ZAVŘÍT MENU

kubismus

Výtvarný směr, který do českých zemí pronikal ještě před koncem 1. desetiletí 20. století a záhy zde ovlivnil i umělecké řemeslo; českým specifikem je kubistická architektura.

V Českých Budějovicích se kubismus ohlašuje ještě se secesními vlivy okolo 1912 přestavbou průčelí hotelu Slunce podle návrhu A. Hűbschmanna. V průčelí jsou zasazeny okosené parapetní římsy, meziokenní ornamentální pásy v prvním poschodí zakončují jehlance. Drobné jehlance se dochovaly rovněž v dekorativní výzdobě vstupu. Sál v přízemí, ve svých formách ovlivněný kubismem, byl zničen v 90. letech 20. století. Mezi léty 1911 a 1920 byl vystavěn most přes Mlýnskou stoku v ulici U Tří lvů. Okosené pilíře člení zábradlí mostu na pravidelné výplně s otvory ve tvaru kosočtverců. V roce 1922 vznikl nájemní důmkavárnou Corso Široké ulici č. 31 podle projektu Antonína Procházky (* 1873). Jehlancový kubismus poznamenal tvar balkonového zábradlí v 1. a 2. patře a zalamované tvary horních částí okenních otvorů a okenních rámů. Architekturu, v níž se prolínají vlivy kubismu a moderny, představuje obchodní a nájemní dům v Hroznové ulici č. 2, postavený 1923 podle projektu F. Petráše. Průčelí členěné pilíři na omítnutou střední část a postranní části z režného zdiva působí dojmem dvou překrývajících se ploch, jejichž odlišné zakončení vytváří kubistickou atiku. Z téhož roku pochází dva rodinné domy od stavitele Františka Peška, v ulici Roháče z Dubé č. 2 a v Zeyerově ulici č. 3. Průčelí obou domů členily lisenové rámce trojúhelníkových profilů doplňované plochými jehlanci. Průčelí dosahující značného krystalického výrazu zanikla stavebními úpravami v 2. pol. 20. století. Vliv jehlancového kubismu se odrazil rovněž v parapetních římsách a zábradlí lodžie domu v ulici U Sirkárny č. 2, postaveného pro firmu Solo podle projektu A. Teverného 1925. V obdobném duchu byl v ulici U Sirkárny postaven pro firmu Solo také nedaleký nájemní dům č. 12 od stejného stavitele. Tvarosloví jehlancového kubismu doznívá v průčelí rodinných domů v Družstevní ulici č. 19 a 21, postavených podle projektu stavitele Antonína Koukola 1928.

Na rozhraní mezi jehlancovým a obloučkovým kubismem (rondokubismem) se pohybuje tvorba architekta Otakara Weinzettla (* 1885), který dodával projektům stavitele Josefa Kováříka návrhy průčelí. Z roku 1925 pochází návrh průčelí domu v Dukelské ulici č. 5. Roku 1928 vznikl také návrh průčelí přestavěného renesančního domu v Krajinské třídě č. 37, jemuž dominuje masivní atika s prolínajícími se půlkruhy.

Tvarosloví obloučkového kubismu se odrazilo již v průčelí obchodního a nájemního domu v Krajinské třídě č. 4, vybudovaného 1924—1925 podle projektu Rudolfa Diesnera (*1885). V nejucelenější podobě se obloučkový kubismus projevil v průčelí domu v Krajinské třídě č. 44. Průčelí členěné půlkruhy v meziokenních rámcích vzniklo patrně při přestavbě a nástavbě 3. patra, prováděného 1927 stavitelem J. Hauptvoglem. Slohovou nevyhraněnost však dokumentuje balkonové zábradlí v duchu jehlancového kubismu. Tvarosloví obloučkového kubismu doznívá na přelomu 20. a 30. let 20. století ve značně zploštělé a dekorativizující formě ve stavitelské produkci Antonína Mojžíše (* 1883), charakteristické typizovanými řadovými rodinnými domy a rodinnými dvojdomy známými z ulic Erbenovy, Čelakovského, Pivovarské, Papírenské a dalších. K několika málo objektům z této produkce, které si do současnosti zachovaly průčelí s původním tvaroslovím, se řadí např. rodinné domy v Pivovarské ulici č. 23 a 25.

Na rozhraní mezi architekturou a plastikou stojí reliéf umístěný na průčelí nájemního domu v Čechově ulici č. 36 v Havlíčkově kolonii. Realisticky pojatá podobizna Svatopluka Čecha s textem SVAT. ČECH / NÁŠ BÁSNÍK * 1846 †1908 je umístěna na přibližně šestiúhelné desce s páskou, které okosené hrany dodávají kubistický výraz.

Do místní malířské tvorby proniká kubismus značně opožděně a zcela okrajově. K bezprostřednímu seznámení zdejšího prostředí s malířským kubismem došlo 1932 při výstavě Emila Filly (1882—1953) v Českých Budějovicích. V průběhu 30. let 20. století se nechali ve svých dílech ovlivnit kubismem někteří umělci skupiny Linie. O. Nouza se ve své tvorbě dotkl jak analytického (Ateliér, 1935), tak syntetického kubismu (Zátiší s nůší a pytlem, 1935). Tvarosloví pozdního, křivkového kubismu proniklo ve 2. pol. 30. let 20. století do několika kreseb a obrazů A. Nováka (Kolportér, 1939). 

AUTOŘI:
doc. PaedDr. Radko Chodura CSc.
Mgr. Milan Šilhan

LITERATURA:
  •      ANDĚL, Jaroslav. Avantgarda o mnoha médiích: Josef Bartuška a skupina Linie 1931-1939. Praha: Obecní dům, 2004, 278 s. ISBN 80-86339-25-4.

  •      ŠILHAN Milan. Stopy kubismu v architektuře Českých Budějovic. In: NOVOTNÝ Michal (ed.), Kubismus v české architektuře – Sto let poté. Práce z dějin techniky a přírodních věd, svazek 35, Národní technické muzeum, Praha 2013, s. 109—127, ISBN 978-80-7037-223-4.

  •      Archiv Stavebního úřadu Magistrátu města České Budějovice.