ZAVŘÍT MENU

biskupská rezidence

Sídlo biskupa a jeho úřadu v Biskupské ulici č. 4.

Na místě dnešní budovy biskupství stálo původně několik domů na gotických parcelách, které majitelé prodali v 18. století piaristům. Objekt sloužil jako kolej piaristů, postavená 1763—1769 a rozšířená 1775. Po vzniku českobudějovické diecéze byla 1785 upravena jako biskupská rezidence. Nárožní dvoupatrová budova o 13 okenních osách hlavního průčelí je krytá valbovou střechou, z níž vyrůstá nízká hranolovitá zvonice umístěna nad třetí osou od jihu. Fasáda do Biskupské ulice je zdůrazněna dvěma mělkými rizality; oba byly původně nárožími. Hlavní vstup je zvýrazněn pravoúhlým portálem s římsou, nad kterou je umístěn znak biskupství. Vpravo od něho se vstupuje do klenutého průjezdu. Budova je řešena jako trojtraktová, s klenutými místnostmi v přízemí a 1. patře. Druhé patro má ploché stropy. Domácí kaple je zasvěcena Panně Marii. Původně plánovaná novostavba samostatného kostela nebyla realizována. Do 19. století byla před fasádou do Široké ulice umístěna kamenná veřejná nádrž na pitnou vodu. 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

baroko    |   kostely a kaple    |   Schaaffgotsche Johann Prokop 

AUTOR:
Mgr. Juraj Thoma

LITERATURA:
  •      KRATOCHWIL, Karl a MEERWALD, Alois. Heimatbuch der Berg- und Kreisstadt Böhmisch-Budweis: mit einer Sammlung von alten und neueren Sagen. Böhmisch Budweis : Karl Kratochwil & Comp, 1930. 568 s.

    [s. 181.]
  •      MARTÍNEK, Zdeněk. Založení piaristické koleje v Českých Budějovicích. In: Jihočeský sborník historický 1981. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 1981, roč. 50, č.1, s. 17—23. ISSN 0323-004X.

    [s. 17—23.]
  •      VLČEK, Pavel, SOMMER, Petr a FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. 1. vyd. Praha: Libri, 1997. 782 s. ISBN 80-85983-17-6.

    [s. 202—203.]