ZAVŘÍT MENU

tiskárny

Firmy, závody a podniky zabývající se výrobou polygrafických produktů.

Vůbec prvním tiskem v Českých Budějovicích byla uvítací řeč purkmistra při příjezdu císaře Karla VI. (1685—1740) ze dne 21. 8. 1732, vydaná Janem Petrem Kynclem, který zde působil 1728—1733. Roku 1788 udělilo město Johannu Josefu Diesbachovi povolení ke zřízení t. v České ulici. Od 1792 byl jejím majitelem Johann Franz Zdarssa a jeho nástupci. T. sloužila potřebám biskupské konzistoře, tiskly se v ní oběžníky, německé a latinské knihy. Roku 1821 vytiskla tato t. první českou knihu v Českých Budějovicích, Historii biblickou.

Od roku 1848 vycházely ve Zdarssově t. první českobudějovické noviny Der Löwe a Der Bürgerfreund. T. se přestěhovala do budovy Velkého pivovaru ulici Dr. Stejskala. Druhou českobudějovickou t. založil 1848 linecký tiskař a litograf Simon Käser v ulici Jaroslava Haška; po Käserově smrti ji vedl F. Zdarssa a po něm bratři Landfrasové z Jindřichova Hradce. Roku 1860 obdržel třetí tiskařskou koncesi v Českých Budějovicích August Benjamin Gothmann (1829—1885), jehož podnik v Kanovnické ulici technickým vybavením brzy překonal své předchůdce. A. B. Gothmann tiskl od 1873 Budweiser Zeitung. Vlastní t. založil rovněž český tiskař Jan Krupička (* 1812) v České ulici a tiskl české noviny Budivoj. Od 1887 existovala t. Jana Přibyla (1856—1913) v Krajinské třídě, kde byly tištěny Jihočeské listy. Postupně t. přibývalo, 1920 jich bylo 10, o 20 let později 14. Náročné publikace vznikaly v t. K. Fialy Husově třídě, která převzala tisk Jihočeských listů a tiskla také Jihočeský přehled Linii. Z německých t. byla největší Moldavia, kterou založil 1911 F. X. Reitterer.

Po druhé světové válce byly německé t. převzaty do národní správy, 1. 1. 1950 vznikl národní podnik Jihočeské tiskárny. Za základní závod a ředitelství byla zvolena Moldavia v Nádražní třídě. Hlavní výrobní náplní se stal tisk novin Jihočeská pravda, dále tiskopisů, katalogů a tisk obalů. V období 1958—1968 byly provozovny integrovány do nového národního podniku Stráž Plzeň. Od 1968 se osamostatnily Jihočeské tiskárny, n. p. Stavba nového tiskárenského areálu ve Vrbenské ulici 1958—1962 umožnila soustředit polygrafickou produkci z bývalých t. až na provozovnu v Lannově třídě. Ve své době patřila t. ve Vrbenské ulici č. 23, vybavená moderními tiskařskými stroji, k předním polygrafickým podnikům v republice. Kromě novin bylo ročně vyrobeno 65 milionů etiket.

Jihočeské tiskárny, a. s., vznikly v rámci kuponové privatizace 1990 transformací ze státního podniku se základním jměním 122 milionů korun. V areálu na Vrbenské byla 1991—1993 budována přístavba Novinového centra České Budějovice k vydávání Jihočeských listů a od 2000 Deníků Bohemia Vydavatelství Vltava-Labe-Press technikou rotačního tisku.

Jihočeské t. se staly od 1. 10. 2004 součástí skupiny Obchodních tiskáren, a. s. Kolín (OTK Group). Závod vyrábí technikou ofsetového tisku papírové etikety, katalogy, prospekty, brožury, knihy, nejrůznější polygrafické výrobky včetně lehké kartonáže, jako jsou např. krabičky, reklamní závěsy, blister karty a obaly. Po 1990 vznikla ve městě řada dalších středně velkých a menších t., vybavených moderní ofsetovou tiskovou technikou včetně přípravy a knihařského zpracování s širokým sortimentem polygrafických výrobků, např. Herbia spol. s r. o.; Inpress, a. s.; Tiskárna Protisk, s. r. o.; Typodesign s. r. o.; tiskárna Josef Posekaný nebo Tiskárna – Johanus

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

časopisy    |   nakladatelství    |   noviny    |   průmysl 

AUTOR:
Mgr. Václav Vondra

LITERATURA:
  •      HUYER, Reinhold. Zur Geschichte des Buchdruckerei-und Zeitungswesens in Budweis. Budweiser Kreisblatt. 1902, 1.1., 5.1., 9.1.

  •      PLETZER, Karel. Osmdesát let typografa Karla Fialy. In: Výběr z prací  Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. 1975, roč. 12, č. 4., s. 263—264.

  •      Výroční zpráva Jihočeských tiskáren, a. s., 1996.