ZAVŘÍT MENU

sgrafito

Výtvarná technika, škrábaná či rytá výzdoba v omítce.

Sgrafitová technika spočívá ve škrábání do uhlazeného povrchu jednovrstvé omítky nebo v proškrabávání svrchní vrstvy dvou či vícevrstvé omítky. Povrch s. nebo jedna z vrstev sgrafitové omítky mohou být barevně upravovány. Na území Čech a do Českých Budějovic přicházejí sgrafitové omítky v renesanci ze severní Itálie, současně působí i domácí tradice specifických gotických omítek s rytým kvádrováním nebo dekorativním paspartováním říms a okenních či dveřních otvorů v kombinaci s hrubou plošnou omítkou. Tuto tradici zastupuje na území Českých Budějovic pozdněgotická omítka kostela svatého Prokopa a svatého Jana Křtitele.

Datování sgrafitových omítek ve městě se opírá zejm. o letopočty ryté přímo na sgrafitových fasádách, příp. se vychází z datace architektury se sgrafitovou omítkou. Nejstarší známá renesanční s. na území Českých Budějovic jsou na fasádě tzv. Kneisslova domuKněžské ulici č. 10 (1557). Sgrafitové omítky se vyskytují i na fasádách domů v Plachého ulici č. 12 (1561), na dvorní fasádě domu v Široké ulici č. 17 (1567), č. 2 na rohu Kanovnické ulice náměstí Přemysla Otakara II. (1565—1568), na náměstí Přemysla Otakara II. č. 22 (1570) a č. 30 (1569), v přízemní části Černé věže (1570—1580); na fasádách dvorních křídel historické radnice (1570—1580), na průčelí domu v Hroznové ulici č. 22 (1597). S. jsou vyzdobeny i fasády dalších domů (např. náměstí Přemysla Otakara II. č. 19, Plachého ulice č. 1), jinde jsou s. doložena pouze fragmentárně (např. Krajinská třída č. 8). Renesanční sgrafitové omítky v Českých Budějovicích se vyznačují technickou úsporností a výtvarnou střídmostí. Vedle plošné bosáže se uplatňuje kvádrování nároží domů a archivolt podloubí, různé druhy iluzivních říms a okenních i dveřních lemů, z renesanční ornamentiky je užívána tzv. mořská vlna, listovec apod. Bohatší ornamentikou vynikají pouze s. na domech v Kněžské ulici č. 10 a v Hroznové ulici č. 22. S výjimkou domu na nároží náměstí Přemysla Otakara II. a ulice Dr. Stejskala figurální renesanční s. nebyla v Českých Budějovicích prokázána.

S nástupem barokního slohu byly sgrafitové omítky postupně zakrývány novými fasádami. Zájem o s. znovu vzrostl v období historizujících slohů, zejm. neorenesance (např. Hroznová ulice č. 1 nebo na fasádě Základní školy v ulici Matice školské č. 3) a své uplatnění nachází s. i na průčelích staveb socialistického realismu (Čechova ulice č. 22, 24, 26, 28). Ve výtvarně i technicky nevýrazné podobě přežívá českobudějovická sgrafitová technika i v poslední třetině 20. století (např. fasáda zadního traktu objektu Kanovnické ulici č. 22 nebo na průčelí Střední průmyslové školy strojní na nároží Alšovy uliceVrchlického nábřeží). 

AUTOR:
Mgr. Petr Pavelec Ph.D.

LITERATURA:
  •      KADRMAS, Pavel. Pozdně gotická přestavba kostela sv. J. Křtitele a sv. Prokopa v Č. Budějovicích. Umění: Časopis Ústavu teorie a dějin umění ČSAV. Prha: Ústav teorie a dějin umění ČSAV, 1983, roč. 32, č. 4.

    [s. 214.]
  •      POCHE, Emanuel a kol. Umělecké památky Čech. 1, A-J. Vyd. 1. Praha : Academia, 1977. 643 s.

    [s. 201—208.]
  •      Archiv Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích.

    [č. 58, 1620, 1627.]