ZAVŘÍT MENU

archeologické výzkumy

Základní metoda archeologie.

Provádění a. v. i péče o nálezy byla v Českých Budějovicích od konce 19. století spojena s existencí zdejšího muzea. Od 1957 je archeologie v Jihočeském muzeu prováděna na profesionální úrovni; 1993 vzniklo archeologické oddělení, které jen na území města provedlo do 1997 téměř 50 záchranných archeologických akcí. Zatímco výzkumu pravěkého osídlení Českých Budějovic a jejich okolí byla průběžně věnována pozornost od 2. pol. 19. století, informací o středověkém městě bylo až do 90. let. 20. století k dispozici jen minimum. Vzácnou výjimku tvořil výzkum provedený 1909 v Hroznové ulici č. 9 a Plachého ulici č. 16 při výstavbě obchodního domu U Hajíčků. Teprve nové výzkumy umožnily v hrubých rysech rekonstruovat počátky a vývoj středověkého města. Téměř s jistotou lze říci, že středověkým Českým Budějovicím nepředcházela žádná starší osada, která by byla včleněna do nově založeného města. Nejstarší středověké archeologické situace pocházejí z 2. pol. 13. století a jsou v souladu s historickými údaji o založení města. Až na drobné výjimky, např. dům č. 10 v ulici U Černé věže, bylo na všech zkoumaných parcelách prokázáno osídlení ze 13. století. Skutečnou hustotu osídlení ve městě zatím na základě archeologických zjištění nelze spolehlivě rekonstruovat. V mladších obdobích docházelo ke změnám parcelace dělením: ulice U Černé věže č. 3, Hroznová ulice č. 13, či slučováním: náměstí Přemysla Otakara II. č. 1 (radnice) a č. 16. Období 13. století se ve většině zkoumaných situací odráží velmi intenzivně odpadními vrstvami nebo zahloubenými odpadními jámami. Od počátku 14. století podobné situace chybí, neboť většina odpadu začala být vyvážena ven z města.

Výrazným rysem 13. století je výskyt tzv. polozemnic, situovaných v hloubce parcely. Rozměrově i zahloubením jsou různorodé, stěny nesou často doklady o dřevěném obložení, ale ani v jediném případě nebylo v jejich interiéru zjištěno otopné zařízení. Z tohoto důvodu je pravděpodobné, že se jedná o suterény nedochovaných nadzemních dřevěných staveb. Ve 13. století lze předpokládat zejm. dřevěnou zástavbu: dřevěný srub zaniklý ve 14. století je doložen v Radniční ulici č. 11. Nejstarším dokladem zděného měšťanského domu je zadní trakt domu z náměstí, zjištěný ve dvoře radnice. Vznikl asi na přelomu 13. a 14. století. Podsklepený dům z 15. století byl zkoumán v Hroznové ulici č. 13, přibližně stejně jsou datovatelné domy v ulici U Černé věže č. 3., Kanovnické ulici č. 1 a snad i č. 3. Nejpozději z 15. století pocházejí také objekty zkoumané na náměstí Přemysla Otakara II. v domech č. 16 a 35. V zadních, původně nezastavěných částech parcel byly soustředěny hospodářské stavby či studny. Pro poznání hospodářského vývoje města jsou důležité doklady řemeslných činností: různé výrobní objekty či přímé doklady řemesel v hmotných nálezech. Funkčně neurčitelné výrobní objekty vyzděné z cihel a kamenů v 15. století jsou známy ze dvora radnice, z ulice U Černé věže č. 3 a z Krajinské třídy č. 10. K výrobnímu účelu sloužil nepochybně také zahloubený sud a dřevem obložený objekt v ulici U Černé věže č. 10 ze 14. a 15. století. Nálezy výrobního odpadu dokládají existenci dílny zpracovávající barevné kovy v 15. století na Piaristickém náměstí. Ševcovská výroba ze 13. století je prokázána v domě č. 3 na náměstí Přemysla Otakara II. a z přelomu 14. a 15. století jsou doklady hrnčířské výroby na Pražském předměstí. Řadu nových poznatků přinesly a. v. o dominikánském konventu kostele Obětování Panny Marie, o hřbitově na Piaristickém náměstí i o vývoji opevnění města.

Během a. v. 2005 u kostela svatého Mikuláše byl nalezen pravděpodobně základ pozdněgotické hranolové věže, která je zachycena na vedutě z roku 1602 od Jana Willenberga (1573—1613). Zároveň byl proveden průzkum a zmapování zazděného podzemního prostoru městské kostnice pod kaplí Smrtelných úzkostí Páně

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

pravěk a raná doba dějinná 

AUTOR:
PhDr. Jiří Militký Ph.D.

LITERATURA:
  •      Löwenhöfer J., 1912: Nálezy uprostřed města Budějovic r. 1909. Výroční zpráva musejního spolku. ČB.

    [s. 18—29.]
  •      MILITKÝ, Jiří. Archeologické výzkumy v Českých Budějovicích. In: Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. 1995, roč. 32/2, č. 2., s. 77—85.

    [s. 77—85.]
  •      Militký J. – Zavřel P., 1994: Archeologické výzkumy v historickém jádru Českých Budějovic v roce 1993. Mediaevalia Archaelogica Bohemica. Památky archeologické: Supplementum 2.

    [s. 219—221.]