ZAVŘÍT MENU

památková péče

Systém ochrany kulturních památek realizovaný odbornými organizacemi, orgány státní správy a nevládními sdruženími

státní památková péče

V roce 1850 byla na základě nařízení Františka Josefa I. (1830—1916) ve Vídni ustavena C. k. centrální komise pro zachování stavitelských památek (pozdější C. k. centrální komise pro památkovou péči), při které působilo v českých zemích 14 konzervátorů. V politickém okrese České Budějovice byl do této funkce jmenován J. Braniš.

Jako reakce na uvažované rozsáhlé stavební úpravy a asanace v historickém centru města vznikl 1912 Klub Za staré Budějovice jako odbor Klubu Za starou Prahu. Ten si pod vedením A. Trägera kladl za cíl soustředit pozornost úřadů a veřejnosti zejm. na rehabilitaci historické městské zástavby a její základní dokumentaci.

V budování jednotného systému památkové péče znamenal obrat vznik ČSR roku 1918, kdy byl reorganizací starších institucí zřízen Státní památkový úřad s celostátní působností sídlící v Praze. Rok nato jej doplnil specializovaný Státní fotoměřičský ústav Státní archeologický ústav. Potřeba aktuální místní péče o památky vedla 1932 k založení Památkového sboru jako konzultačního orgánu městské samosprávy, z něhož byla 1937 rozhodnutím městského zastupitelstva vytvořena Památková a umělecká komise. Od 1958 působilo v Českých Budějovicích Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody jako odborná organizace pověřená dokumentací, průzkumem a evidencí památek; výkonnou moc měl Krajský národní výbor.

Změny po roce 1989 umožnily obnovení činnosti občanských sdružení a nadací působících v památkové péči. Jako nástupce Klubu Za staré Budějovice vznikl 1991 Klub přátel Českých Budějovic. Rozdělením Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody vznikl Památkový ústav v Českých Budějovicích; od 2003 Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích.

Město České Budějovice se řadí mezi města s nejpočetnějším a nejvýznamnějším památkovým fondem, který čítá téměř 700 nemovitých kulturních památek. Převážná většina památkově chráněných objektů se nachází v památkově chráněných územích – městské památkové rezervaci, ochranném pásmu městské památkové rezervace a vesnické památkové zóně Rožnov. Po 90. letech 20. století, kdy si havarijní stav památek vyžádal rozsáhlé stavební úpravy a rekonstrukce, se péče o památkový fond na území městské památkové rezervace soustředila na stavební údržbu zahrnující obnovy fasád historických domů, opravy střech, výměny oken a menší adaptační úpravy. Mezi nejvýznamnější stavební akce 2004 patřila obnova a úprava goticko-renesančního domu č. 41 v Krajinské třídě na hotel Zátkův dům, během níž došlo k řadě pozoruhodných nálezů, např. freskové malby svaté Trojice. Pokračovaly práce na obnově střech dominikánského konventu a byla skončena první etapa obnovy objektu Předního mlýna, který se po dokončení rekonstrukce vnitřních nosných konstrukcí a fasád pohledově uplatňuje jako hodnotná součást historické zástavby města. Průběžně pokračují stavební práce na objektu Zadního mlýna a několika domů v Panské ulici, jejichž stavební stav byl značně poškozen povodněmi 2002. 

AUTOR:
Ing. Marie Bartyzalová

LITERATURA:
  •      Zpráva o činnosti za rok 2004. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích.