ZAVŘÍT MENU

regulace řek

Soustavné stavební úpravy říčních koryt VltavyMalše.

Jejich účelem bylo již od středověku zlepšení podmínek pro voroplavbu a pro říční dopravu, zejm. dopravu soli přivážené z rakouské Solné komory. Práce směřující k usnadnění plavby na Vltavě pod Budějovicemi a spočívající v odstranění místních překážek a zřízení propustí v jezech započaly již za Karla IV. (1316—1378), avšak systematicky byly prováděny zejm. za Ferdinanda I. (1503—1564) v letech 1547—1550. Součástí prací bylo rovněž zřízení soustřeďovacích staveb (výhonů) a potahových stezek. Další významné práce na úpravách řek jsou spjaty nejvíce se jménem A. Lanny, který si 1831 najal od státu provádění všech vodních staveb na Vltavě a Labi až k hranicím Čech a zlepšováním jejich splavnosti si zajišťoval dobré podmínky pro své obchodní aktivity. Ani jeho úpravy se však na tvářnosti řek na území města nijak neprojevily. Po 1864 přešla horní Vltava (nad jezem v Rožnově) a Malše pod zemskou správu, která provedla řadu regulačních prací zejm. v povodí Malše, s cílem zlepšit splavnost pro dopravu dříví. Z nich se města dotklo nejvýznamněji na počátku století odstranění meandru u Měšťanského pivovaru1904—1914 regulace řečiště od obce Plav po Červený dvůr.

Na stávající podobu města měly zásadní vliv až úpravy, jejichž účelem byla především ochrana města před záplavami, prosazované především po povodních 1888 a 1890. První soustavný návrh byl publikován 1892. Projekt Jindřicha Schumandla byl na základě společného protestu zájemců (vlastníků domů a pozemků) a Klubu Za staré Budějovice při vodoprávním řízení 1915 odkázán k přepracování, přičemž rozhodujícím argumentem byl nesouhlas se zasypáním mlýnského Slepého ramene. Tomuto požadavku vyhovující koncepci vypracovala po 1918 Zemská komise pro úpravu řek pod vedením Antonína Jiráska. Realizace úprav Vltavy započala 1923—1926 v úseku od železničního mostu Voříškova dvora po Dlouhý most. Na něj navázal 1927—1932 úsek podél Sokolského ostrova. V jeho rámci byl nově upraven soutok Vltavy a Malše a vzniklo nové hlavní koryto Vltavy s válcovým Jiráskovým jezem. Byl zrušen jez u valchy. Přepažením původního hlavního koryta hrází a zrušením jezu u Předního mlýna vzniklo Slepé rameno. Úsek Vltavy od soutoku s Malší po Stecherův mlýn byl upraven 1935—1940. V jeho rámci byl zrušen jez nahánějící dříve vltavskou vodu na městskou vodárnu (Luční jez) a namísto pevného jezu u Gellertovy papírny byl vybudován pohyblivý jez, zvaný Trilčův, s novou elektrárnou.

Úpravy Vltavy byly dimenzovány na nejvyšší známou povodeň, takže jejich kapacita byla pod soutokem 810 m3 za sekundu a nad soutokem 550 m3 za sekundu (podle povodně z 1890). Tím vytvořily v podstatě vyhovující ochranu vnitřního města před povodněmi. Na konci 60. let 20. století byly tyto regulační práce dokončeny výstavbou nového jezu v Českém Vrbném a ochranných hrází nad ním. Tím navázaly na předválečnou úpravu před Hlubokou nad Vltavou.

Regulace Malše zahrnovala v návaznosti na úpravu soutoku s Vltavou 1930—1931 výstavbu nábřežních zdí na Zátkově nábřeží. Po válce byl ještě dokončen úsek mezi Zlatým mostemMánesovou ulicí. Tato dolní část Malše byla dimenzována na průtok 420 m3 za sekundu (podle povodně z 1888), který odpovídá zhruba dnešní stoleté povodni. Další úpravy, jež měly být zakončeny přestavbou jezu u Červeného dvora (Velký nebo také Špitálský jez) na jez pohyblivý, však již nebyly provedeny; 1990 byla pouze rekonstruována úprava mezi Mánesovou ulicí a ulicí Matice školské. Dostatečná ochrana před povodněmi proto na Malši zajištěna není, jak ukázaly i povodně 2002. Přestože byly úpravy v průběhu jejich realizace předmětem četných polemik, je nepochybné, že teprve regulace Vltavy umožnila výstavbu na levém břehu.

Z regulací ostatních toků je významné vybudování obtokového kanálu velkých vod Dobrovodského potoka z území nad železnicí na přelomu 19. a 20. století. Z tohoto kanálu vzniklo stávající hlavní koryto od Dobrovodské silnice po Vltavu u dvora Suchomel, které podchytilo i Vrátecký potok

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

plavení dřeva 

AUTOR:
Ing. Jiří Heřman

LITERATURA:
  •      DANIEL, W. Der südliche Böhmerwald : das Flussgebiet der Ober-Moldau und der Maltsch : Studie über die Hochwasser-Gefahren und Anträge über die Abminderung derselben durch Schutzbauten : Vortrag gehalten in Budweis am 18. Juni 1892. Prag : Gustav Neugebauer, 1892. 37, [9] složených l. obr. příl.

  •      Träger A., 1926: Regulace Vltavy a Malše v obvodu města Čes. Budějovic. Krása našeho domova, č. 4—5.

  •      Trilč F., 1929: Úprava Vltavy v inundačním území České Budějovice – Hluboká nad Vltavou. Technický jih 2.

  •      Trilč F., 1931: Regulační práce na Vltavě a Malši v Č. Budějovicích v r. 1931. Technický jih 4.

  •      TRILČ, F. Říční úpravy v Č. Budějovicích. In: Jihočeská technická práce. V Českých Budějovicích: Odbor Spolku československých inženýrů, 1938. 279 s.