ZAVŘÍT MENU

Daublebští ze Sternecku

Významná českobudějovická patricijská rodina, jejíž příslušníci zastávali 1567—1815 přední městské úřady a vícekrát výrazně zasáhli do dějin města.

původně Doudlebští  |  později též jen Sterneckové

V 18. století se D. ze S. rozštěpili na českobudějovickou, pražskou, moravskou a korutanskou větev; potomci českobudějovické větve žijí dodnes v Českých Budějovicích.

Prvním spolehlivě doloženým členem rodu byl Jiřík, v pramenech uváděný s příjmením Doudlebský či Ziegler († 1591). V Českých Budějovicích se připomíná od pol. 16. století, kdy výhodným sňatkem s Magdalenou Ramschisslovou zahájil majetkový a společenský vzestup rodu. V orgánech městské samosprávy se poprvé objevil 1563 jako jeden ze 4 přísežných mistrů sladovnického cechu. V letech 1567—1576, 1583—15841586—1588 byl obecním starším, 1585 a 1589—1591 konšelem. Jeho syn Kašpar († 6. 4. 1631) dosáhl v královském městě zcela mimořádného postavení. Po počátečním působení ve funkci seniora (1585, 1589—1591) byl v období 1592—1621 členem užší městské rady, v níž mu 1600—16051613—1621 patřilo místo primase. Na počátku českého stavovského povstání se 22. 6. 1618 připojil k měšťanskému výboru reprezentujícímu městskou obec, která prosadila zachování věrnosti císaři Ferdinandovi II. (1578—1637). Za to byl odměněn povýšením do šlechtického stavu. Nobilitačním diplomem mu byl 1. 7. 1620 udělen predikát ze Sternecku a erb. Společenské pozice svých potomků Kašpar upevnil také důmyslnou sňatkovou politikou, při níž se orientoval nejen na vlivné českobudějovické rodiny, ale také na okruh důstojníků kolem císařského generála B. de Marradase. Kašparův syn David (asi 1582—1648), který byl rovněž významný městský úředník (1620—16231627—1634 obecní starší, 1635—1648 konšel), je známý především jako kronikář. Jeho dílem je jeden z dochovaných rukopisů českobudějovických análů pro léta 1468—1643, na kterém začal pracovat po 1620. Davidův vnuk Jan Jiří II. (1678—1748) byl 1714—1748 po desetiletém působení v úřadu obecního staršího také členem užší městské rady. Jako úřadující purkmistr pozdravil 21. 8. 1732 jménem městské samosprávy císaře Karla VI. (1685—1740) a jeho choť při návštěvě panovnického páru v Českých Budějovicích. Slavnostní proslov přednesl ve zkráceném znění a císařským manželům předal 2 výtisky připravené delší verze zdravice, která byla s předstihem vydána v Kynclově tiskárně jako vůbec první tisk českobudějovické provenience. Za to byl odměněn zlatou medailí, která se na základě diplomu z 9. 4. 1735 stala součástí klenotu rodového erbu. Majetkové zázemí mu dovolilo, aby investoval do nákladných barokních přestaveb svých domů v Českých Budějovicích i do nákupů uměleckých děl a knih.

Z představitelů rodu, kteří byli bezprostředně spjati s Českými Budějovicemi, je nejznámější vnuk Jana Jiřího II. František Eusebius (1750—1815). Konšelem se stal již 7. 9. 1774 a v prvních volbách do regulovaného magistrátu (3. 12. 1787) byl zvolen purkmistrem. Úřad vykonával od 2. 1. 1788 až do konce života. Značnou odvahu i obezřelost prokázal v napjatých okamžicích napoleonských válek, zejm. za francouzského a bavorského obležení 1805—1806, kdy díky svému osobnímu nasazení uchránil České Budějovice i okolí větších škod. V prosinci 1805 se neváhal pěšky vypravit do Českého Krumlova se žádostí o půjčku na výpalné, jež na Českých Budějovicích požadoval francouzský maršál Jean Baptiste Jules Bernadotte (1763—1844). Zprávy o blížícím se míru však purkmistra přiměly k obratnému manévrování, díky němuž navzdory Bernadottovu nátlaku nebyly peníze okupantům vyplaceny. Úřadování F. Eusebia je spojeno také s úsilím o povznesení školství a kultury ve městě. Již za svého života se těšil značné vážnosti a 1875—1945 nesla jeho jméno ulice U Černé věže. Jeho empírový náhrobek se dochoval na staroměstském hřbitově.

