ZAVŘÍT MENU

husitská revoluce

Politický a konfesní spor o násilné prosazení učení Mistra Jana Husa (asi 1372—1415).

Když byla koncem března 1420 založena obec Hradiště hory Tábor, v Českých Budějovicích se uplatnil rozhodující vliv bohatého německého patriciátu a město se postavilo na stranu krále Zikmunda Lucemburského (1368—1437). Se svým stanoviskem stálo osamoceno, neboť mocný Oldřich II. z Rožmberka (1403—1462) se v tu dobu ještě vydával za stoupence Husova učení. Českobudějovičtí měli strach z napadení a žádali o pomoc. Král ještě v dubnu 1420 dosadil do města zvláštního vojenského hejtmana Lipolda Krajíře z Krajku († 1433). Obava z bezprostředního ohrožení pominula, když se Rožmberk připojil k odpůrcům husitství, a rozlícen neúspěchem při obléhání rozestavěného Tábora se začal mstít především kněžím pod-
obojí na svých panstvích. Také do Českých Budějovic byli jako zajatci dopraveni chelčický farář spolu s jiným knězem a upáleni, když se odmítli odříci kalicha.

Po úspěšném tažení J. Žižky z Trocnova proti nepřátelům kalicha na jaře 1420 následovala druhá ofenzíva zaměřená především proti Rožmberkům. Po neúspěšném pokusu dobýt Třeboň se zmocnili husité Trhových Svinů. Pak Žižka další akce na rožmberských statcích přerušil, aby zabránil vpádu vojska plzeňského landfrídu do jižních Čech. Minul České Budějovice a v jejich nejbližším okolí se svým vojskem přenocoval. Pravděpodobně při této příležitosti měl být s pomocí přívrženců husitské revoluce v řadách posádky zapálen hrad Hluboká; pro časovou tíseň se však plán nezdařil. České Budějovice byly v tu dobu přelidněny uprchlíky z širokého okolí. Podle kronikáře Vavřince z Březové (asi 1370 – asi 1437) tu hledalo ochranu přes 600 kněží a řeholníků. Kromě nich se ve městě usadili i drobní šlechtici a bohatí měšťané z měst, která byla dobyta husity. Na druhé straně někteří obyvatelé z Českých Budějovic utíkali. Kuse dochované prameny se zmiňují o 22 uprchlících, kteří se přidali k husitům. Král Zikmund vydal 21. 6. 1421 nové nařízení, aby k prospěchu obce byl zabrán majetek měšťanů, kteří opustili město.

Dne 28. 9. 1421, u příležitosti zasnoubení dcery Alžběty Lucemburské (1409—1442) rakouským vévodou Albrechtem V. Habsburským (1397—1439), zastavil král Zikmund nastávajícímu zeti jako záruku k půjčce 200 000 dukátů 5 měst, mezi nimi i České Budějovice. Byla to první zástava královského města a měšťané se s ní smířili až na konci 1422, kdy složili Albrechtovi přísahu. Nového zástavního pána zastupoval ve městě vojenský hejtman L. Krajíř z Krajku.

V období 1422—1423 bylo v okolí města rušno. Z husitských center, především z Prachatic, sem přicházely skupinky bojovníků, aby škodily Českým Budějovicím přepadáním obchodníků na silnicích, pálením měšťanských dvorů před hradbami a braním dobytka v městských vsích. Byl mezi nimi i Linhart, syn oráče z Budějovic. Spolu s uprchlými koželuhy Martinem Pavlem spálili dvůr měšťana Hořického ve Čtyřech Dvorech, pobrali dobytek a koně ve dvoře největšího boháče Prindla a stejně si počínali v Mokrém Rožnově. Husitským bojovníkům pomáhali i městští poddaní. Oráč z Prindlova dvora jim poskytoval potravu, Bartoš mladší v Litvínovicích informace o kořisti, jiní prozrazovali, jak se dostat do města. Roku 1427 vystřídal L. Krajíře z Krajku v úřadě vojenského hejtmana sám Oldřich z Rožmberka, ale 1428 jmenoval vévoda Albrecht novým hejtmanem Jorga z Mühldorfu.

Českobudějovičtí sami také organizovali bojové akce proti husitům. Ve městě se vytvořilo vojenské bratrstvo, vedené několika zemany, které podnikalo jízdní výpady především proti Písku, Vodňanům a Lomnici. V bojích byli zajímáni rukojmí a vymáháno za ně výkupné. Bratrstvo mělo zvláštní organizaci a na jeho činnosti se podíleli i někteří měšťané. Obec dostávala třetinu výtěžku z výkupného a prodeje kořisti. 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

dějiny města    |   válečné události 

AUTOR:
Karel Pletzer

LITERATURA:
  •      PLETZER, Karel. České Budějovice v husitském revolučním hnutí. Kulturní kalendář, únor. 1961, s. 15—17.

    [s. 15—17.]
  •      ŠIMEČEK, Zdeněk. Hejtmané v Č. Budějovicích. Příspěvek k dějinám podkomořího za válek husitských. In: Jihočeský sborník historický 1955. České Budějovice 1955, roč. 24, s. 41—49.

    [s. 41—49.]
  •      ŠIMEČEK, Zdeněk. České Budějovice v období husitském. In: Jihočeský sborník historický 1965. České Budějovice 1965, roč. 34, s. 14—30.

    [s. 14—30.]