ZAVŘÍT MENU

Boršov nad Vltavou

Obec 6 km jižně od Českých Budějovic.

Boršov (do 1950)

Vesnice vznikla na levém břehu Vltavy nejpozději v pol. 13. století, zakladatelem byl patrně drobný šlechtický rod s erbem střely. Patřila mu asi tvrz, jejíž zbytky se dochovaly nad vltavským údolím 1,5 km jihozápadně od vsi. Od 1261 se připomíná Albert z Boršova, který 1290 daroval Boršov nad Vltavou cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě. Klášter potom zůstal boršovskou vrchností až do 1848. Na jižním konci protáhlé ulicové návsi existoval již na sklonku 13. století farní kostel. Ve středověku vznikl mlýn (doložen 1379) a spojení s pravým břehem Vltavy zajišťoval přívoz (1455). Podle urbáře 1530 se v Boršově nad Vltavou nacházelo 20 poddanských usedlostí, 1654 zde bylo 17 usedlostí, z toho 7 pustých. Do 1713 se situace stabilizovala (18 usedlostí a 95 obyvatel starších 7—10 let), později počet obyvatel rostl (128 v roce 1726). Farní škola zde existovala již 1706. V roce 1843 bylo v Boršově nad Vltavou 23 domů a 196 obyvatel. Po zániku poddanství se Boršov nad Vltavou stal 1850 samostatnou politickou obcí, kde žilo 212 převážně německých obyvatel ve 23 domech; do konce 19. století došlo k počeštění obce. Potom stále mírně rostl, zejm. ve 20. a 30. letech 20. století (61 domů a 356 obyvatel v 1930, z toho jen 12 Němců). Roku 1949 se osadou Boršova nad Vltavou stala pravobřežní ves Poříčí se zámkem. Další růst Boršova nad Vltavou pokračoval v poslední čtvrtině 20. století (140 domů, z toho 19 neobydlených, a 416 obyvatel, 2001). Růst pokračoval i v posledním desetiletí, takže v roce 2011 měl Boršov 548 domů (z toho 47 neobydlených) a 1 650 obyvatel.

Půdorys vsi má podobu dlouhé ulice souběžné s tokem řeky. Ulicová náves se směrem k jihu mírně rozšiřuje a její závěr tvoří areál kostela. Západně od kostela stojí barokní fara. Novodobý stavební růst se od 2. pol. 19. století odehrával západně od staré vsi. Za severním okrajem vsi byla 1892 postavena železniční trať s mostem přes Vltavu, která omezila další rozšiřování zástavby k severu. Silniční most, který spojil Boršov s obcí Poříčí na pravém břehu, vznikl 1917 na místě přívozu a brodu. Nejnovější výstavba rodinných domků bungalovového typu se od 90. let 20. století rozvíjí na západním okraji a zejm. na jihozápadě, kde nad řekou vyrostla velká nová čtvrť naproti mlýnu a těstárně Bratři Zátkové a. s. v Březí. Zástavba staré části vesnice byla značně rozrušena a poznamenána modernizacemi a nevkusnými úpravami. Nejcennější památkou zůstává kostel svatého Jakuba Většího z konce 13. století, přestavěný 1493—1496 pozdněgoticky a opatřený novou věží; při přestavbě bylo zachováno gotické kněžiště z poslední čtvrtiny 14. století. V interiéru se dochovaly pozdněgotické nástěnné malby. Kostel je obklopen hřbitovem, který je vymezen kamennou zdí. Na hřbitově se zachovalo několik desítek hodnotných litinových křížů. Kaplička pochází z 1719. Ve vsi stojí památník sociálnědemokratického politika a ministra Gustava Habrmanna (1864—1932) ve tvaru koule s iniciálami, odhalený 1938 a obnovený 1994. 

AUTOŘI:
PhDr. Daniel Kovář
Ing. arch. Karel Kuča

LITERATURA:
  •      KOVÁŘ, Daniel. Tvrziště u Boršova nad Vltavou. In: Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. 1994, roč. 31, č. 4., s. 229—234.

    [s. 229—234.]
  •      LAVIČKA, Roman. Kostel svatého Prokopa a svatého Jana Křtitele na Starém městě v Českých Budějovicích. In: Staré Budějovice: sborník prací k dějinám královského města Českých Budějovic. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek, 2005. sv. 1. ISSN 1804-3186.

    [s. 20—44.]
  •      MAREŠ, Vojtěch. O minulosti obce Boršova u Českých Budějovicích. V Boršově: Nákladem Kampeličky v Boršově, 1938. 63 s.