ZAVŘÍT MENU

Adamov

Obec 6 km severovýchodně od Českých Budějovic v nadmořské výšce 478 m n. m.

Ungnadovské Hory  |  Perkstadt Adamstadt  |  Adamstadl  |  Malé Hory

Hornické město Ungnadovské Hory bylo založeno při dolech na stříbroolovnatou rudu v letech 1547—1550 na panství Hluboká nad Vltavou Ondřeje Ungnada ze Suneku (1499—1557). Sídliště se zřejmě od počátku řídilo Jáchymovským horním řádem, a mělo tedy obvyklá práva horních měst; byla zde samostatná rychta s jistou mírou samosprávy. Roku 1554 je zde doloženo 60 domků horníků. Město bylo národnostně smíšené. Horní podnikání podporoval zejm. Adam II. z Hradce (1568—1596). Nejvíce obyvatel je zaznamenáno v roce 1590—1591 (220 osedlých), pak následoval prudký úpadek a roku 1595 zde bylo jen 64 osedlých. Vedle horníků zde žili živnostníci. Obyvatelé v zásadě nevlastnili žádnou zemědělskou půdu. Rudolf II. (1552—1612) 1595 udělil hornímu městu na popud jeho majitele Adama II. z Hradce znak a pečeť. Roku 1601 je Adamov pojmenovaný po svém majiteli, označen stále jako město, stejně tak roku 1605, kdy jeho svobody omezoval nový majitel Bohuslav Malovec z Malovic († asi 1608). Roku 1619 byl Adamov téměř zničen císařským vojskem a stejně jako sousední Rudolfov zůstal nejméně 5 let opuštěn. Roku 1628 je připomínán jako městečko, které bylo v té době znovu osídlováno. Roku 1654, kdy bylo součástí panství Lišov (Hluboká nad Vltavou), zde bylo z někdejších 64 domů 37 pustých. Bylo tu jen 27 osedlých „zahradníků“, ale mezi nimi jediný havíř. Hornictví zde nadlouho zaniklo, v 18. a 19. století proběhlo několik nepříliš úspěšných pokusů o obnovu těžby. V roce 1713 je zaznamenáno 39 domů a 154 obyvatel starších 7—10 let. Marie​ Terezie (1717—1780) obnovila 1747 právo užívání znaku a pečeti, Josef II. (1741—1790) potvrdil 1782 znak a pečeť městečka. V té době se Adamov nazýval AdamstadlMalé Hory, 1854 úředně Malé Hory. V 18. století Adamov rostl a 1843 zde bylo 76 domů a 702 obyvatel, 1921 již 90 domů, ale jen 650 obyvatel, 1930 102 domů a 632 obyvatel, 1991 145 domů a 489 obyvatel, 2001 171 domů (z toho 21 neobydlených) a 515 obyvatel, 2011 již 210 domů (z toho 19 neobydlených) a 627 obyvatel. Adamov byl osadou obce Hůry v okrese Lišov, 1922 se osamostatnil a byl definitivně přejmenován na Adamov, 1976—1990 byl osadou Rudolfova.

Město vzniklo na úbočí Lišovského prahu, svažujícím se k západu do kotliny, v níž leží České Budějovice. Terén vlastního Adamova se ovšem svažuje k jihozápadu, do údolí drobného potoka, který jej odděluje od Rudolfova. Půdorys městečka prozrazuje charakter vzniku a účel sídliště. Zástavba se rozvinula na téměř čtvercové ploše, která byla rozdělena do nepravidelných bloků, prokazujících určitou snahu o pravoúhlý rastr, zejm. v severojižním směru. Čtvercové až mírně obdélné či nepravidelné parcely nemají žádnou vazbu na zemědělskou půdu. Hustota osídlení prodělala během dramatického vývoje sídliště velké výkyvy. Adamov zřejmě nikdy nenabyl stavebního charakteru městečka a zůstal účelovým sídlištěm. Novodobá rodinná výstavba se do poloviny 20. století rozvíjela podél silnice do Hůr a za jižním okrajem Adamova, již na katastru Rudolfova (Klein Bergstädtl). Nejnovější výstavba se rozvíjela i na severovýchodě a propojila Adamov s Hůrami. Historická zástavba byla v minulosti vesměs zmodernizována a tento proces pokračuje i v současnosti, hmotová a půdorysná struktura se však vesměs zachovala. Jedinou architektonickou památkou je klasicistní radnice čp. 39 z přelomu 18. a 19. století na jižním okraji intravilánu, barokní sousoší Nejsvětější Trojice z 1770 ve středu městečka a socha sv. Jana Nepomuckého z 1755.

AUTOR:
Ing. arch. Karel Kuča

LITERATURA:
  •      ČAPEK, František Josef. Adamov: bývalé horní město. Vyd. 1. Adamov: Nákladem obce Adamova, 1996. 76 s.

  •      KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. I. díl, A-G. 1. vyd. Praha: Libri, 1996. 874 s. ISBN 80-85983-13-3.

    [s. 26—28.]
  •      VAŠEK, Václav. Historie kraje lišovského. Strakonice: Novina, 1941. 483 s.