ZAVŘÍT MENU

lékárny

Zařízení k výdeji, popřípadě k výrobě léků.

Provoz lékárnické živnosti, která patřila mezi výnosné, vyžadoval původně rozlehlý dům, v němž by mohla být umístěna sušárna i přípravna léčiv. První známý českobudějovický lékárník Jan († 1507) byl majitelem domu na náměstí Přemysla Otakara II. č. 16, kde měl asi koncem 15. století vlastní oficínu. Jako další je připomínán lékárník Petr († 1521), jehož lékárna se nacházela v Krajinské třídě č. 1. Petrovým nástupcem v témže domě se stal lékárník Jiří a později Wolfgang († 1535). Sňatkem s vdovou získal lékárnu Jan Čankl († 1555), který ji 1542 přenesl do svého domu na náměstí Přemysla Otakara II. č. 30. Po jeho smrti lékárnu koupil Andre Gast (k jejímu tehdejšímu vybavení patřily krabičky na léky, hmoždíře, sklenice a džbány) a 1569 ji renesančně přestavěl. Od té doby začala být lékárna označována podle domovního znamení U Bílého anděla. V období 1602—1677 přechodně fungovala druhá lékárna zvaná U Zlatého jednorožce ulici Dr. Stejskala č. 1. Zřídil ji Johann Hemmer, kterého vystřídal Georg Franz Haas († 1625). Do 1649 zde působil Jakob Kampmüller, 1649—1665 Dionys Michel a nakonec městský lékař Thomas Leopold Langettl. Od něho lékárnu koupila 1677 městská rada a přenesla ji do domu v Piaristické ulici č. 1. Roku 1678 přešla do rukou Karla Franze Dietricha, který objekt prodal a 1680 otevřel ve svém nově zakoupeném domě na náměstí Přemysla Otakara II. č. 8 novou lékárnu, které se začalo říkat U Černého medvěda.

Až do 2. pol. 19. století zůstávaly obě lékárny, U Bílého anděla a U Černého medvěda, jedinými v Českých Budějovicích. Roku 1885 byla zřízena třetí lékárna v ulici U Černé věže č. 21, dostala jméno U Matky Boží a jejím majitelem se stal Gustav Sazyma a jeho potomci. Roku 1910 otevřel Matěj Krásný čtvrtou českobudějovickou lékárnu U Bílého orla, která nejprve sídlila na Rudolfovské třídě č. 35 a od 30. let na náměstí Přemysla Otakara II. č. 26. Na Pražské třídě č. 18 zřídil 1914 Jaroslav Michl lékárnu U Svatého Huberta, lékárník Ladislav Zelenka otevřel 1920 lékárnu na Lineckém předměstí na Lidické třídě č. 18, 1929 založil Jan Siegl lékárnu U Černého koníčka, sídlící zpočátku v Jeronýmově ulici č. 2 a od 30. let na Lannově třídě č. 17. V letech 1938—1939 postavil Bedřich Vychodil novou lékárnu v Suchém Vrbném Dobrovodské ulici č. 70.

Lékárna U Bílého orla a U Matky Boží přešly 1946 do národní správy a Sieglova lékárna U Černého koníčka byla zrušena. Po roce 1948 došlo k vyvlastnění zbývajících čtyř soukromých lékáren, které od 1952 připadly do správy Okresního ústavu národního zdraví, při němž působil okresní lékárník. Zásobování léky zajišťoval po 1950 národní podnik Jihočeská Medika České Budějovice, který byl k 1. 1. 1957 zrušen a nahrazen Krajskou správou lékáren České Budějovice; již 30. 6. 1960 však došlo k jejímu zániku a krajský národní výbor namísto ní od 1. 7. 1960 zřídil Krajský sklad léčiv a zdravotnického materiálu.

V 50. letech vznikly nové lékárny. Nejprve 1950 ústavní lékárna v nemocnici, 1952 ve Čtyřech Dvorech na Husově třídě č. 82 a následně na Lannově třídě č. 43. Zcela zanikla stará lékárna U Bílého anděla, kolem 1960 byla uzavřena a posléze zbořena někdejší lékárna na Lineckém předměstí na Lidické třídě č. 18. Síť českobudějovických lékáren se dále rozšířila v 70. letech: 1974 byla otevřena lékárna na Pražské třídě č. 71, v téže době i lékárna na sídlišti Šumava v ulici Karla Šafáře č. 64 (současně zanikla dosavadní lékárna na Husově třídě). Od 1978 byla otevřena lékárna v budově Polikliniky jih (ulice Matice školské č. 17), která se stala okresní lékárnou namísto dosavadní okresní lékárny U Matky Boží. Lékárna v Šumavské ulici č. 9 byla později upravena na prodejnu zdravotnického materiálu. Roku 1981 vznikla nová lékárna ve zdravotním středisku na sídlišti Vltava v ulici Františka Ondříčka č. 2, 1984 byl postaven objekt pro novou ústavní lékárnu ve vojenské nemocnici, 1987 zřízena lékárna ve zdravotním středisku na sídlišti Máj ulici Dr. Bureše č. 9 a 1988 postavena nová budova ústavní lékárny v nemocnici.

Po 1990 zanikla lékárna U Černého medvěda a byla přemístěna lékárna v Suchém Vrbném v Dobrovodské ulici, 1993 byla otevřena nová lékárna U Svatého Mikuláše Kanovnické ulici č. 8, o rok později lékárna v přízemí Polikliniky sever (Na Sadech č. 23), v Rožnově (Lidická třída č. 166), Mladém a 1996 na Senovážném náměstí č. 1.

Lékárenská služba České Budějovice, která do 1990 patřila pod Okresní ústav národního zdraví a zajišťovala distribuci léčiv (sídlila zpočátku v Jírovcově ulici č. 1 a později v ulici Matice školské č. 17), ukončila svou činnost k 1. 5. 1997.

V roce 2005 fungovalo na území města celkem 30 lékáren, z toho jedna lékárna poskytovala i základní veterinární materiál, a dále v rámci nemocnice jedna lékárna ústavní. Sortiment současných lékáren je kromě léků a léčiv často rozšířen i o kosmetické prostředky, stravovací doplňky apod. 

AUTOR:
PhDr. Daniel Kovář

LITERATURA:
  •      KONDEL, Imrich, ed. Farmaceutické prehľady 1975-1976. 1. vyd. Martin: Osveta, 1976. 322 s.

  •      Kalendář Svazu československého lékárnictva na rok 1930. Praha 1929.

  •      KUBÁK, Jaroslav. Z minulosti českobudějovických lékáren. In: Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 1973, roč. 10, č. 4., s. 230—231. ISSN 0862-5417.

  •      Lékárnická ročenka 1939. V Praze: Svaz čsl. lékárnictva, 1938.

  •      SEDLMEYER, Karl Adalbert. Budweis: Budweiser und Stritschitzer Sprachinsel. Miesbach: Bergemann + Mayr, 1979. 581 s.

    [s. 364—377.]
  •      KONDEL, Imrich, ed. Farmaceutické prehľady 1977-1978. 1. vyd. Martin: Osveta, 1978. 437 s.

  •      Lékárnická ročenka 1947–48. V Praze: Svaz čsl. lékárnictva, 1947.

  •      Lékárnická ročenka 1944. V Praze: Svaz čsl. lékárnictva, 1944.