ZAVŘÍT MENU

Borek

Obec 5,5 km severně od města podél hlavní silnice (E 55) do Tábora a Prahy.

Bída

Název podle přilehlého lesa Borku nahradil starší posměšné pojmenování Bída. Ještě v 1. třetině 19. století stály při nové pražské silnici (zřízena 1755) jen hospoda a 4 chalupy, zvané Bída a příslušející jako místní část k Úsilnému. Severozápadně od Borku se ve 2. polovině 19. století těžil kaolin pro výrobu keramického zboží v českobudějovické továrně Koh-i-noor Hardtmuth. Až do počátku 20. století se užívalo názvů Borek a Bída, od 1921 platilo již jen jméno Borek.

Roku 1930 se ves skládala ze tří částí, položených na katastrech obcí Hosín, Hrdějovice a Úsilné. Statut osady měla jen hosínská část. Roku 1930 měl celý Borek 51 domů s 290 obyvateli a patřil k soudnímu okresu Hluboká nad Vltavou. Samostatnou obcí se stal 16. 5. 1954, kdy získal i sjednocený katastr. V roce 1961 žilo v Borku 325 obyvatel v 73 domech, 2001 již 1 133 obyvatel ve 276 domech, 2011 dokonce 1 395 obyvatel v 362 domech. Z 366 bytů bylo 274 v rodinných domech. Půdorys Borek ovlivnil vznik obce na styku tří katastrů a poloha při hlavní silnici v místech, kde opouští rovinu bezlesé budějovické kotliny a noří se do lesa, jímž stoupá do zvlněného předělu Lišovského prahu. Nejstarší část Borku je totožná s pozdější osadou na katastru Hosína. Tvořily ji dvě krátké řady domků po obou stranách ulice na samém okraji katastru, tedy uprostřed stávající obce. Dále podél silnice směrem k lesu vznikaly do poloviny 20. století kromě původní hospody jen jednotlivé domy či jejich skupinky. Zástavba na katastru Hrdějovic se rozvíjela pouze po východní straně silnice, kde zaplnila plochu protáhlého trojúhelníka, jehož nejsevernější část již patřila k Úsilnému.

Ve 2. polovině 20. století se Borek výrazně rozrostl novou rodinnou výstavbou po západní straně silnice, zejm. na severozápadě, kde vzniklo družstevní sídliště. Ve stejné době byl spojen s Českými Budějovicemi městskou hromadnou dopravou. V 90. letech na jižním konci západní strany zástavby vznikly rozsáhlé areály autoslužeb a jižně odtud později vyrostl hypermarket Makro.

Zástavba Borku nevykazuje výraznější památkové hodnoty. Starších domů se dochovalo velmi málo, mezi nimi někdejší klasicistní zájezdní hostinec čp. 1 po západní straně silnice a jižně od ní, poblíž nové budovy obecního úřadu, jednoduchá dřevěná zvonička, tvořená dvojicí sloupů.

Po ničivé vichřici 1916 byla vybudována parní lesní dráha pro likvidaci polomů. V provozu byla asi do 1921 a připomínají ji lesní cesty s náspy a zářezy v okolí vsi.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

urbanistický vývoj