městská hromadná doprava

Potřeba městské hromadné dopravy vznikla na počátku 20. století v důsledku intenzivní stavební činnosti na předměstích. Představitelé města proto uzavřeli 29. 11. a 2. 12. 1907 smlouvu s Internationale Elektrizitäts-Gesellschaft ve Vídni o stavbě a provozu parní elektrárny a elektrické pouliční dráhy. Stavba tramvajových kolejí postupovala rychle: již 2. 12. 1908 bylo možné předvést 2 motorové vozy, napájené provizorně lokomobilou s dynamem. Elektrárna byla v provozu od 9. 2. 1909 a tramvajový provoz byl zahájen 15. 6. 1909. K dispozici bylo 8 motorových vozů, výrobků firmy Ringhoffer, každý pro 30 cestujících. Původní tratě vedly ve směrech: nádraží – Pražské předměstí a nádraží – Linecké předměstí. K jediné změně došlo 1936, kdy byla zavedena trať Pražské předměstí – Linecké předměstí a samostatná trať nádraží – náměstí Přemysla Otakara II. Tramvaje o rozchodu 1 m byly napájeny stejnosměrným proudem 550 V, jezdily v intervalech 15 minut a denně přepravily 4 000 osob.

Obtížné bylo vystavět linku přes dvě frekventované železniční tratě směrem k hřbitovu, protože tramvaje nesměly překonat železniční přejezdy, a tak se cestující poprvé 27. 10. 1909 svezli trolejbusem. Budějovice se staly prvním českým městem, v kterém byla zavedena trolejbusová doprava. Na této lince jezdily 1909—1914 dva trolejbusy (elektrobusy) Daimler Stoll, které neměly tyčové sběrače, ale táhly po trolejovém vedení speciální kontaktní vozíček. 

Parní elektrárnu a pouliční dráhu koupily 15. 6. 1925 od vídeňské společnosti Jihočeské elektrárny, akciová společnost, České Budějovice a provozovaly ji do 1950; poslední tramvajová linka byla zrušena 28. 2. 1950.

Městská hromadná doprava byla od 1. 1. 1950 převzata pod správu městského národního výboru a 1. 7. 1953 byl založen Dopravní podnik města Českých Budějovic. Již 1946 bylo rozhodnuto o výstavbě trolejbusových tratí. Provoz na první trolejbusové lince ze Senovážného náměstí do Čtyř Dvorů byl zahájen 28. 10. 1948 a stavba dalších tratí do Rudolfova, Suchého Vrbného, Rožnova, Nemanic byla ukončena 1949. Zpočátku měla městská hromadná doprava k dispozici 12, k 1960 již 43 trolejbusů typu Vetra – ČKD. Trolejbusy jezdily do 23. 9. 1971. Za dobu svého provozu najezdily 33 milionů km a odvezly 367 milionů osob.

V důsledku snížení cen ropy se začal prosazovat autobusový provoz. První autobusová linka vyjela 8. 9. 1951 do Mladého, od 24. 9. 1971 již byly používány pouze autobusy. V roce 1979 přibyly velkokapacitní vozy značky Ikarus. Roku 1977 pokrývalo 12 dopravních linek 94 km, v provozu bylo 119 vozů, které za rok přepravily 36 milionů cestujících. Zaváděly se nové tratě ve směru Planá, Dobrá Voda, Kněžské Dvory, Nové Homole, Boršov nad Vltavou, Srubec, Slévárna Škoda, sídliště Vltava, Máj, Šumava. Městská hromadná doprava měla 1987 k dispozici 150 autobusů, které přepravily 50 milionů cestujících.

Roku 1989 se začal dopravní podnik opět stavět trolejbusové vedení o napětí 750 V a novou vozovnu pro trolejbusy u veterinární nemocnice. K dispozici bylo 41 kloubových trolejbusů typu Škoda 15 Tr. Provoz byl pro veřejnost zahájen 2. 5. 1991 a byl nadále rozšiřován. Státní podnik se sídlem Novohradská ulice č. 40 byl 1997 transformován na akciovou společnost a jediným akcionářem se stalo město České Budějovice. Od roku 2000 byl uveden do provozu kompletní informační systém pro nevidomé, první v České republice. Roku 2004 dopravní podnik města disponoval celkem 86 autobusy a 51 trolejbusy, které jezdily na 20 linkách o celkové délce 227,5 km, včetně obnovené noční linky. V podniku k roku 2005 pracovalo 438 zaměstnanců, z toho 234 řidičů, denně se přepravilo 114—116 tisíc cestujících. Ve stejném roce se uskutečnil projekt modernizace vozového parku ve spolupráci s Evropskou unií. Podnik nakoupil 4 autobusy Irisbus Citelis 18M a 2 trolejbusy Škoda 25Tr s nízkopodlažní koncepcí vozidla. S řízením provozu pomáhal od 2006 centrální dispečink s rádiovým spojením se všemi vozy, informující o jejich poloze a odchylkách od jízdního řádu v reálném čase. V roce 2007 byla vystavěná za podpory EU nová část trolejbusové trati mezi sídlištěm Vltava a Českým Vrbným. Dopravní podnik instaloval na 70 zastávek označníky s digitálními displeji informujícími cestující o aktuálních odjezdech spojů. Zároveň byly instalovány 3 velkoplošné obrazovky na přestupních uzlech. Restrukturalizace linkového vedení 2011 zavedla páteřní linky s krátkými intervaly a přinesla změny tras několika linek.

