ZAVŘÍT MENU

vpád Pasovských 1611

Poslední pokus císaře Rudolfa II. (1552—1612) obnovit svou moc v dědičných habsburských zemích za pomoci žoldnéřského vojska pasovského biskupa Leopolda V. Habsburského (1586—1632), které vpadlo v lednu 1611 do Čech a do poloviny února rychle ovládlo část jižních Čech, Malou Stranu a Hradčany. 

Dobře opevněných a strategicky výhodně položených Českých Budějovic se pasovská armáda zmocnila lstí na počátku českého tažení. Brzy ráno 31. 1. 1611 bylo spící město bez boje obsazeno; jednou z mála obětí pasovského vpádu do města se stal český radní písař Š. Plachý z Třebnice. Pět měsíců trvající okupace města přinesla Budějovičanům četná strádání a značné materiální škody. Do rukou Pasovských se dostala bohatá kořist: zásoby potravin, obilí, střelného prachu a 23 děl; přímo ve městě byla umístěna vojenská posádka. Pro ubytování mužstva byly vybrány prostory dominikánského konventu, špitálu s kostelem svatého Václava, městské školy a solnice, zatímco důstojnický sbor se rozložil v budově radnice. Budějovičtí měšťané byli dále donuceni odevzdat zbraně na radnici, slíbit poslušnost arciknížeti Leopoldovi V. Habsburskému (1586—1632) a museli přispívat na vydržování pasovského vojska nemalými finančními částkami.

Neúspěch pokusu o dobytí celé Prahy a vnitřní rozklad pasovského vojska donutil Leopolda 11. 3. 1611 k ústupu do Tábora, Českého Krumlova a zejm. do Českých Budějovic, které zůstaly hlavní základnou Pasovských až do jejich odchodu ze země v červnu 1611. Pasovští se ve městě chystali k obraně, nechali vypálit předměstí a sváželi do města potraviny z blízkého i vzdáleného okolí. K upevnění upadající kázně ve vojsku nechal v noci 18. 3. 1611 velitel Pasovských, plukovník Lorenzo Rameé († 1613), bez soudu popravit 9 svých důstojníků na radnici. Nepříznivě se vyvíjející situace – příchod vojska krále Matyáše I. (1557—1619), svolání krajské hotovosti, úspěšná obrana Třeboně a Soběslavi i sílící odpor poddaných sužovaných nepřestávajícím řáděním a plundrováním ze strany pasovských žoldnéřů – přiměla nového velitele pasovského vojska, polního maršálka Michaela Adolfa z Althanu (1574—1636), přistoupit na jednání o podmínkách rozpuštění vojska a jeho vyvedení ze země. Klíčovou postavou těchto vyjednávání se stal poslední rožmberský vladař Petr Vok z Rožmberka (1539—1611), který nechal v kutnohorské mincovně zpeněžit rožmberský stříbrný poklad a získanou částku 100 000 zlatých poskytl na vyplacení zadrženého žoldu pasovských vojáků. Dne 9. 6. 1611 bylo Pasovským v ležení u Lišova předáno celkem 173 000 zlatých. Ti pak během června české území opustili. 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

dějiny města    |   Rožmberkové    |   válečné události 

AUTOR:
doc. PhDr. Miroslav Novotný CSc.

LITERATURA:
  •      ČAPEK, František Josef. Pasovští na Budějovicku v roce 1611. In: Výběr z prací  Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. 1981, roč. 18, č. 1., s. 1—12.

    [s. 1—6.]
  •      JANÁČEK, Josef. Rudolf II. a jeho doba. Vyd. 1. Praha : Svoboda, 1987. 568 s., [160] s. obr. příl.

    [s. 471 – 492.]
  •      KRATOCHWIL, Karl a MEERWALD, Alois. Heimatbuch der Berg- und Kreisstadt Böhmisch-Budweis: mit einer Sammlung von alten und neueren Sagen. Böhmisch Budweis : Karl Kratochwil & Comp, 1930. 568 s.

    [s. 152—155.]
  •      PÁNEK, Jaroslav. Poslední Rožmberkové: velmoži české renesance. 1. vyd. Praha: Panorama, 1989. 417 s., [32] s. obr. příl. Stopy, fakta, svědectví. ISBN 80-7038-006-3.

    [s. 331—336.]
  •      PLETZER, Karel.  Okupace Čes. Budějovic pasovským vojskem v roce 1611. Kulturní kalendář, únor. 1962, s. 11—13.

    [s. 11—13.]