ZAVŘÍT MENU

Úsilné

Obec 5 km severoseverovýchodně od Českých Budějovic.

Hoslowe  |  Osselny

Ves, která vždy patřila k hlubockému panství, se prvně připomíná 1333 (Hoslowe,) 1378 se nazývala Osselny, 1452 se uvádí Sigmund z Oselného. Jméno Oselné je zřejmě odvozeno ze slova osla – brus, brousek na broušení kosy. Novodobá změna na Úsilné 1924 byla motivována pouze tím, aby jméno nemohlo být vztahováno ke slovu osel (zvíře). Ves byla vždy velmi malá; 1654 zde bylo 7 velkých usedlostí, z toho 2 pusté, 1713 bylo vykázáno 10 usedlostí a 58 obyvatel starších 7—10 let. Do 1843 ves zaznamenala značný růst (27 domů a 263 obyvatel). 1850 se Úsilné stalo osadou obce Hůry, samostatnou obcí se stalo 1891. Roku 1884 vznikla v Úsilném obecná škola. Mimořádně vysoký přírůstek výstavby nastal do 1930 (92 domů a 536 obyvatel), z toho ale velká část připadala na tehdejší místní části Borek a zejm. Nemanice (nyní již k Úsilnému nenáležející), zatímco vlastní Úsilné vykazovalo jen 63 domů a 336 obyvatel. Růst pokračoval i později: 2001 zde již bylo 118 domů (z toho 22 neobydlených) a 316 obyvatel; 2011 dokonce 151 domů (z toho 14 neobydlených) a 445 obyvatel.

Středem vsi protéká potok zvaný Stoka, který se bezprostředně poté vlévá do Kyselé vody (přítok Vltavy). Stoka měla v urbanistické kompozici půdorysu vesnice důležitou roli. Zdá se, že od středověku až do 1. pol. 18. století byla zástavba omezena na řádku velkých usedlostí jižně od potoka. Ještě na mapě stabilního katastru (1827) je zde dobře rozlišitelných oněch 7 usedlostí (uváděných 1654), od nichž se rozvíjí krátká záhumenicová plužina. Na protější straně potoka vznikla později krátká nepravidelná ulička, tvořená domkářskými obydlími. Teprve tak vlastně vznikla úsilenská náves. V severovýchodní části vsi nová výstavba pokračovala nejen ve 2. pol. 19. století, ale i později, a probíhá zde i v současnosti, takže zde převažují novodobé rodinné domy. Akcentem návsi se 1900 stala novogotická kaple. Stará část Úsilného si v zásadě zachovala půdorysnou a hmotovou strukturu, ale některé usedlosti byly přestavěny či upraveny. Nejlépe se dochovala nejvýchodnější usedlost čp. 9 (datování 1863), dále čp. 1 s volutovým štítem (1846) a čp. 13 (1878). V 90. letech 20. století byl parter celé vsi a zvláště návsi nově upraven. V obci ústí na povrch Eliášova štola, ražená od 1574 až do 18. století za účelem odvodnění rudolfovských dolů. 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

hornictví 

AUTOR:
Ing. arch. Karel Kuča

LITERATURA:
  •      VAŠEK, Václav. Historie kraje lišovského. Strakonice: Novina, 1941. 483 s.