ZAVŘÍT MENU

galerie

Prostor dlouhodobě určený k vystavování uměleckých předmětů.

1. Alšova jihočeská galerie zahájila výstavní činnost v Českých Budějovicích 1993 v obnoveném renesančním Wortnerově domě ulici U Černé věže č. 20;

2. Dům umění se sídlem na náměstí Přemysla Otakara II. č. 38;

3. Galerie Na dvorku působila od 1980 v areálu objektu v Hroznové ulici č. 8, kde v té době sídlilo okresní kulturní středisko. Ve výstavní dramaturgii převažovala tvorba osobitých autorů, amatérů (naivisté, manželé Šítalovi z Velešína) nebo profesionálů (např. malíř K. Valter, sochařka Zora Soukupová (1922—1981), keramikové otec a bratři Rabochovi) a další, kteří se výtvarným projevem vymykali oficiálním měřítkům Svazu československých výtvarných umělců. Výstavní nabídku doplňovala g. uváděním divadelních souborů s originální, především autorskou dramaturgií: Šupina z Vodňan, Hudradlo ze Zlivi, Tatrmani pana Brůčka aj. Činnost Galerie na dvorku navázala na předchozí pořady Atrium, které zde od 1972 až do ukončení činnosti g. 1988 zajišťoval Dům kultury ROH (Dům kultury Metropol). Mezi nejúspěšnější pořady pozdější společně provozované činnosti v 80. letech patřily recesivně laděné programy, např. Výstava mučících nástrojů a strašidelné příběhy města Českých Budějovic v podání A. Bašty a v režii Otakara Bílka (* 1932), výstava a beseda o expozivitismuJosefem Hlinomazem (1914—1978). Na dramaturgii výstav a uváděných pořadů spolupracovali především Dana Vitásková (* 1953), Valter Tritschler (* 1944), výtvarníci R. Postl Jiří Hovorka (* 1946). Roku 1988 byla činnost g. přerušena z důvodu stavebních úprav, 2004 obnovena agenturou M–ARS;

4. Galerie Nahoře, stálá fotografická síň, která vyvíjela svou činnost 1980—1990 v nejvyšším poschodí Domu kultury ROH. Uvedla celkem 123 kolektivních a autorských výstav. Činnost g. kulminovala 1983—1988, později svou činnost se zánikem řady fotoklubů ukončila. Dramaturgickou radu tvořily osobnosti sdružené kolem J. Hampla a sekretáře g. Karla Skalického (* 1943). Autorem celkového záměru byl Jaromír Schel (* 1944). K nejúspěšnějším patřily výstavy: František Dvořák (1982), František Drtikol (1983), M. R. Prous (1984), Jiří Škoch (1984), Milan Racek (1984), Karel Štoll (1984), Miloslav Stibor (1985), Zdeněk Thoma (1987), Taras Kuščynskyj (1988). Mezi zajímavé projekty se zařadila např. i výstava Romana Sejkota (* 1963). G. obnovila činnost v roce 2000. Od 2005 jsou udělovány každoročně ceny za nejlepší instalace: Cena Františka Dvořáka, Cena Jana Hampla;

5. Galerie Pod kamennou žábou zahájila výstavní aktivity 1995. Působí v historických prostorách polygonální bašty na Piaristickém náměstí. Výtvarné projekty Magdaleny (* 1972) a Jaroslava (* 1961) Kutišových představují mladší generaci autorů 20. století, malířů, sochařů a fotografů. K nejzajímavějším patřily výstavy Jindřich Štreit, Martin Mainer, Pavel Opočenský. V letních měsících g. organizuje koncertní a divadelní představení v rámci cyklu nazvaného Letní scéna Galerie Pod kamennou žábou;

6. Galerie Dílo Českého fondu výtvarných umění Praha viz Dům umění;

7. Galerie Procházka vznikla 1996, sídlila postupně v České ulici 20, později v prostorách Wortnerova domu v podnájmu Alšovy jihočeské galerie, nyní na náměstí Přemysla Otakara II. č. 38. G. působí v součinnosti s Aukční síní Procházka;

8. Galerie VIDA Plachého ulici č. 2 vznikla 1992 jako společný projekt manželů Nadi (* 1938) a Viléma (* 1937) Šebkových. Je orientována na českou a latinskoamerickou tvorbu 20. století. Specializuje se na inzitní umění. Spolupracuje s řadou významných českých autorů, mezi které patří J. Bobek, D. Kadrnožka, V. Kolařík, V. Komárek, V. Plocek, K. Šafář, D. a K. Benešovi, K. Marx. Připravuje výstavy také v dalších prostorách Českých Budějovic, Českém Krumlově a Praze. Spolu s Domem kultury Metropol g. organizuje i nekomerční projekty malířských sympozií, která sledují podporu původní umělecké tvorby inspirované jižními Čechami;

9. Galerie Zlatá reneta se sídlem na Pražské třídě. Autorka projektu, výtvarnice Renata Kubínová (* 1948), spolupracuje se 110 autory z České republiky i s autory žijícími v zahraničí. V nabídce prodejní g. jsou zastoupeny: kresba, malba, grafické techniky, keramika, sklo, šperk, textil a tapiserie. Ve svém výběru se zaměřuje především na grafiku předních českých výtvarníků 20. století. V rámci pravidelných cyklů uvádí komorní výstavy kmenových autorů g.;

10. Galerie Zlatý kříž, založená 1992 Jiřím Rajnišem (* 1947), po krátkém působení v Domu kultury Metropol našla stálý výstavní prostor v Koncertní síni Otakara Jeremiáše. Jde o komerční soukromou agenturu, zabývající se prezentováním výtvarných děl v České republice i v zahraničí;

11. Galerie Hrozen sídlí v Hroznové ulici č. 22. Výstavním profilem je ilustrace dětské knihy, kreslený humor a volná a užitá grafika.

12. Galerie lidového umění a řemesel ARS Klub vznikla 1994, nachází se v Hroznové ulici č. 8. Provozovatelem je spolek lidových umělců, jehož posláním je udržovat a oživovat tradice místní hmotové lidové kultury; organizací se zabývá Ludmila Nápravníková (* 1947). G. v tomto pojetí zanikla s jejím odchodem v roce 1999;

13. Galerie Watzko se sídlem v ulici J. Kolářové č. 9 ve Čtyřech Dvorech je komorní g., působí od 1995 a zaměřuje se na současnou tvorbu;

14. Galerie U Schelů Panské ulici č. 7 působí od 1999. Mimo současnou tvorbu českých a zahraničních autorů pořádá též výstavy profilově věnované výtvarné historii Českých Budějovic;

15. Radniční výstavní síň, nám. Přemysla Otakara II. pořádá příležitostné výstavy autorské, historické i popularizační;

16. Galerie Měsíc ve dne Nové ulici č. 3 provozuje výstavní činnost souběžně s činností literární kavárny. Programově vytváří příležitost i pro mladé autory, dává prostor zdravotně postiženým osobám;

17. Hvězdárna a planetárium České Budějovice pořádá profilové výstavy doplňující poslání hvězdárny;

18. Galerie K v ulici U Černé věže se věnovala křesťansky inspirovanému výtvarnému umění a 1990—1993 ji vedla A. Mertlová

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

hvězdárna a planetárium