ZAVŘÍT MENU

Borek

Obec 5,5 km severně od města.

Bída

Do začátku 20. století se pro ves užívalo starší posměšné pojmenování Bída i název podle přilehlého lesa Borku, od 1921 platilo již jen jméno Borek. Ves Borek vznikla při císařské silnici do Tábora a Prahy, vystavěné 1853—1855, v místech, kde cesta opouští rovinu budějovické kotliny a noří se do lesa, jímž stoupá do zvlněného  předělu Lišovského prahu. Ještě v 1. třetině 19. století stály u silnice jen hospoda a 4 chalupy, zvané Bída a příslušející jako místní část k Úsilnému. Severozápadně odsud se ve 2. polovině 19. století těžil kaolin pro výrobu keramického zboží v českobudějovické továrně Koh-i-noor Hardtmuth. Nejstarší část Borku je totožná s pozdější osadou na katastru Hosína. Tvořily ji dvě krátké řady domků po obou stranách ulice na samém okraji katastru, tedy uprostřed stávající obce. Podél osy silnice se šířila drobná zástavba na sousední katastry Hrdějovic a Hůr. Hosínská severní část Borku bývala osadou, jihozápadní hrdějovická a jihovýchodní hůrská měly postavení místních částí. Zástavba na katastru Hrdějovic se rozvíjela pouze po východní straně silnice, kde zaplnila plochu protáhlého trojúhelníka, jehož nejsevernější část již patřila k Úsilnému. Roku 1930 měl celý Borek 51 domů s 290 obyvateli a patřil k soudnímu okresu Hluboká nad Vltavou. K sčítání lidu 1961 žilo v Borku 325 obyvatel v 73 domech, 2001 již 1 133 obyvatel ve 276 domech, 2011 dokonce 1 395 obyvatel v 362 domech. Z 366 bytů bylo 274 v rodinných domech. Obec Borek byla ustavena 1. 1. 1955 a současně došlo i k vytvoření samostatného katastru.

V období socialismu se ves výrazně rozrůstala novou rodinnou výstavbou po západní straně silnice, zejm. na severozápadě, kde vzniklo družstevní sídliště. Ve stejné době byla spojena s Českými Budějovicemi městskou hromadnou dopravou. Na konci 80. let 20. století byl intravilán vymezen na západě okrajem lesa ulice Na Výsluní a dlouhou ulicí U Školky, na východě oboustranně zastavěnými ulicemi Dlouhou a Zahradní. V souladu se zásadami výstavby byly počátkem 90. let 20. století vystavěny řadové domy kolem Jižní ulice na jihovýchodě. Těžiště nové rodinné výstavby se přeneslo na severní okraj, kde převážně v letech 2000—2012 vznikla největší nová čtvrť – ulice Pod vodárnou a Hosínská. Při západní straně dolního úseku Pražské ulice vyrostla komerčně obslužná zóna, zejména rozsáhlé areály autoslužeb, a za ní 2006—2012 nová ulice Pod Orty. Ve východním cípu území mezi lesem a pokračováním Dlouhé ulice byly kolem roku 2012 vystavěny první velké vily na rozsáhlých parcelách a do roku 2015 zde byla výstavba v zásadě ukončena; v té době zde také vznikla přírodní plovárna a koupaliště Borek. Po 2006 také začalo postupné obestavování jižní strany Dlouhé ulice. Územní plán obce z roku 2017 počítal s pokračováním další výstavby na severním okraji vsi, za silnicí do Hosína.

Zástavba Borku nevykazuje výraznější památkové hodnoty. Starších domů se dochovalo velmi málo, mezi nimi někdejší klasicistní zájezdní hostinec čp. 1 po západní straně silnice a jižně od ní, poblíž nové budovy obecního úřadu, jednoduchá dřevěná zvonička, tvořená dvojicí sloupů. Po ničivé vichřici 1916 byla vybudována parní lesní dráha pro likvidaci polomů. V provozu byla asi do 1921 a připomínají ji lesní cesty s náspy a zářezy v okolí vsi.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

urbanistický vývoj