ZAVŘÍT MENU

elektrárny

Zařízení určené k výrobě elektrické energie.

V roce 1922 zrekonstruoval Český akciový pivovar (Budějovický Budvar) v Českém Vrbném bývalý Fellingerův mlýn na vodní e. Pro spád 2,24 m byly nainstalovány 2 Francisovy turbíny o výkonu 2 x 160 kW a vedením 6 kV byl zásobován pivovar a několik obcí. Po znárodnění 1950 byla e. předána Jihočeským elektrárnám (JČE), které ji provozovaly do 1979.

Vodní e. České Vrbné II byla vybudována 1985 u nového hydrostatického segmentového jezu na napřímeném řečišti Vltavy jako náhrada staré vodní e. Má dvoukolenové horizontální Kaplanovy turbíny s výkonem 2 x 900 kW a plně automatizovaný provoz. V roce 1994 se e. v privatizaci stala se majetkem 1. elektrárenské, spol. s r. o. se sídlem v Mánesově ulici č. 56.

Při regulaci řeky Vltavy 1931 zřídily Jihočeské elektrárny u válcového Jiráskova jezu vodní e. Sokolský ostrov, postavenou firmou Bubla a spol. K jejímu zapojení do sítě došlo v listopadu 1930. Při spádu 3,40 m byly nainstalovány 2 Francisovy turbíny a jedna Kaplanova o celkovém výkonu 650 kW. E. v roce 2005 vlastnila firma Aqua Energie s. r. o. se sídlem v Hamrech u Nýrska.

Další vodní e. zřídila firma Gellert & Co u Trilčova stavidlového jezu 1938. Pro spád 3,5 m byly instalovány 2 turbíny s výkonem 548 kW. E. sloužila nejen papírně, ale původně byl přebytek výkonu dodáván do sítě. Trvale je ve vlastnictví papírny (2005), stačí však krýt dodávkami proudu její spotřebu jen z 10 %.

Dne 29. 11. 1907 uzavřela obec České Budějovice ve Vídni smlouvu s firmou Internationale Elektrizitäts Gesellschaft (později AEG) o vybudování tepelné e., dodávce elektřiny a zřízení elektrické pouliční dráhy. Jako nejvhodnější místo pro parní e. byl zvolen jihovýchodní okraj města u Novohradské silnice, kde byla možnost vybudovat vlastní vlečku i odběru vody z Mlýnské stoky. V roce 1909 se v e. instalovaly 2 kotle Tischbein a parní stroje o výkonu 2 x 350 kW, 1913 byl přistavěn turbogenerátor 630 kW a téhož roku se podařilo do provozu uvést také rozvodnou síť s primárním napětím 5 kV.

Roku 1920 byly za účelem systematické elektrifikace jižních Čech ustaveny Jihočeské elektrárny, akciová společnost se sídlem v Českých Budějovicích (JČE). Společnost se rozhodla vybudovat na lignitovém ložisku v Mydlovarech tepelnou e., z níž by byl dodáván do města proud primárním vedením 22 kV (1922). Též koupila od rakouské společnosti 15. 6. 1925 parní e. v Novohradské ulici, k jejíž likvidaci došlo 1948. Od té doby objekt slouží jako teplárna. Také e. Mydlovary byla přestavěna na spalovnu s dodávkou tepla pro České Budějovice. Transformací a. s. vznikl 1946 národní podnik Jihočeské elektrárny, 1950 přejmenovaný na Českobudějovické energetické rozvodné závody, od 1958 Jihočeské energetické závody, ale s užívanou zkratkou JČE. Organizačně byl podnik začleněn do Českých energetických závodů (ČEZ) Praha.

Vzhledem k růstu spotřeby energie musel být elektrický proud dopravován ze severních Čech. Proto byla 1979 realizována jižní větev magistrály 400 kV přes České Budějovice, transformovaná 400/110 kV v Dasném. V témž roce byl vydán investiční záměr stavby Jaderné elektrárny Temelín (JETE) 25  km severně od Českých Budějovic. Úvodní projekt zpracoval Energoprojekt Praha 1985 a vlastní stavba byla zahájena 1987. Investorem výstavby se stala ČEZ, a. s., projektantem Energoprojekt Praha, a. s., dodavatelem stavební části Vodní stavby Bohemia, a. s., technologické části Škoda Praha, a. s. Dodávkou systémů kontroly, řízení a přísunem jaderného paliva byla pověřena firma Westinghouse (USA). Původně byla plánována stavba 4 bloků, ale v březnu 1993 rozhodla vláda České republiky o dostavbě jen 2 bloků, vybavených tlakovodními reaktory VVER 1 000 typu V 320, každý o výkonu 981 MW. První blok byl uveden do provozu v prosinci 2000, druhý 2002.

K 1. 7. 1990 byly z Českých energetických závodů vyčleněny regionální distribuční společnosti a začleněny jako zcela samostatné státní podniky. V 2. kole kuponové privatizace vznikla k 1. 1. 1994 Jihočeská energetika, a. s., kterou k 31. 12. 2004 převzala společnost E.ON jako výhradní distributor elektrické energie ve městě. 

AUTOR:
Mgr. Václav Vondra

LITERATURA:
  •      HŘEBAČKA, P. Elektrizace jižních Čech. In: Jihočeská technická práce. V Českých Budějovicích: Odbor Spolku československých inženýrů, 1938. 279 s.

  •      KUBÍN, Miroslav. Jihočeská energetika. České Budějovice: Jih, 1995. 340 s. ISBN 80-900351-9-1.

  •      Trilč F., 1928: Úprava řek v obvodu České Budějovice. In: Jihočeský přehled 1928.