ZAVŘÍT MENU

Černá věž

Volně stojící hlásná a strážná věž sloužící jako zvonice i reprezentační symbol města.

Nová věž  |  Vysoká věž  |  Velká věž  |  Městská věž  |  Kostelní věž  |  Farní věž

Postavena byla 1549—1577 před západním průčelím kostela svatého Mikuláše. Když 1547 přijala městská rada rozhodnutí o její stavbě, začaly přípravné práce včetně stržení několika domů. Vedením stavby byl pověřen italský stavitel Hans Spatz, který se někdy psal Giovanni Spatio, nejčastěji však Mistr Hons. Do zásoby byl lámán kámen v městském lomu u Ohrazení a od 1549 se kopala základová jáma. Pro složité hydrogeologické poměry byly před zděním základů do podloží zaráženy dubové piloty. Po položení základního kamene 1550 začalo 1551 zdění nadzemní části věže z pravidelně přitesaných kvádrů. Rozestavěnou věž převzal 1555 nový stavitel Lorenc, který dílo dovedl minimálně do úrovně prvního poschodí. Od 1565 vedl stavbu V. Vogarelli. Ten 1575 věž dostavěl a dal jí konečnou podobu.

Věž, založená na čtvercovém půdorysu o hraně 11,6 m, dosahuje výšky 71,9 m a je rozdělena do devíti podlaží. Šesté a sedmé podlaží nesou zvony; největší z celkem pěti zvonů je Bumerin (1723) o hmotnosti téměř 3,5 t. Vznikl přelitím asi o tunu těžšího jmenovce z 1507, původně visícího v kostele svatého Mikuláše. Nejmladším je Budvar (1995). Další dva zvony jsou zavěšeny ještě v lucerně báně. V devátém podlaží měla byt rodina věžného. Ten dbal na běžnou údržbu věže, hlásil pohyby vojsk a požáry, dával znamení o předpokládaném počasí. Spolu s pomocníky měl na starosti hlášení o čase. K jeho měření sloužily hodiny, instalované poprvé 1606.

Č. v. má hladké neomítané fasády, s výjimkou části prvního podlaží. Do výše třetího patra jsou interiéry osvětlovány jednoduchými okny, čtvrté až šesté patro rozměrnými, lehce zahrocenými zvukovými okny. V úrovni posledního patra obíhá ochoz nesoucí římsu střešní báně. Horní část byla původně zdobena několika malovanými znaky, kamenným městským znakem a znakem habsburským (definitivně odstraněny 1898).

Věž byla několikrát opravována, generální rekonstrukce proběhla 1982—1985, 1986 opět zpřístupněna. Roku 1993 byl u Č. v. obnoven pomník J. V. Jirsíka od Josefa Václava Myslbeka (1848—1922). 

AUTOR:
Mgr. Juraj Thoma

LITERATURA:
  •      KOBLASA, Pavel a KOVÁŘ, Daniel. Kniha o Černé věži. Rudolfov: Jelmo, 1997. 102 s. ISBN 80-238-1620-9.