Kanovnická ulice

Trasa ulice byla vyměřena při založení města 1265. První ojedinělé doklady o její zástavbě existují z konce 13. století. V období vrcholného středověku nepatřila Kanovnická ulice, začleněná do 4. městské čtvrti, mezi hustě obydlené. Úsek mezi náměstím Přemysla Otakara II. a Kněžskou ulicí vyplňovaly zadní části parcel domů z Rynku. Ve druhém úseku, od Kněžské ulice k ulici Na Mlýnské stoce, byla situace podobná, zasahovaly sem zadní díly městišť z Kněžské ulice. Menší význam Kanovnické ulice dokládá i skutečnost, že původně neměla vlastní název. Domy v ní stojící byly označovány buď popisem polohy vůči kostelu svatého Mikuláše anebo byly přiřazovány do Kněžské ulice.

Domněnku o pozvolném zastavování Kanovnické ulice potvrdily výsledky archeologických výzkumů. Přesto, že v Kanovnické ulici jako u jedné z mála jsou známy doklady o záměrné úpravě povrchu ulice již ve 13. století, a to tzv. štětováním, doklady o trvalé existenci zděných obytných staveb pocházejí až z 15. století. Jejich předchůdcem byla pravděpodobně volná dřevěná srubová zástavba, která je doložena nálezem zahloubeného objektu, zřejmě sklepu, ze 13. století (dům č. 1). Zlom v charakteru zástavby Kanovnické ulice přineslo 16. a 17. století. Tehdy došlo zřejmě k doplnění zástavby podél severní strany ulice, s výjimkou části, do které zasahovaly parcely z náměstí Přemysla Otakara II. a hřbitov u kostela svatého Mikuláše. V domě č. 3 byla při archeologickém výzkumu nalezena bronzová zápona z doby římské (1.—2. století) a vídeňský fenik ze 13. století. Oba předměty se v 17. století zřejmě nosily jako ozdoby.

V roce 1614 byl založen v Kněžské ulici kapucínský konvent u kostela svaté Anny, který svými zahradami zasahoval k jižní čáře Kanovnické ulice až do 1786, kdy byly na okraji bývalé zahrady postaveny kanovnické domky. Ty jsou jedním z nejstarších dokladů typizované řadové výstavby v Českých Budějovicích. Jednotný vzhled domků s mansardovou střechou umocnila společná klasicistní úprava fasád. Komunikační význam Kanovnické ulice vzrostl po 1829. Tehdy byla stržena Břidličná věž a došlo k propojení Kanovnické ulice s ulicí Na Sadech.

V 70. letech 20. století byla na východním konci Kanovnické ulice postavena budova Krajské politické školy, která se stala od 1990 sídlem Konzervatoře.

S Kanovnickou ulicí je spojeno jméno hudebního skladatele a kapelníka V. Jírovce, který žil 1765—1779 v domě č. 3.