—1918 mezi Ústředními mocnostmi (zejm. Německem a Rakousko-Uherskem) a dohodovými státy (především Francií, Anglií, Ruskem a Spojenými státy americkými), jehož záminkou se stalo zavraždění rakouského arcivévody Františka Ferdinanda d’ Este (1863—1914) v Sarajevu 28. 6. 1914.

Na území Českých Budějovic bojovými akcemi přímo nezasáhla. Mobilizační vyhlášky byly v ulicích vyvěšeny 26. 7. 1914 a dva dny nato se obyvatelé města dozvěděli, že Rakousko-Uhersko vypovědělo válku Srbsku. O průběhu bojů je kromě novin zpravovaly mapy vystavované ve výkladních skříních, později tzv. frontenkarty, podrobné mapy bojišť vydávané německou firmou Paasche, a zprávy generálního štábu, vyvěšované ve skříňce na radnici. V den vyhlášení války, 28. 7., uspořádalo asi 200 německých mladíků demonstraci před radnicí a potom před okresním hejtmanstvím; provolávali hesla Nieder mit Serbien! Nieder mit Tschechen! Pryč se Srbskem! Pryč s Čechy! Policie nezakročila, německé noviny nazvaly akci vlasteneckým projevem.

Ze tří pluků, které byly ve městě posádkou, odjeli na srbské bojiště v srpnu 1914 pěšáci z 91. a dělostřelci z 24. pluku, kteří prý u Bělehradu vypálili první ránu z děla v této válce. Na východní frontě proti Rusům bojoval 29. zeměbranecký pluk (později střelecký). Vojáci 91. pluku, přeloženého 1915 do Brucku nad Litavou, byli nasazeni i na frontu u řeky Soči (Isonzo) v dnešním Slovinsku, kde si od Italů vysloužili přezdívku zelení ďáblové; nejaktivněji zasáhli do bitvy u Jamjana zjara 1917.

První lazarety byly zřízeny v kasárnách nádraží, v biskupském semináři, později v ústavu hluchoněmých a v některých školách. Počet zraněných umístěných v Českých Budějovicích dosahoval 7—10 000. V záložní nemocnici ve starých zeměbraneckých kasárnách ležel 1915 spisovatel J. Hašek, který zde čerpal látku k Osudům dobrého vojáka Švejka za první světové války. Odpor proti válce se veřejně projevil ve městě především při odvodech na frontu začátkem války: 24. 11. 1914 demonstrovali odvedenci z Rudolfova a 26. 11. z Purkarce.

Od jara 1915 vázlo zásobování. České Budějovice náležely k 240 českým obcím, v nichž byly zavedeny první chlebenky, tj. potravinové lístky na chleba a mouku. Po předložení legitimace, kterou obdržela každá rodina, je týdně vydával aprovizační úřad, zvaný moučný či Mehlamt, v domě U Města Prahy na Senovážném náměstí. Postupně byly zaváděny lístky i na ostatní potraviny, zejm. mléko, tuky a cukr, kterých byl největší nedostatek. Týdenní příděl, neustále snižovaný, sestával v srpnu 1918 z půlky malého bochníku chleba, 1/8 kg masa, 1/16 kg másla a několika dkg mouky nebo prosa či fazolí. Nadto byly nařízeny bezmasé dny, zprvu jen 3 měsíčně, později 2 týdně, ale v září 1918 už plných 28 za měsíc. Nedostatek uhlí způsobil, že z Českých Budějovic jezdily denně pouze 2 osobní vlaky a žádné rychlíky, a uhlí se jako petrolej přidělovalo od 1917. Ceny potravin se na začátku války zvýšily o 100 %, 1915 již o 400 % ve srovnání s rokem 1913. Šířily se nemoci; úředně bylo zjištěno více než tisíc úmrtí z hladu, zvláště dětí a novorozeňat. Zřízení inspektorátu pro výživu a hospodářské rady 1917 ve městě vcelku nic nevyřešilo. V říjnu 1914 bylo ve městě 2 000 nezaměstnaných, jejichž situaci řešilo městské zastupitelstvo, ale teprve 6. 2. 1917 z popudu A. Zátky vznikl Pomocný výbor pro péči o nezaměstnané.

Během války byly pořádány nejrůznější sbírky a sběry. Roku 1917 byla nařízena celostátní rekvizice klik, zvonů, mříží aj. Ohrozila i zvon Bumerin, ale starosta J. Taschek dosáhl u Ústřední válečné sběrné akce ve Vídni toho, aby Bumerin vyškrtli ze seznamu zvonů určených k rekvizici. Když byl z úsporných důvodů 30. 4. 1916 zaveden letní čas, posunutí rafijí na radničních hodinách sledoval v noci velký dav lidí. Na zhoršující se zásobování odpovídali někteří rozbíjením výkladních skříní nebo drancováním obchodů, poprvé v květnu 1917, a účastí v tzv. hladových demonstracích (červen 1918). Konec války, který přinesl i prohlášení československé státní samostatnosti, přijali Českobudějovičtí s úlevou. Ve dnech 6., 17. a 18. 12. 1918 pak vítali italské, francouzské (později i ruské) legionáře a 20. 12. 1918 prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka (1850—1937), když se vracel z emigrace do vlasti. 

AUTOR:
doc. Robert Sak

LITERATURA:
  •      KOPÁČOVÁ, Helena. Friedrich Blumentrittt v první světové válce. In: Česká společnost a první světová válka: sborník příspěvků z vědecké konference v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích dne 20. listopadu 1998. V Českých Budějovicích: Jihočeské muzeum, [1999?]. 128 s. ISBN 80-86260-01-1.

  •      NIKRMAJER, Leoš. 91. pěší pluk a jeho účast na frontách první světové války. In: Česká společnost a první světová válka: sborník příspěvků z vědecké konference v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích dne 20. listopadu 1998. V Českých Budějovicích: Jihočeské muzeum, [1999?]. 128 s. ISBN 80-86260-01-1.

  •      PECHA, Miloslav. Politický život v jihočeské metropoli v letech 1914—1916. In: Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 1971, roč. 8, č. 1., s. 13—16, pokračování č. 2., s. 69—72. ISSN 0862-5417.

  •      PECHA, Miloslav. Obnovení politické aktivity v Českých Budějovicích v roce 1917. In: Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 1972, roč. 9, č. 1., s. 15—18. ISSN 0862-5417.

  •      PECHA, Miloslav. Zesílení politického ruchu v Českých Budějovicích před říjnem 1918. In: Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 1974, roč. 11, č. 2., s. 85—88. ISSN 0862-5417.

  •      PECHA, Miloslav. Státní převrat v říjnu 1918 v Českých Budějovicích: předpoklady, průběh a význam. 1. vyd. České Budějovice: Studio Gabreta, 1999. 185 s., [6] s. obr. příl. ISBN 80-238-4734-1.

  •      RADA, František. Když se psalo T.G.M.: České Budějovice v prvním desetiletí republiky. 1. vyd. České Budějovice: Růže, 1970. 297 s.

    [s. 5—51.]