ZAVŘÍT MENU

ražba mincí

Zhotovování mincí z měnového kovu, obvykle výsostné právo státu.

V Českých Budějovicích se mince razily pravděpodobně už ve 13. století, prameny je doložená ražba drobných mincí kolem 1470. Dodávky stříbra z místního revíru do vzdálených mincoven přinášely řadu těžkostí. Budějovičtí proto usilovali o zřízení mincovny přímo ve městě. Jejich snaha byla dlouho neúspěšná. Teprve morová epidemie, která 1568 ohrozila provoz pražské mincovny, přiměla úřady, aby se touto myšlenkou začaly zabývat. Nakonec dal svůj souhlas i císař Maxmilián II. Habsburský (1527—1576). Mincovna byla zřízena v areálu tehdy uprázdněného dominikánského konventu. Činnost zahájila počátkem srpna 1569. V jejím čele stál zkušený mincmistr Tobias Gebhart (před 1540 – před 1615). Autorem razidel byl Michael Stolz. Mincovna měla řadu zaměstnanců od kontrolorů kvality, přes písaře, po raziče a technický personál. Vznikla v době, kdy se císař pokoušel o sjednocení měny v celé monarchii. Základem oběživa se stal stříbrný zlatník, který se dělil na 60 krejcarů. Tehdy zde byly raženy následující mince:
zlatník (60 krejcarů):           1569—1572
půlzlatník (30 krejcarů):       1569—1573
desetikrejcar:                     1569
dvoukrejcar:                        1569—1572
krejcar:                              1570—1572
bílý peníz:                          1570—1572

Po neúspěchu pokusu o sjednocení oběživa se naše mincovny vrátily k tolarové měně. Z budějovické mincovny pocházejí:
tolar:                                  1573—1577
půltolar:                              1573—1577
čtvrttolar:                            1573
bílý groš:                            1573 a bez letopočtu
bílý peníz:                           1573—1577

Všechny tyto mince nesou značku mincmistra T. Gebharta, lví hlavu. Většinou je umístěna v kroužku nebo ve štítku uprostřed opisu. Za jeho vedení dosáhla mincovna v Českých Budějovicích vrcholu prosperity. Poté, co byl T. Gebhart jmenován mincmistrem v Praze, stanul roku 1578 v čele českobudějovické mincovny Kryštof Schönfeldt (1541 nebo 1542—1584). Za jeho správy (mincmistrem nebyl jmenován) zde byly raženy tyto mince:
dvoutolar:                  1579
tolar:                         1578—1584 a bez letopočtu
půltolar:                     1579, 1580, 1582, 1583
čtvrttolar:                   1580, 1582
bílý groš:                    bez letopočtu
malý groš:                 1578—1584
bílý peníz:                  1578, 1579, 1584

Schönfeldtovy ražby nesou značku šesticípé hvězdy, vzácně (na některých bílých groších) jeho iniciály CS (první případ takovéto značky v Čechách). V době Schönfeldtova vedení prožila mincovna první krizi. Přispělo k ní i jeho konfliktní jednání. Po jeho smrti se 1584 stal posledním zdejším mincmistrem Kryštof Mattighofer ze Sternfelsu (před 1560—1613). Pokračoval v ražbě stejných mincí:
dvoutolar:        1608, 1609
tolar:              1583—1597, 1599, 1600, 1602—1611
půltolar:          1584, 1585, 1591, 1593, 1594, 1605,1606, 1608—1610
čtvrttolar:        1584, 1590
bílý groš:        1584—1595, bez letopočtu
malý groš:      1583—1600
bílý peníz:       1586, 1592

Jako T. Gebhart označoval i K. Mattighofer mince značkou lví hlavy. V českobudějovické mincovně byly raženy téměř všechny tehdy obvyklé stříbrné mince. Z jiných kovů zde mince raženy nebyly. Produkce českobudějovické mincovny převyšovala produkci mincovny pražské, nedosahovala však výše produkce v Jáchymově a Kutné Hoře. Analýza nálezů mincí prokázala, že mince ražené v Českých Budějovicích tvořily zhruba šestinu tehdejšího českého oběživa. Krátce před smrtí K. Mattighofera mincovna zanikla. Konec mincovny mohl souviset s vpádem Pasovských 1611, především však byl důsledkem úpadku těžby stříbra v místním revíru. 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

nerostné suroviny