Jihočeský divadelní festival

Autory myšlenky pořádat letní divadelní festivaly byli režisér K. Konstantin a scénograf J. Brehms, kteří zvolili jako hlavní dějiště zámecký areál v Českém Krumlově. První inscenací, uvedenou v zahradě krumlovského zámku před Bellarií, byl Večer tříkrálový W. Shakespeara 14. 7. 1947. Druhý ročník Jihočeského divadelního festivalu se zde konal 1948 uvedením děl A. Jiráska Lucerna, W. Shakespeara Kupec benátský a Sen noci svatojánské na schodišti kaskádové fontány. Po 10 letech obnovil a dotvořil myšlenku konání Jihočeského divadelního festivalu v Českém Krumlově O. Haas. Festival zahájil představením Ztracená tvář G. Weisenborna na historicky prvním otáčivém hledišti 9. 6. 1958. Poprvé po šedesátileté odmlce se hrálo v barokním divadle krumlovského zámku. V československé premiéře tu byla uvedena opera Signor Kartáč G. Rossiniho. Od 1958 byl Jihočeský divadelní festival pořádán každoročně. V následujících dvaceti letech se hrálo také na druhém nádvoří zámku, v zimní a letní jízdárně a maškarním sále, poté již téměř výhradně jen před otáčivým hledištěm. Doba trvání festivalu se prodlužovala, uvádělo se více titulů, též operní a baletní inscenace, od 2005 pravidelně i inscenace pro děti. Mezi divácky nejúspěšnější patřily Lucerna A. Jiráska, Radúz a Mahulena J. Zeyera, komedie W. Shakespeara a Strakonický dudák J. K. Tyla. Přímo pro krumlovskou přírodní scénu napsali hry Kráska a zvíře F. Hrubín a Krumlovská romance F. Kožík. V průběhu dalších let vznikly např. adaptace Tří mušketýrů, Robina Hooda, Dekameronu a původní hry Ženy Jindřicha VIII. aneb Chudák král(em) autorů Olgy Šubrtové (* 1968) a Martina Glasera (* 1974) nebo Da Vinci O. Šubrtové a Petra Zelenky (* 1967).

V období 1959—1960 dostalo otáčivé hlediště novou podobu. Zásadní rekonstrukce točny proběhla 1966—1967, menší úpravy se prováděly do 1985. Autorem všech variant otáčivého hlediště byl J. Brehms. Pro havarijní stav točny se Jihočeské divadlo od 1981 orientovalo na hraní v přírodním amfiteátru v Trocnově, opera také v maškarním sále krumlovského zámku. Před uzavřením točny v roce 1988 se zde odehrálo průměrně 74 představení za rok, průměrná roční návštěvnost byla 62 tisíc diváků.

V roce 1989 započala výstavba nové točny podle návrhu Vladimíra Landy (1927—2012), která byla dokončena zároveň s opravou rokokové Bellarie (1993). Provozovatelem se stala agentura Panta Rhei. První představení Venkovské zpěvačky V. Fioravantiho se uskutečnilo 2. 7. 1993. Od 1994 se stalo provozovatelem otáčivého hlediště Jihočeské divadlo, zařízení točny patří do majetku statutárního města České Budějovice. Šéf opery Milan Kaňák (* 1955) obnovil operní inscenace na otáčivém hledišti v Českém Krumlově (G. Verdiho Rigoletto 1995 a 2002 v režii Jana Kačera (1936—2024); A. Dvořáka Rusalka 1997, režie Jana Kališová (* 1956) a J. Průdek 2005, Jiří Heřman (* 1975) v roce 2014; G. Verdiho Síla osudu v režii J. Průdka 2008; W. A. Mozarta Don Giovanni, režie J. Menzel (1938—2020) v roce 2010; L. Janáčka Příhody lišky Bystroušky, režie SKUTR 2016; G. F. Händela Mesiáš v režii Tomáše Ondřeje Pilaře v 2022;​ R. Portmana Malý princ, režie T. O. Pilař, 2026). Prestiž této unikátní plenérové scény podtrhuje i hostování špičkových zahraničních umělců (např. sólisté Metropolitní opery v New Yorku, San Francisco Opera, Toronto Opera Company). Z baletních produkcí byly uvedeny např. Ch. A. Adama Giselle, R. Ščedrina Carmen, P. I. Čajkovského Labutí jezero v choreografii Libuše Králové (* 1948) a po roce 2010 inscenace choreografa Attily Egerháziho (* 1964) Sen noci svatojánské, Romeo a Julie či Carmen. V činohře byly významné režie J. Menzela (Sen noci svatojánské 1994, Veselé paničky windsorské 1999 a Sluha dvou pánů 2007), J. Kačera (Bouře 1997), adaptace Babičky B. Němcové (2005) v režii Ivo Krobota (* 1948), stejně jako shakespearovská komedie Davida Radoka (* 1954) Jak se vám líbí (2011). K nejúspěšnějším počinům Malého divadla se zde zařadily inscenace režiséra Petra Haška (* 1979) Ztracený svět (2018) a Herkules (2025) a režiséra Janka Lesáka (* 1989) Úplně celá česká historie (2022). Od 90. let 20. století se označení Jihočeský divadelní festival pro letní představení před otáčivým hledištěm již nepoužívá. Od 20. let 21. století uvádí Jihočeské divadlo imerzivní a site specific projekty v rámci Jihočeského kraje (např. Loutna česká v bývalém minoritském klášteře v Jindřichově Hradci, Prodaná nevěsta v Holašovicích, Rožmberská noc na zámku v Třeboni).