V období 2011—2012 byl s podporou EU realizován projekt nákupu 14 trolejbusů Škoda 25Tr v celkové částce 119 miliónů korun, které postupně nahradily vozy Škoda 15Tr. Trolejbusová trať byla 2012 protažena do ulic Milady Horákové a Evžena Rošického, podnik pořídil 5 autobusů Iveco Irisbus Citelis 12. V letech 2013—2014 bylo ve městě testováno několik typů hybridních vozidel zapůjčených z Rakouska, současně byly pořízeny 2 trolejbusy Škoda 27 Tr a 5 autobusů Iveco Citelis 12M, splňujících normu Euro 5. Dopravní podnik spustil mobilní aplikaci sejf pro nákup jízdenek, doplněnou 2015 o 3 nové jízdenkové automaty s možností platby bezkontaktní bankovní kartou. Flotilu vozového parku doplnily 3 velkokapacitní autobusy Solaris Urbino 18. S podporou evropských fondů pořídil podnik 2016 první 2 trolejbusy Škoda 27Tr s technologií přídavných baterií, umožňující dojezd mimo trolejové vedení. V roce 2017 započala výstavba plnící stanice CNG.

Významným milníkem se stala 2018 úspěšná dotační žádost v rekordní výši 498,7 miliónu korun na historicky největší nákup 46 nových autobusů. Z toho 24 autobusů s pohonem na stlačený zemní plyn Solaris Urbino 12 a 18 CNG, splňujících emisní normu Euro 6, 11 trolejbusů Škoda 27Tr s trakční technologií a 11 bezemisních elektro midibusů Škoda 29BB, využívajících cyklické dobíjení pomocí pantografu přímo z trolejí, které výrobce premiérově přestavil v Českých Budějovicích. Elektrobusy propojily historické centrum města se záchytným Parkovištěm Jírovcova, nádražím, nemocnicí a Havlíčkovou kolonií. Ve spolupráci s Motor Jikov byla dokončena plnící stanice CNG na Novohradské ulici a nabíjecí terminál pro elektrobusy ve vozovně trolejbusů. K roku 2020 společnost provozovala 24 linek pro město a 15 pro příměstské obce, na kterých jezdilo až 48 trolejbusů a 63 autobusů denně. Provoz zajišťovalo 431 zaměstnanců, z toho polovina řidičů, kteří přepravili téměř 39 miliónů cestujících.

Ve 20. letech 21. století prošla městská hromadná doprava další výraznou modernizací a digitalizací. Na počátku roku 2022 byl dokončen rozsáhlý projekt telematiky a spuštěn nový odbavovací systém, umožňující nákup virtuálních jízdenek bezkontaktní bankovní kartou ve všech vozech. Významným krokem pro plynulost dopravy bylo také vybudování nového Dopravního informačního a řídicího centra v březnu 2023.

Podnik nadále pokračuje v ekologizaci a dekarbonizaci vozového parku. V roce 2024, kdy si město připomnělo 115 let od zahájení provozu městské hromadné dopravy, byla zasmluvněna dodávka 35 nových velkokapacitních bateriových trolejbusů Škoda 33Tr. Vozy byly dodané v roce 2025 a všechny obdržely vlastní jména osobností. Zatímco první dodané vozy byly pojmenovány podle historických postav (např. Přemysl Otakar II., lokátor Hirzo či zpěvačka M. Kubišová), jména pro dalších 21 vybírala na podzim 2025 sama veřejnost v anketě Trolejbusy velkých Budějčáků. Cestující tak vozí například pediatr M. Velemínský, pilot J. Maňák, hudebník Petr Muk, nebo populární českobudějovická věštkyně Jolanda. Díky výrazně delšímu dojezdu na trakční baterie začal dopravní podnik tyto vozy testovat i na tradičních autobusových linkách, čímž se mimo jiné otevřela cesta pro návrat trolejbusů do Rudolfova po více než 50 letech. Dále byl oznámen dotačně podpořený projekt na nákup dalších 27 moderních elektrobusů, které by měly postupně z ulic vytlačit starší dieselové vozy. V souvislosti s masivní obnovou vozového parku projevily České Budějovice také mezinárodní solidaritu, když na konci roku 2025 darovaly čtyři vyřazené, avšak plně funkční kloubové trolejbusy Škoda 15TrM do válkou zasaženého ukrajinského Charkova.