V 19. a na počátku 20. století působili D. ze S. v Českých Budějovicích především jako obecní lesníci a městští zaměstnanci bez výraznějšího politického vlivu.

Společensky významně se však uplatnili příslušníci ostatních rodových větví. Z pražské větve to byli především zemský advokát, právní teoretik a děkan právnické fakulty pražské univerzity Jakub (1800—1878), geodet Robert (1839—1910) a botanik a entomolog Jakub (1868—1941). Z moravské větve se proslavil Karel (1813—1893), zakladatel a první prezident od 1870 dodnes působící Mezinárodní nadace Mozartea v Salcburku. Nejznámějším příslušníkem rodu byl Maxmilián (1829—1897) z korutanské větve, hrdina bitvy u Visu/Lissy (20. 7. 1866), který se 1883 stal vrchním velitelem rakousko-uherského válečného námořnictva. Jeho přímým potomkem byl někdejší rakouský velvyslanec v ČR Klas Daublebsky (1940—2013). Silné vědomí rodové sounáležitosti potomků různých větví D. ze S. se projevuje v pořádání rodinných setkání, která se obvykle konají v Českých Budějovicích.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

dějiny města    |   purkmistři a starostové 

AUTOR:
Mgr. Tomáš Sterneck Ph.D.

LITERATURA:
  •      HUYER, Reinhold. Bürgermeister Franz von Sterneck gest. 21. Juli 1815: Ein Gedenkblatt zur hundertsten Wiederkehr seines Todestages. Budweis: A. Gothmanns Buchdruckerei, 1915. 11 s.

  •      KAHUDA, Tomáš. Stvrzenky Jana Jiřího Daublebského ze Sternecku. In: Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 1995, sv. 32., č. 3., s. 182—185.

    [s. 182—185.]
  •      KAHUDA, Tomáš. K úmrtí Kašpara Daublebského ze Sternecku. In: Jihočeský sborník historický. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 1999, sv. 68. ISBN:80-86260-05-4

    [s. 81—102.]
  •      KUBÁK, Jaroslav. Městská rada Českých Budějovic během XVI. a počátkem XVII. století. In: Jihočeský sborník historický. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 1958, sv. 27.

    [s. 82—83.]
  •      STERNECK, Moritz. Übersicht der Familie Daublebsky-Sterneck. Wien, 1906. 66 s.

  •      STERNECK, Alfred von. Marschall contra Bürgermeister. In: Sudetenland. Vierteljahresschrift für Kunst, Literatur, Wissenschaft und Volkstum. München: Bogen-Verlag, 1958—1959.

    [s. 301—302.]
  •      STERNECK, Alfred von. Franz Daublebsky von Sterneck, Bürgermeister von Budweis. In: Stifter-Jahrbuch. Gräfelfing bei München: Gans, 1962, Bd. 7.

    [s. 83—112.]
  •      STERNECK, Tomáš. Petr Kašpar Světecký, dva „hodní muži rošafní“ a jeden strašidelný dům. In: Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 2003, sv. 40.

    [s. 393—404.]
  •      STERNECK, Tomáš. Budějovická pře vodňanského gubernátora Servatia Hurdome de la Fossa. Obrázek z královského města v době saského vpádu do Čech. In: Staré Budějovice: sborník prací k dějinám královského města Českých Budějovic. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek, 2005. sv. 1. ISSN 1804-3186.

    [s. 45—80.]
  •      STERNECK, Tomáš a VOKÁČOVÁ, Petra. Letní císařská návštěva v královském městě. Průjezd Karla VI. a jeho dvořanů Českými Budějovicemi v srpnu 1732. In: Jihočeský sborník historický. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 2003, sv. 72.

    [s. 175—207.]
  •      STERNECK, Tomáš. Mezi měšťany a šlechtou: dějiny rodu Daublebských ze Sternecku. Brno: Statutární město Brno, 2009. 581 s. Brno v minulosti a dnes; suppl. č. 8. ISBN 978-80-86736-12-9.

  •      STEEB, Christian a STERNECK, Tomáš. Die Daublebsky Freiherren von Sterneck zu Ehrenstein: zur Geschichte und Genealogie der seit fast zweihundert Jahren in Kärnten beheimateten Linie einer böhmischen Adelsfamilie. Klagenfurt am Wörthersee: Verlag des Geschichtsvereines für Kärnten, 2011. 104 s. Archiv für vaterländische Geschichte und Topographie; Bd. 104. ISBN 978-3-85454-124-0.