ZAVŘÍT MENU

městské knihy

Písemnosti knižní povahy vzniklé z činnosti úřadů městské správy pro potřeby pojištění práv města a jednotlivců, evidenci právních nebo správních aktů nebo pro zaznamenání hospodářských a finančních údajů.

Vznik m. k. úzce souvisí s hospodářským rozvojem města a se zřízením městské kanceláře jako instituce, která vyhotovovala písemnosti vydávané městskou správou. Počátky m. k. spadají do 14. století. Tehdy se zápisy psaly do jedné smíšené knihy, která sloužila pro veškerou agendu. Postupně se knihy specializovaly a od 15. století vznikaly již obsahově rozlišené svazky. V Českých Budějovicích je používání m. k. doloženo již 1351. Tato první budějovická m. k. se však nedochovala a doklady o její existenci jsou zprostředkované. Nejstarší dochovaná českobudějovická m. k. byla pořízena 1375 jako kniha smíšená. Obsahuje záznamy o soukromoprávních jednáních v nesporných záležitostech, které se projednávaly na tzv. soudech zahájených (dluhy, obligace, kvitance, testamenty, převody nemovitostí aj.), ojediněle jsou zde též záznamy o trestních případech (výslechy na mučidlech). Kniha byla používána do 1407, je psána latinsky na pergamenových listech a má dochovanou původní dřevěnou vazbu. Od roku 1396 byla souběžně s ní používána kniha další, do které se zapisovaly zejm. těžké trestněprávní případy (vraždy, těžká ublížení, žhářství apod.), o nichž rozhodoval soud podkomořský.

Spolu s knihami městského soudnictví se vyvíjely také knihy městského hospodářství a knihy finanční. K účelům evidence berně (dávek nebo peněžních sbírek) sloužily berní rejstříky. V Českých Budějovicích se nejstarší dochovaly pro období 1384 a 1385. Obsahují seznamy měšťanů a obyvatel města podle městských čtvrtí a podle vsí náležejících městu, s údajem o výši placené berně. Od 1396 sloužila k témuž účelu dokonalejší berní kniha, označovaná jako kniha lozunků. Evidenci příjmů a vydání z obecní pokladny zaznamenávaly původně rejstříky purkmistrovských počtů, či rejstříky městských počtů, dochované z 90. let 14. století. Ze stejného období je i rejstřík dlužníků.

V roce 1411 byla zavedena tzv. kniha trhová, do které se do 1467 zapisovaly údaje o složitějších převodech nemovitostí mezi měšťany. V průběhu 16. století došlo k výrazné reorganizaci knih pro tento druh agendy. Samostatně se vedly knihy kontraktů (smluv o převodech nemovitostí), knihy testamentů, knihy soupisů pozůstalostí, knihy trhových svatebních smluv apod. Zvlášť byly vedeny také knihy pro převody majetků poddaných města. Zcela specifickou knihou používanou v Českých Budějovicích byla tzv. Liber vini, kniha městského vinného hospodaření. Založena byla 1424 v souvislosti s povolením prodeje vína ve prospěch obce, které městu téhož roku udělil rakouský vévoda Albrecht V. Habsburský (1397—1439). Do knihy se zapisovaly záznamy o nákupech vína městem a o výnosech z jeho dalšího prodeje. Byla vedena městskou radou jako pomůcka pro účetní evidenci příjmů a výdajů z obchodní činnosti města a je nejstarší známou městskou obchodní knihou u nás. Vedena byla do 1434.

