ZAVŘÍT MENU

Černý Dub

Osada a bývalý samostatný statek, 6 km jihozápadně od Českých Budějovic.

Černodub do 1923

Dvůr nebo víska Černý Dub patřil 1365 vladykům z Chlumu, později Smilovi z Křemže a od 1455 Rožmberkům, 1562 byl prodán a připojen k Poříčí. Při dělení poříčského statku 1576 získali Černý Dub bratři Kryštof, Melichar Baltazar Kolikrejtarové z Kolikrejtu, kteří ho osamostatnili a patrně mezi 1576—1583 zde postavili renesanční tvrz a pivovar. Od Melichara koupil černodubský statek 1615 rožmberský komorník Jan Hagen ze Švorcpachu a připojil k němu své vsi Homole Planou. Takto vytvořený celek připadl po smrti Janova vnuka Jindřicha Václava Hagena 1679 Kořenským z Terešova a 1687 koupilo Černý Dub město České Budějovice. Kolem 1700 byl jako nerentabilní zrušen zdejší pivovar a 1782 došlo k parcelaci dvora, čímž vznikla dominikální osada s 10 domy; dvůr se rozkládal na místě dnešních čp. 1, 7, 9 a 10 v severovýchodní části nynější vsi, jeho nejvýraznějším zbytkem je renesanční objekt pivovaru čp. 7. Nové usedlosti byly postaveny naproti bývalému dvoru, čímž půdorys nabyl podoby krátké ulicovky, která se později prodlužovala k jihovýchodu. Roku 1843 bylo ve vsi 11 domů a 71 obyvatel. Od 1850 byl Černý Dub obcí, před 1869 se stal osadou obce Homole. Jižně od osady vznikla 1860 samota U Moravců čp. 12 a 1892 byla postavena železniční trať se zastávkou; kolem křížení trati se silnicí KorosekyBoršov nad Vltavou pak začala vyrůstat zástavba, neoficiálně označovaná jako Horní Černý Dub (nyní základní sídelní jednotka Černý Dub – U Nádraží). Roku 1900 měl Černý Dub 16 domů se 117 obyvateli, 1930 již 22 domů se 124 obyvateli. Stavební růst pokračoval ve 2. pol. 20. století, kdy jihovýchodně od staré vsi vyrostl areál zemědělské velkovýroby, nyní opuštěný. Roku 1970 bylo v Černém Dubu 44 domů a 175 obyvatel, 2001 55 domů a 150 obyvatel. V roce 2011 zde bylo 73 domů a 211 obyvatel, z toho většina (11 domů a 130 obyvatel) v části vsi u nádraží.

Původní jádro vsi si uchovalo památkovou hodnotu, kterou určuje několik usedlostí (čp. 7, protější usedlost a čp. 13). Novodobý stavební vývoj však i zde vedl k částečnému narušení. Nádražní část vsi má nejednotný charakter, přetrvalo zde několik tradičních domů, stavěných od 2. pol. 19. století, ale převažují architektonicky nehodnotné rodinné domky ze 2. pol. 20. století a z nejnovější doby. 

AUTOŘI:
PhDr. Daniel Kovář
Ing. arch. Karel Kuča

LITERATURA:
  •      KOVÁŘ, Daniel. Tvrz a statek v Černém Dubu na Českobudějovicku. Jihočeský sborník historický. 2004, roč. 73.

    [s. 5—32.]