ZAVŘÍT MENU

filozofický ústav

Vyšší vzdělávací instituce, mezistupeň mezi gymnáziem a vlastními univerzitními fakultami, působící 1803—1848 v českých zemích.

filozofické lyceum

Jejich vznik byl motivován snahou zvýšit počet kněží, neboť studium dvouletého filozofického ústavu bylo nezbytným předpokladem pro přijetí do biskupského semináře; vstup na vyšší fakulty univerzity byl však podmíněn absolvováním 3. ročníku filozofických studií, který byl pouze na univerzitě.

Dekretem Františka I. (1768—1835) a z podnětu biskupa J. P. Schaaffgotsche byl 1803 při piaristické koleji v Českých Budějovicích zřízen filozofický ústav. Jeho vedením byli pověřeni vyšebrodští cisterciáci, ale do 1815 filozofický ústav prozatímně spravovali českobudějovičtí piaristé. V letech 1803—1848 se zde vystřídalo 22 učitelů, z nichž pouze 1 nebyl řeholníkem (9 piaristů, 12 cisterciáků). Během existence filozofického ústavu se do prvního ročníku zapsalo na 2 600 studentů (především z jižních, jihozápadních a středních Čech). Výuka probíhala nejprve v prostorách piaristické koleje, později se sídlem filozofického ústavu staly pro tento účel zakoupené a upravené domy v Krajinské třídě a v Kněžské ulici. V roce 1843 vznikla při filozofickém ústavu česká studentská knihovna, zpočátku budovaná především z darů; součástí ústavu byl rovněž pozoruhodný fyzikální kabinet.

V souvislosti s probíhající školskou reformou v Rakousku (1849—1850) byl dosavadní samostatný dvouletý filozofický ústav v Českých Budějovicích sloučen s šestiletým piaristickým gymnáziem do nového typu střední školy, jímž bylo osmileté německé gymnázium. Výuku filozofické propedeutiky, která byla v osnovách sedmé a osmé třídy nově vzniklé školy, i nadále zajišťovali vyšebrodští cisterciáci. 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

školství 

AUTOR:
doc. PhDr. Miroslav Novotný CSc.

LITERATURA:
  •      BLÍŽŇÁKOVÁ, Martina. Filosofické lyceum v Českých Budějovicích 1803—1848. České Budějovice, 2000. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Historický ústav.

  •      Budivoj 1864—1914.

  •      HOUSKOVÁ, Hana. Česká studentská knihovna a její přínos ke vzniku národního vědomí v Českých Budějovicích. In: Minulost a současnost Českých Budějovic: studie a materiály. I. V Českých Budějovicích: Městský národní výbor, 1969. 131 s.

  •      Koch M., 1903—1904: Aus dem Archiv des deutschen k. k. Staatsgymnasiums in Budweis. In: XXXIII . Programm des deutschen k. k. Staatsgymnasiums in Budweis, veröffentlicht am Schlusse des Schuljahres.

    [s. 5—7.]
  •      ZEMEK, Metoděj et al. Piaristé v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1631-1950. Prievidza: Scholae Piae, 1992. 328 s. ISBN 80-85716-02-X.

    [s. 74, 108—124.]
  •      NOVOTNÝ, Miroslav a kol. Dějiny vyššího školství a vzdělanosti na jihu Čech od středověkých počátků do současnosti. Vyd. 1. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2006. 264 s. ISBN 80-7040-883-9.

    [s. 97—108.]
  •      Národní archiv, Řád piaristů, Historia Domus Scholarum Piarum Bohemo-Budvicensis (1755—1860).