ZAVŘÍT MENU

Radniční ulice

Krátká ulice spojující jižní část náměstí Přemysla Otakara II. Českou ulici.

Rathausgasse

Dlouho neměla svůj vlastní název, do 1875 patřila k druhé části města, zvané Prindlova. Nejstarší keramické nálezy dokládají osídlení v R. u. již v mladší době bronzové (asi 1300—1000 př. Kr.). Na toto sídliště, ležící v blízkosti Malše, navázalo později osídlení z pozdní doby římské (přelom 4. a 5. století), tvořící snad součást rozsáhlejší osady v prostoru pozdější radnice.

Výrazné kulturní vrstvy ze 13. století, zjištěné při archeologickém výzkumu v R. u. č. 11, dokládají zájem o plochu těsně sousedící s hlavní městskou hradební zdí vzápětí po založení města. Ze souboru nálezů vyniká kolekce zlomků keramických nádob zdobených zvláštním druhem červeného malování na světlém podkladu, dokládající obchodní kontakty nově založeného města se severočeskou oblastí. Intenzivnější osídlení je doloženo na počátku 14. století. Z této doby pochází i zbytek dřevěné srubové stavby, na kterou pravděpodobně ještě v témž století navázal zděný dům s průčelím respektujícím uliční čáru komunikace vedoucí k Solní brance, u které byly jedny z lázní. Ve 14.—15. století byla ulice zastavěna zděnými domy, pouze nároží do Biskupské ulice zůstávalo prázdné, protože k němu zasahovalo průčelí budovy staré radnice, stojící v Biskupské ulici. Po přenesení radnice na Rynek vznikla v její zadní části, v domě orientovaném do R. u., kovárna. Od 1828 projížděla ulicí k solnímu skladu koněspřežní železnice. Teprve ve 20. století bylo vyplněno novostavbou paláce pojišťovny Fénix volné nároží do Biskupské ulice na místě bývalé hasičské zbrojnice. 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

gotika    |   hasiči    |   urbanistický vývoj 

AUTOR:
Mgr. Juraj Thoma

DALŠÍ AUTOŘI:
PhDr. Jiří Militký Ph.D.
Karel Pletzer

LITERATURA:
  •      BURIAN, Miroslav. K dějinám zastavění vnitřního města. Praha: Klub za Starou Prahu 18., 1934

    [s. 10.]
  •      KRATOCHWIL, Karl a MEERWALD, Alois. Heimatbuch der Berg- und Kreisstadt Böhmisch-Budweis: mit einer Sammlung von alten und neueren Sagen. Böhmisch Budweis : Karl Kratochwil & Comp, 1930. 568 s.

    [s. 37, 261.]
  •      KUBÁK, Jaroslav. Topografie města Českých Budějovic 1540-1800. V Českých Budějovicích: Jihočeské muzeum, 1973. 496 s.

    [s. 172—173, 190—196.]
  •      MILITKÝ, Jiří. Archeologické výzkumy v Českých Budějovicích. In: Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. 1995, roč. 32/2, č. 2., s. 77—85.

    [s. 82, č. 22.]