ZAVŘÍT MENU

domovní znamení

Označování městských domů před zavedením číslování.

Již ve středověku bylo jednoznačné určení jednotlivých domů nezbytné při zápisech do trhových knih, kdy musely být nějak charakterizovány a odlišeny od ostatních. S uvedením nápadného znaku se však nedalo vždy vystačit. Pak se vypomáhalo určením polohy domu vůči jiným stavbám, nejčastěji veřejným. V ulicích, kde stála jen obydlí měšťanů, se domy určovaly uvedením jmen sousedů z obou stran. S určováním polohy podle sousedů se vystačilo až do vlády Marie Terezie (1717—1780), kdy bylo úředně zavedeno číslování domů. Trvalo však dlouho, než se nový způsob orientace vžil.

Od 15. století začala sloužit k rozlišování domů také domovní znamení na průčelích. Měla tu výhodu, že se neměnila a byla nezávislá na změnách majitelů. Zprvu byla malována přímo na omítku, později na dřevěné desky, zámožnější měšťané si dávali domovní znamení vytesat z kamene nebo vymodelovat ve štukovém reliéfu. Náměty bývaly velmi různorodé, podle fantazie majitele domu. Často bývala zobrazena zvířata nebo ptáci. Jejich barevné provedení nemuselo odpovídat skutečnosti. Převládala zlatá, např. zlatý jelen, jednorožec, husa nebo bažant, ale uplatnily se i jiné barvy jako černý medvěd nebo orel, bílá labuť, modrá nebo zelená hvězda. Vedle živočichů se vyskytovala také různá znamení, např. hvězda, slunce, kříž, zvon nebo strom. Někdy byly vybrány i církevní náměty jako anděl a svatý Jiří na koni.

Znamení bývala nejčastěji jednoduchá (U Zlatého hroznu, U Zlatého soudku, U Věnce aj.), ale mohla představovat i skupinu, obvykle trojici. Svědčí o tom domy U Tří korun, U Tří kohoutů, U Tří sedláků, U Tří stromů nebo U Tří červených křížů. Jen někdy měla domovní znamení přímý vztah k příjmení nebo povolání majitele domu, např. postava střelce na domě měšťana J. Schuetze (dům U zeleného střelce). Řada domů byla opatřena vyobrazením Panny Marie Budějovické, zvolené v naději, že ochrání dům a jeho obyvatele. Obraz svatého Floriána měl být záštitou před požárem. Domovní znamení vždy označovala zájezdní hostince, aby lépe utkvěly v paměti cizích kupců a řemeslníků, kteří buď jen projížděli nebo se účastnili výročních trhů (U Zelené ratolesti, U Bílé růže, U Podkovy aj.). Domovní znamení měly i staré lékárny, např. U Bílého anděla, U Černého medvěda nebo U Matky Boží U Svatého Mikuláše

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

měšťanský dům 

AUTOR:
Karel Pletzer

LITERATURA:
  •      KOVÁŘ, Daniel a KOBLASA, Pavel. Ulicemi města Českých Budějovic : [názvy českobudějovických veřejných prostranství v minulosti a dnes]. Rudolfov: Jelmo, 1998. 374 s., [20] s. fot. příl., il. ISBN 80-238-2894-0.

    [s. 72—73.]
  •      RADA, František. Domovní znamení. In: Výběr z prací členů Historického kroužku při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. 1965, roč. 2, č. 3., s. 3—20.