ZAVŘÍT MENU

Kanovnická ulice

Ulice vybíhající ze severovýchodního rohu náměstí Přemysla Otakara II. směrem k východu a končící původně u opevnění města v místě hradební věže zvané Břidličná.

Domherrengasse  |  Kostelní  |  Kirchengasse  |  Mikulášská  |  Nikolausgasse  |  U Nových vrat  |  U Prašné věže  |  Beim Pulverturm

Trasa ulice byla vyměřena při založení města 1265. První ojedinělé doklady o její zástavbě existují z konce 13. století. V období vrcholného středověku nepatřila K. u., začleněná do 4. městské čtvrti, mezi hustě obydlené. Úsek mezi náměstím Přemysla Otakara II. a Kněžskou ulicí vyplňovaly zadní části parcel domů z Rynku. Ve druhém úseku, od Kněžské ulice k ulici Na Mlýnské stoce, byla situace podobná, zasahovaly sem zadní díly městišť z Kněžské ulice. Menší význam K. u. dokládá i skutečnost, že původně neměla vlastní název. Domy v ní stojící byly označovány buď popisem polohy vůči kostelu svatého Mikuláše anebo byly přiřazovány do Kněžské ulice.

Domněnku o pozvolném zastavování K. u. potvrdily výsledky archeologických výzkumů. Přesto, že v K. u. jako u jedné z mála jsou známy doklady o záměrné úpravě povrchu ulice již ve 13. století, a to tzv. štětováním, doklady o trvalé existenci zděných obytných staveb pocházejí až z 15. století. Jejich předchůdcem byla pravděpodobně volná dřevěná srubová zástavba, která je doložena nálezem zahloubeného objektu, zřejmě sklepu, ze 13. století (dům č. 1). Zlom v charakteru zástavby K. u. přineslo 16. a 17. století. Tehdy došlo zřejmě k doplnění zástavby podél severní strany ulice, s výjimkou části, do které zasahovaly parcely z náměstí Přemysla Otakara II. a hřbitov u kostela svatého Mikuláše. V domě č. 3 byla při archeologickém výzkumu nalezena bronzová zápona z doby římské (1.—2. století) a vídeňský fenik ze 13. století. Oba předměty se v 17. století zřejmě nosily jako ozdoby.

V roce 1614 byl založen v Kněžské ulici kapucínský konvent u kostela svaté Anny, který svými zahradami zasahoval k jižní čáře K. u. až do 1786, kdy byly na okraji bývalé zahrady postaveny kanovnické domky. Ty jsou jedním z nejstarších dokladů typizované řadové výstavby v Českých Budějovicích. Jednotný vzhled domků s mansardovou střechou umocnila společná klasicistní úprava fasád. Komunikační význam K. u. vzrostl po 1829. Tehdy byla stržena Břidličná věž a došlo k propojení K. u. s ulicí Na Sadech.

V 70. letech 20. století byla na východním konci K. u. postavena budova Krajské politické školy, která se stala od 1990 sídlem Konzervatoře.

S K. u. je spojeno jméno hudebního skladatele a kapelníka V. Jírovce, který žil 1765—1779 v domě č. 3. 

AUTOR:
Mgr. Juraj Thoma

DALŠÍ AUTOŘI:
PhDr. Jiří Militký Ph.D.
Karel Pletzer

LITERATURA:
  •      BURIAN, Miroslav. K dějinám zastavění vnitřního města. Praha: Klub za Starou Prahu 18., 1934

    [s. 107.]
  •      KUBÁK, Jaroslav. Topografie města Českých Budějovic 1540-1800. V Českých Budějovicích: Jihočeské muzeum, 1973. 496 s.

  •      Militký J. – Zavřel P., 1994: Archeologické výzkumy v historickém jádru Českých Budějovic v roce 1993. Mediaevalia Archaelogica Bohemica. Památky archeologické: Supplementum 2.

    [s. 219.]