ZAVŘÍT MENU

plovárny a koupaliště

Zařízení sloužící ke koupání; plní funkci očistnou, rekreační a sportovní.

Přírodní koupaliště jsou upravována u řek nebo rybníků, označení plovárna je zpravidla užíváno pro náročněji vybavené areály s bazénem nebo pro kryté plavecké stadiony. Nejstarší veřejné koupaliště, sloužící zároveň ke koupání příslušníků místní vojenské posádky, se nacházelo v 50. letech 19. století na pravém břehu Malše severně od pozdějšího mostu Kosmonautů. Přibližně na témž místě, v jižní části zahrady Německého domu (Domu kultury Slavie), byla podle plánů z 1877 postavena plovárna, která sloužila až do 1888; byla při ní provozována i plavecká škola. V období 1888—1898 existovala plovárna na Krumlovských alejích proti konci Střeleckého ostrova. V její blízkosti fungovaly od 80. let 19. až do počátku 20. století tzv. městské říční lázně, umístěné na Vltavě, na plovoucích vorech připoutaných ke břehu.

Další vyhledávané koupaliště, poprvé doložené 1891, se nacházelo na pravém břehu Vltavy pod Dlouhým mostem a sloužilo také ke koupání vojáků. Roku 1897 došlo ke zřízení městské plovárny v bočním rameni Vltavy vedle vodárny; byla vyhledávána především zdejšími Němci. Zanikla 1933 v souvislosti s regulací řeky a jejím stoupajícím znečištěním. Českobudějovický Sokol zřídil 1899 vlastní plovárnu pod vltavským jezem Předního mlýna. Navštěvovali ji zejm. zdejší Češi, rozšířena byla 1912—1913, 1920 a 1922, ale po regulaci Vltavy (1930) zanikla. Nahradila ji moderní plovárna, vybudovaná Sokolem 1930—1933 na Sokolském ostrově, jejíž větší bazén o rozměrech 50 x 25 m byl největším regulérním bazénem v tehdejším Československu. Vinou rostoucího znečištění Vltavy zaniklo 1930 koupaliště pod Dlouhým mostem a bylo nahrazeno novým na pravém břehu Malše u Malého jezu, v přepadovém rameni řeky zvaném Malé Benátky. Tam bylo 1932 upraveno také dětské koupaliště. O údržbu areálu u Malého jezu pečoval 1935—1950 spolek Dětské a lidové koupaliště na Malši v Českých Budějovicích. Vojenská plovárna se od Dlouhého mostu přesunula 1932 na pravý břeh Malše pod Velký jez, kde existovala do druhé světové války. V 1. pol. 30. let fungovalo koupaliště v Horním háječkuČerveného dvora, v téže době získala na oblibě též lokalita U Špačků. Místní Němci navštěvovali rovněž plovárnu zřízenou 1934 spolkem Deutscher Schwimmverein Budweis na levém břehu Malše v zahradě někdejšího hostince U Zlaté husy. Po druhé světové válce začal být využíván prostor někdejší vojenské plovárny u Velkého jezu jako civilní koupaliště. V 50. letech byl uměle vytvořen rekreační rybník Bagr ve Stromovce, který sloužil do 1986. V roce 2002 byla obnovena funkce Zlaté stoky, která v současnosti zajišťuje přítok vltavské vody do Bagru. Koupaliště, které vzniklo u rybníka SvětlíkNemanicích, bylo zrušeno 2005. Na Sokolském ostrově byl 1965—1971 postaven krytý plavecký stadion podle návrhu architektů B. Böhma, J. Škardy a J. Vítů. Nejmodernější zařízení svého druhu v tehdejším Československu obsahovalo kromě závodního bazénu o rozměrech 50 x 20 m také skokanský bazén a výukový bazén. V letech 1995—97 prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Značné náklady si vyžádaly i opravy po povodni 2002. V 80. letech musela být uzavřena letní plovárna na Sokolském ostrově, otevřená po nepříliš úspěšné a proti původním plánům nedokončené rekonstrukci 1993. 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

tělovýchovná zařízení 

AUTOŘI:
PhDr. Daniel Kovář
Ing. Jiří Lipold
doc. PaedDr. Jan Štumbauer CSc.

LITERATURA:
  •      KOVÁŘ, Daniel. Lázeňství na Českobudějovicku. Rudofov: Jelmo, 1996. 139 s. Drobnosti českého jihu; sv. 4. ISBN 80-238-1145-2.

  •      ŠTUMBAUER, Jan. Příspěvek k historii českobudějovických plováren a koupališť před rokem 1938. In: Jihočeský sborník historický 1993. České Budějovice 1993, roč. 62, s. 168—176.