K uvedeným m. k. přibývaly s rozvojem městského hospodaření a s nárůstem písemné produkce v 16. století další typy. Jejich vznik je spojen s potřebou přesnější evidence všech právních pořízení a s rostoucím významem správních institucí města. Šíře hospodářství a obchodu si vynutila zavedení řady specializovaných knih, zejm. účetních. Pravidelně byly vedeny hlavní knihy příjmů a vydání peněz z obecní pokladny (s označením Registra k obecní truhle nebo Gemeind-Kassa-Rechnungsbuch), odděleně byly vedeny knihy městského hospodářství rybničního či obilního, dochovány jsou účty pivovarské, solní a vinné, účty jednotlivých dvorů náležejících městu, účty z městské cihelny a vápenky, z mlýnů, hamrů a z pily. S rozvojem horního podnikání v Českých Budějovicích je spojen vznik účetních rejstříkůknih horních účtů pro jednotlivá horní bratrstva a důlní díla.

Samostatnou skupinu m. k. tvoří knihy evidující vybírání královských úroků a daní. Dochovány jsou např. rejstříky královské berně z 1534, 1537 a 1543, rejstříky turecké daně z 1523 a 1541 nebo knihy daně domovní a komínové z 2. pol. 16. století. Ze 17. a 18. století se dochovaly knihy evidence daně nápojové, daně z hlavy, poplatků z krčem, valchoven a kováren a různých daní pro účely vojenské.

Pro lepší evidenci došlé a odeslané korespondence používali písaři působící v městské kanceláři od 16. století tzv. konceptářekopiáře. Šlo o pomůcky administrativní povahy, které obsahovaly jednak koncepty písemností z města odesílaných, jednak kopie písemností došlých. Byly vedeny odděleně pro písemnosti psané česky a německy, v některých případech byly vyhotoveny speciální svazky podle tématických hledisek (např. pro spory s Rožmberky o silnice a vybírání mýtného).

Významným pramenem pro dějiny města jsou protokoly ze zasedání městské rady. Tyto m. k. jsou dochovány v téměř úplné řadě již od 1538 a kromě jmen radních obsahují mnohdy obsáhlé zápisy o záležitostech, které městská rada projednávala (např. povolení usadit se ve městě, udělení měšťanského práva).

Praktická potřeba evidence osob bydlících ve městě si vyžádala vznik soupisů obyvatel. Pro město a pro poddanské vsi vznikla v 17. a 18. století celá řada takovýchto soupisů, nejčastěji pro vojenské účely. Soupisy obsahovaly mnohdy i údaje o povolání osob, jejich výzbroji, chovaném zvířectvu nebo o výměře pozemků. Samostatnou skupinou těchto knih jsou soupisy sirotků a evidence sirotčího jmění. Ke stejným účelům vznikly ve 2. pol. 19. století tzv. knihy evidence osob. Do nich byly zapisovány celé rodiny i s udáním základních životních dat a bydliště. Zápisy byly průběžně doplňovány mnohdy až do 30. let 20. století. Pro evidenci osob byly důležité také knihy branců a záložníků, knihy vydaných pracovních knížek pro služebné a tovaryše a zejm. knihy o udělení domovského práva.

V originálech se dochovalo více než 7 100 svazků m. k. vzniklých mezi léty 1375—1945 z činnosti úřadů správy města Českých Budějovic. O unikátnosti tohoto souboru knih a o jeho významu nejen pro studium dějin města, ale i pro poznání úrovně městské správy na celém českém teritoriu svědčí to, že 17 nejstarších českobudějovických m. k. vzniklých v předhusitském období bylo 1996 a 2008 prohlášeno za archivní kulturní památky.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

památková péče    |   Státní okresní archiv 

AUTOR:
PhDr. Vlastimil Kolda

LITERATURA:
  •      JANOUŠEK, Bohumír. Nejstarší zachovaná českobudějovická městská kniha z let 1375—1407 (1411). In: Minulost a současnost Českých Budějovic. Studie a materiály I., České Budějovice, 1969.

  •      Nový R., 1963: Soupis městských knih českých od roku 1310 do roku 1526. Acta Universitatis Carolinae philosophica et historica 4.

  •      Šimeček Z., 1963: Monopolní obchod s vínem v Českých Budějovicích 1424—1434. Sborník historický 11.

  •      Šimeček Z., 1968: Městská listina ve středověkých Českých Budějovicích. Sborník historický 16.