ZAVŘÍT MENU

České Vrbné

Ves 3,5 km severozápadně od středu Českých Budějovic na levém břehu Vltavy, do 1849 městská ves, od 1980 základní sídelní jednotka části obce České Budějovice 2.

Böhmisch Fellern  |  Vrbí (Brbie)  |  Vrba Česká  |  Fellern

Pojmenování vzniklo podle převládajícího porostu. Název České Vrbné byl zvolen kvůli odlišení od Německého Vrbného (Suché Vrbné) a Dasného (Kronfellern). V roce 1367 se připomíná Mertlin de Felhern, 1375 první výslovná zmínka o poddanské vsi s 8 lány při silnici k Hluboké nad Vltavou. Z 12 usedlostí k 1459 zbylo 1654 i 1713 jen 9 usedlostí, ale 1798 již 14. Na břehu Vltavy pracoval 1837—1842 malý cukrovar a při něm byla 1838 zřízena výroba papíru z chrástu cukrové řepy. Roku 1843 vykazovala ves 20 domů a 129 obyvatel, 1850 se České Vrbné stalo samosprávnou obcí s národnostně smíšeným obyvatelstvem. Roku 1900 bylo zjištěno 32 domů a 164 obyvatel (81 Čechů, 83 Němců), 1921 napočítáno 38 domů již s 278 obyvateli (245 Čechů, 41 Němců), 1930 42 domy a 260 obyvatel (225 Čechů, 35 Němců), 1950 53 domů a 235 jen českých obyvatel. K městu byla obec přičleněna 1980. Stala se pouhou základní sídelní jednotkou v části obce České Budějovice 2 a byla s městem spojena městskou hromadnou dopravou. V roce 2011 žilo v Českém Vrbném 481 obyvatel, ze 166 domů bylo 13 neobydlených. Z 201 bytů bylo 181 v rodinných domech.

České Vrbné si zachovalo půdorys středověké vsi, jehož základem je nevelká ulicová náves. Do ní od jihu vstupuje stará cesta z Českých Budějovic. Původní struktura usedlostí (čtyři usedlosti na obou stranách návsi) se zachovala na východní straně návsi, zatímco západní strana byla zřejmě rozrušena za třicetileté války či dříve (1654 bylo ve vsi jen 5 velkých usedlostí) a k uspořádání zástavby zde došlo až v 18. století. Na počátku 19. století se změnila komunikační situace vsi. V období 1811—1816 byla kolem západního okraje intravilánu postavena nová císařská silnice na Vodňany (do té doby vedla zemská silnice přes Haklovy Dvory). V oblouku silnice do Vodňan byl postaven zájezdní hostinec U Ruského cara, nazvaný podle Alexandra I. (1777—1825), který se v něm 1823 zastavil, aby se převlékl před návštěvou Hluboké. Později přestavěný hostinec byl zbořen při rekonstrukci silničního oblouku. Mezi ním a návsí vznikla široká spojovací komunikace. Novodobý urbanistický vývoj Českého Vrbného byl nevýrazný a omezil se na jednotlivé domy po západní straně vodňanské silnice mezi vsí a někdejší železniční zastávkou Čtyři Dvory na původní plzeňské železniční trati, která přetínala NovýStarý Vrbenský rybník. Někdejší elektrárna Českého akciového pivovaru v Českých Budějovicích z 1921 byla přeměněna na tiskárnu a její náhon byl upraven pro vodní slalom. Nová elektrárna s jezem byla vybudována v 80. letech 20. století. V roce 1997 začala rozsáhlá výstavba rodinných domků typu bungalovů na loukách východně od staré vsi.

Z hlediska lidové architektury je České Vrbné spolu s Rožnovem nejcennějším vesnickým celkem českobudějovické aglomerace. Na rozdíl od Rožnova dosud není plošně památkově chráněno, chráněny jsou pouze nejhodnotnější usedlosti čp. 1905 (dříve čp. 5), 1907 (dříve čp. 7), 1910 (dříve čp. 10), 1911 (dříve čp. 11) a 1912 (dříve čp. 12) se sýpkami. Uprostřed návsi stojí bývalá kovárna se zvoničkou, která byla 1925 rozšířena na hasičskou zbrojnici. Východní strana návsi je zcela intaktní, na západní straně byla zástavba zčásti zmodernizována. Jižní konec návsi narušily rodinné a dva bytové domy. Nejnovější stavební zásahy spolu s pokračujícím chátráním cenných objektů výrazně ohrožují památkovou hodnotu vsi. 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

části města    |   kanoistika 

AUTOŘI:
Ing. arch. Karel Kuča
Karel Pletzer

LITERATURA:
  •      KÖPL, Karel. Hostinec „U císaře Alexandra”. Český lid: sborník věnovaný studiu lidu českého v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku. Praha: V. Šimáček, 1892- . ISSN 0009-0794. Dostupné také z: http://tyfoza.no-ip.com/ceskylid/index.htm. [1905, roč. 14]

    [s. 427—428.]