ZAVŘÍT MENU

Vltava (řeka)

Řeka, významný vodní tok.

Pramení na Šumavě pod Černou horou ve výšce 1 172 m n. m., u Mělníka vtéká do Labe. Celková délka 430 km, plocha povodí celkem 20 090 km2Českobudějovickou pánví protéká přibližně od jihu k severu. Vstupuje do ní u Boršova nad Vltavou, zprava přibírá Malši, Dobrovodský potok potok Čertík, zleva Litvínovický potok, Bezdrevský potok Dehtářský potok, pánev opouští u Hluboké nad Vltavou. Plocha povodí k soutoku s Malší je 1 861,7 km2. Průměrný průtok nad soutokem činí 20 m3 za sekundu (při stoleté povodni 457 m3 za sekundu), pod soutokem 27,5 m3 za sekundu (při stoleté povodni 657 m3 za sekundu). Hydrologický režim v oblasti Českých Budějovic je ovlivněn hospodařením v nádrži Lipno (snížení povodní, nalepšení nízkých průtoků). Průtoky se ve městě sledovaly v limnigrafické stanici pod Dlouhým mostem (do 1859), stanici Březí a Hluboká nad Vltavou. Malý spád toku v Českobudějovické pánvi a široce meandrující mělké koryto byly příčinou častých záplav. Rozsáhlé regulace řek ve 20.—60. letech 20. století ochránily ve velké míře před povodněmi střed města a umožnily výstavbu na levém břehu V. Hospodářsky významná byla V. zejm. jako dopravní tepna, zprostředkovaně podporou rozvoje řemesel a obchodu, které s říční dopravou souvisely; např. Lannova loděnice byla několik desetiletí největším budějovickým podnikem. Vodní síla V., soustředěná vzdutím řadou jezů, poháněla nejprve mlýny (Stecherův, Fürstův, Luční, Přední, Suchomel), řemeslné dílny (kapucínská valcha) i větší průmyslové podniky, např. papírnu firmy Fürth a Gellert. Spolu s regulací zaniklo přímé využití vodní síly a bylo nahrazeno výrobou elektřiny ve vodních elektrárnách.

V. byla využívána také ke sportu a rekreaci, např. od počátku 20. století koupání v sokolské plovárně u Předního mlýna. Ve 20. letech byla řeka silně znečištěná, především vypouštěním odpadních vod z papíren v Loučovicích a Větřní. Řada závodů proto musela nahradit odběr vody z V. artésskými studněmi (sirkárna, potravinářský podnik Monopol, pekárna firmy Kende, Český akciový pivovar (Budějovický Budvar) aj.). Vyjednávání města se znečišťovateli (1931) nebylo úspěšné a městská vodárna tedy začala vodu odebírat z Malše. Znemožněn byl také sportovní rybolov. Nevhodnost užívání vody z V. k běžným účelům se stala i hlavní příčinou postupného zániku Zlaté stoky, napájející chovné rybníky. V roce 1931 vznikl Svaz pro ochranu řeky Vltavy i jiných veřejných vod. Kritický stav čistoty vody přetrvával další desetiletí a k obratu došlo teprve počátkem 90. let, po vybudování čistírny odpadních vod v Českém Krumlově. Tradičně je V. využívána ke sportovní plavbě (cílová stanice).

AUTOR:
Ing. Jiří Heřman

LITERATURA:
  •      PODZIMEK, Josef a kol. Povodí Vltavy. 1. vyd. Praha: Pragopress, 1970. 146 s., [8] s. obr. příl.

  •      Studie o znečištění vody horní Vltavy. Č. Budějovice: Nákladem Svazu pro ochranu čistoty řeky Vltavy a jiných veřejných toků, 1937. 119 s.

  •      VLČEK, Vladimír, ed. et al. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Vyd. 1. Praha: Academia, 1984. 315 s.