ZAVŘÍT MENU

Hroznová ulice

Dlouhá ulice v historickém centru, která vznikla 1875 administrativním sloučením původně samostatných ulic.

Mlýnská  |  Masná  |  Fleischgasse  |  Viehmarkt  |  Viehmarktgasse  |  Děkanská  |  Mikulášská  |  Traubengasse  |  Kneisslova

Úsek vymezený Rybářskou branouČeskou ulicí byl původně nazýván Mlýnská ulice. Navazující část u masných krámů byla označována jako Masná či Fleischgasse, mezi Krajinskou třídouulicí U Černé věže jako Viehmarkt, Viehmarktgasse podle dobytčích trhů, které se konaly v této části H. u. Poslední úsek, od ulice U Černé věže ke Kněžské ulici, byl znám jako ulice Děkanská či Mikulášská. Ve středověku a na počátku novověku probíhaly jednotlivé části H. u. celkem třemi městskými čtvrtěmi, Prindlovou, Píseckého, a Steflovou, a vyvíjely se zcela samostatně.

Nejstarší doklady osídlení H. u. pocházejí ze 13. století. Kromě jednoduchých objektů lehké konstrukce, sloužících zřejmě k hospodářskému provozu, je mimořádně důležitým objevem nález zbytků zahloubené polozemnice se stěnami obloženými dřevem a vstupní šíjí se schůdky na místě zbořeného domu č. 13. Přestože orientace další polozemnice byla téměř shodná s uliční čarou H. u., lze se domnívat, že jde spíše o pozůstatek roubené stavby umístěné v zadní části parcely domu z náměstí Přemysla Otakara II.

Předpokládá se, že na severní straně ulice existovala starší zástavba. Naproti zde stojícím domům je 1377 uváděna budova kaplanky ležící v areálu u kostela svatého Mikuláše se hřbitovem. Na opačném konci byla H. u. uzavřena Rybářskou branou a vedla kolem dalšího hřbitova u dominikánského konventu. Ten byl od přelomu 15. a 16. století podél okrajů zastavován blokem domů založeným na krátkých parcelách. Prostor na nároží H. u. a České ulice byl označován Nonnenhof či Nun Haus. Tvořily ho minimálně 2 různě velké domy se zahradou, patřící k církevnímu majetku. Podle pověsti zde bydlely bekyně, které kromě modliteb vykonávaly pomocné práce pro dominikánský kostel. V 15. století se zkracují původní dlouhé parcely zasahující do H. u. z Rynku.

Z výsledků archeologických výzkumů je známo, že v tomto období již byly do H. u. orientovány samostatné zděné domy, z kterých se dochovaly sklepní prostory (např. č. 13) kryté trámovými stropy. Starší objekty byly přestavovány a snad i zvětšovány (dům č. 8 se sedlovým gotickým portálkem).

Tak jako jinde ve městě je 16. století obdobím intenzivních přestaveb, o kterých vypovídají jak změny v půdorysech, tak dochované části renesančních interiérů (domy č. 22 a 8). Ojedinělé je v H. u. obnovené renesanční sgrafitové průčelí domu č. 22 z 1597 s dochovaným negativem polovalbové konstrukce krovu. Z barokních přestaveb, z nichž některé byly uskutečněny po velkém požáru města 1641, je potřeba připomenout alespoň dům č. 8 a dvojici sousedících domů s bohatými dekorativními průčelími, která vrcholí štukovanými štíty, č. 24, původně i 22 a později upravovaný dům č. 9, ve kterém byl 1786 otevřen hostinec U Milleretů. Přechod ke klasicismu vyjadřuje průčelí domu č. 5 ze samého závěru 18. století, zatímco čistě klasicistní formy z 19. století mají fasády domů č. 10, 20 a 28.

Asi nejzajímavějším stavebním počinem 20. století byla výstavba obchodního domu v kubistickém stylu (dům č. 2) , realizovaná podle projektu stavitele F. Petráše

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

baroko    |   části města    |   historismus    |   klasicismus a empír    |   Městská spořitelna    |   renesance    |   sgrafito    |   U Hromádků 

AUTOR:
Mgr. Juraj Thoma

DALŠÍ AUTOŘI:
PhDr. Jiří Militký Ph.D.
Karel Pletzer

LITERATURA:
  •      KRATOCHWIL, Karl a MEERWALD, Alois. Heimatbuch der Berg- und Kreisstadt Böhmisch-Budweis: mit einer Sammlung von alten und neueren Sagen. Böhmisch Budweis : Karl Kratochwil & Comp, 1930. 568 s.

    [s. 109, 212.]
  •      KUBÁK, Jaroslav. Topografie města Českých Budějovic 1540-1800. V Českých Budějovicích: Jihočeské muzeum, 1973. 496 s.

  •      Líbal D. – Stach E., 1962: České Budějovice. Průvodní zpráva k stavebně-historickému průzkumu historického jádra. Rozmnožený rukopis. SÚRPMO Praha.

  •      MILITKÝ, Jiří. Archeologické výzkumy v Českých Budějovicích. In: Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. 1995, roč. 32/2, č. 2., s. 77—85.

  •      PAVEL, Jakub a ŠAMÁNKOVÁ, Eva. České Budějovice. 2., přeprac. vyd. Praha: Odeon, 1979. 234 s. Památky. Řada Městské památkové rezervace; Sv. 32.

    [s. 39, 43, 59.]