ZAVŘÍT MENU

Čtyři Dvory

Dříve ves; součást části obce České Budějovice 2 na levém břehu Vltavy.

Vierhöf  |  Čtyry Dvory

Jméno získaly podle počtu hospodářských dvorů. Čtyři Dvory nevznikly jako městská ves, byly dlouho skupinou dvorů českobudějovických měšťanů.

Roku 1369 se za Dlouhým mostem připomíná Stetenhof, označovaný jako svobodný dvůr, jehož posledním držitelem byl měšťan Jiří Adam Bonstigl. K městu byl připojen 1656. Ještě ve 14. století přibyly další dvory a jejich počet vešel do názvu Čtyři Dvory (1423 Dvory, 1654 Vierhöffen). Roku 1654 tvořilo Čtyři Dvory 6 selských usedlostí (a svobodný dvůr Stetenhof), v nichž 1713 žilo asi 50 obyvatel. Roku 1843 zde bylo napočítáno 33 domů se 161 obyvateli, 1850 byla ustavena samosprávní obec s názvem Čtyry Dvory, od 1921 úředně Čtyři Dvory. Sčítání 1900 vykázalo 1 945 obyvatel, 1921 bylo napočítáno 208 domů a 3 733 obyvatel (3 378 Čechů, 278 Němců), 1930 žilo v obci 4 276 obyvatel v 356 domech. Osadu a obec tehdy kromě vlastních Čtyřech Dvorů tvořily místní části: víska Remlovy Dvory (6 domů, 65 obyvatel), skupina domů Lannova loděnice (7 domů, 26 obyvatel) a samoty Plonerův Dvůr, U Křiváčků, U Matušků, U Šestaubrů V Boru. Roku 1952 se obec stala osadou Českých Budějovic a 1970 administrativně zanikla ustavením části obce České Budějovice 2.

Čtyři Dvory byly založeny při levé straně Vltavy, naproti městu, podél dálkové silnice, která od Dlouhého mostu sledovala okraj říční nivy (Husova třída a ulice U Výstaviště) a severně od Čtyřech Dvorů se dělila jednak směrem na Haklovy Dvory a Vodňany, jednak na Remlovy Dvory, České Vrbné a Hlubokou nad Vltavou (historická trasa zanikla v sídlišti Vltava). Stávající přímá trasa Husovy třídy severně od ústí Branišovské ulice vznikla 1811—1816 jako nová císařská silnice. Středověké dvory se řadily jen po západní straně cesty. Protější strana, tvořená zamokřenými loukami, zastavěna nebyla. Čtyři Dvory se tak řadí mezi jednořadé krátké záhumenicové vsi. Od usedlostí a od cesty se rozvíjela lánová plužina, pokračující i za Zlatou stokou.

Rozvoj Čtyřech Dvorů od počátku 19. století byl spojen již se vznikem Lannovy loděnice při Vltavě, u níž stojí též barokní dům, v němž se A. Lanna narodil. Postupně vznikaly další usedlosti, později jen domky, které do konce 19. století vymezily severovýchodní stranu dosud neexistující návsi, kde nechal A. Lanna 1869 vystavět novorománskou kapli svatého Vojtěcha. Nově vznikla zástavba ulice Antonína Sovy jižně od vsi, stavělo se také podél staré a nové Vodňanské silnice.

Na konci 19. století začala nová etapa urbanistického vývoje Čtyřech Dvorů založením pravoúhle řešené uliční sítě rodinné zástavby západně od Husovy třídy. Zástavba, vzniklá během 1. třetiny 20. století (ulice Evžena Rošického, Sukova, Na Zlaté stoce, Zahradní, Karla Šafáře, Sokolská, Kyjevská, Studentská, Buzulucká), nebyla zcela souvislá a v méně intenzivně zastavěné střední části této čtvrti vyrostl 1938—1939 i nový katolický kostel svatého Vojtěcha. Menší čtvrť rodinných domků vyrostla také mezi kasárnami a Remlovými Dvory. Jižně od staré vsi vznikly rybí sádky, zahradnictví, za kasárnami velké vojenské cvičiště a provizorní letiště.

K zásadním změnám došlo po 1945. Od Dlouhého mostu byl vyveden nový obchvat podél Vltavy, který v 50. letech vedl jen k novému letišti a k Plané, později byl prodloužen k severu i k jihu. Rodinná zástavba pokračovala i v 60. letech a později, omezila se však na dobudování předválečné čtvrti, nové ulice u sádek a Stromovky. Těžiště rozvoje se od 60. let 20. století soustředilo na výstavbu velkých panelových sídlišť Šumava, Vltava a Máj. Mezi bývalými Remlovými Dvory a Dlouhým mostem se postupně rozvinul areál Výstaviště. Jižně od sídliště Šumava vyrostl v 80. letech komplex výzkumných ústavů Akademie věd České republiky, sloužící od 90. let také Jihočeské univerzitě. V roce 2011 žilo na území odpovídajícím Čtyřem Dvorům celkem 34 571 obyvatel.

Vesnické jádro Čtyř Dvorů se v zásadě zachovalo, novodobá severovýchodní strana návsi zanikla rozšířením komunikace. V blízké perspektivě se počítá s dotvořením urbanistické kompozice Čtyřech Dvorů zástavbou zrušeného cvičiště mezi sídlišti Máj a Vltava; podle nového územního plánu má v prostoru Branišovské ulice a Jihočeské univerzity vzniknout nové Akademické náměstí

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

části města    |   kostely a kaple 

AUTOŘI:
Ing. arch. Karel Kuča
Karel Pletzer

LITERATURA:
  •      KOVÁŘ, Daniel a KOBLASA, Pavel. Ulicemi města Českých Budějovic: názvy českobudějovických veřejných prostranství v minulosti a dnes. 2., dopl. a přeprac. vyd. České Budějovice: Veduta, 2005. 309 s. ISBN 80-86829-07-3.