ZAVŘÍT MENU

Jirsík Jan Valerián

čtvrtý českobudějovický biskup (1851—1883)

* 19. 6. 1798, Kácov v Posázaví
† 23. 2. 1883, České Budějovice

Absolvoval gymnázium v Havlíčkově Brodě a v Hradci Králové, filozofii studoval v Litomyšli a v Praze teologii. Na kněze byl vysvěcen 28. 12. 1820, 1821—1832 působil jako kaplan v Cítově, v Roudnici nad Labem a v Jezeří. Od 1832 byl farářem v Minicích u Kralup, odkud odešel 1846 do Prahy, kdy byl zvolen členem metropolitní kapituly. Kanovník J. V. Jirsík zde pracoval ve funkci rady arcibiskupské konzistoře a zároveň působil jako kazatel u svatého Víta. V letech 1847—1851 redigoval Časopis pro katolické duchovenstvo, do něhož rovněž autorsky přispíval.

Českobudějovickým biskupem byl jmenován 5. 9. 1851, biskupské svěcení přijal 19. 10. 1851 v katedrále svatého Víta v Praze a 1. 11. 1851 byl v Českých Budějovicích slavnostně intronizován. V novém úřadě věnoval pozornost především kněžskému dorostu, biskupskému semináři a kléru. V roce 1853 založil studentský seminář, do čela biskupského semináře postavil schopné představené a profesorský sbor obsadil odborníky vysoké úrovně. Zavedením kněžských exercicií, pastorálních konferencí a třemi synodami upevnil kázeň kléru, pro nemocné a chudé kněze založil Podpůrný fond svatého Mikuláše. Za svého působení v biskupském úřadě třikrát navštívil při vizitacích všechny farnosti diecéze. Ve všech kostelech českobudějovické diecéze zavedl mariánské májové pobožnosti a eucharistické slavnosti věčného klanění, organizoval náboženské slavnosti na oslavu význačných diecézních i celonárodních jubileí. Značnou pozornost vzbudil jeho postoj k otázce papežské neomylnosti, o níž jednal 1870 První vatikánský koncil. Jako člen koncilu nesouhlasil, aby papežská neomylnost byla prohlášena za článek víry, když se však většina sněmu vyslovila pro dogma, respektoval jeho rozhodnutí.

Vedle pastýřského působení v užším slova smyslu věnoval pozornost i politice, školství a charitativní činnosti. V letech 1861—1874 se J. V. Jirsík z titulu svého biskupského úřadu zúčastňoval práce českého zemského sněmu jako jeho nevolený člen (tzv. virilista); od 1861 byl také poslancem říšské rady ve Vídni. Největším Jirsíkovým dílem ve sféře školství bylo založení českého gymnázia v Českých Budějovicích 1868. Ze svých prostředků podporoval všechny potřebné a 1871 založil diecézní ústav hluchoněmých jehož vedením pověřil řeholnice z Kongregace Školských sester de Notre Dame.

J. V. Jirsík byl rovněž literárně činný: mimo některé drobnější práce (Škola nedělní pro vyrostlou mládež, Řím a jeho chrám, Proč jsem katolíkem, Bohomil) napsal Populární dogmatiku, jež se dočkala pěti vydání a byla přeložena do chorvatštiny a němčiny. Jeho Kázání na všechny neděle a svátky byla 1850 vydána knižně ve 3 dílech. Napsal 50 pastýřských listů věnovaných otázkám náboženského a veřejného života, napomáhal šíření náboženské literatury a podporoval vydavatelskou činnost Svatojánského dědictví, k jehož spoluzakladatelům patřil.

Byl pochován v biskupské hrobce na staroměstském hřbitově kostela svatého Prokopa a svatého Jana Křtitele.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

biskupství    |   Jirsíkovo gymnázium    |   náboženské poměry    |   politické poměry 

AUTOR:
prof. ThDr. Jaroslav Kadlec

LITERATURA:
  •      KADLEC, Jaroslav. Jan Valerián Jirsík: Biskup českobudějovický. 1. vyd. České Budějovice: Sdružení sv. Jana Neumanna, 1993. 126 s. Knihovna Setkání. ISBN 80-901602-0-4.

  •      KADLEC, Jaroslav. Českobudějovická diecéze. Vyd. 1. České Budějovice: Sdružení sv. Jana Neumanna, 1995. 146 s. Setkání. ISBN 80-901602-3-9.