ZAVŘÍT MENU

popraviště a popravy

Místo a výkon rozsudku, trestu.

Královské město mělo vlastní jurisdikci a městský soud byl výlučným právním místem v trestních záležitostech měšťanů. Konšelé projednávali trestné činy spáchané na statcích města a vynášeli rozsudky včetně trestů smrti. Město mělo svého kata i místo určené k popravám. Ve středověku bylo popraviště přímo na náměstí, aby veřejné popravy měly odstrašující účinek. Místo, kde stával stínací špalek, označuje plochý kámen (tzv. bludný kámen) s křížkem v dlažbě u Samsonovy kašny. Podle pověsti, která má historické jádro, bylo 1478 na tomto místě popraveno 10 tovaryšů, kteří se údajně spojili k tajnému spiknutí s cílem zvrátit poměry ve městě. Poněvadž prý odmítli prozradit, který z nich při zatýkání probodl městského rychtáře, byli sťati všichni. Za svatokrádež byl vynášen trest smrti upálením. Roku 1493 byla taková exekuce provedena na židovském hřbitově, i když pachatel byl křesťan. K další hromadné popravě na hranici došlo na konci 1505 před Rožnovskou branou. Tehdy bylo upáleno 7 členů místní židovské obce, obviněných z rituální vraždy a kupčení s bohoslužebnými předměty. Dalších 13 Židů bylo několik dnů poté utopeno, což býval trest pro ženy za vraždu vlastního dítěte. V roce 1349 byla jedna vržena s kamenem na krku do Vltavy. Jinou formou trestu pro vražednice bylo pohřbení zaživa a probodnutí ostrým kůlem.

Na Rynku se popravovalo do poloviny 16. století. Pak bylo popraviště přeneseno před Svinenskou bránu; 1548 tu byla na řetězu oběšena služka za krádež šatstva. V průběhu 16. století byly rozsudky smrti vynášeny často, při zvláště těžkých proviněních byly připojovány vedlejší tresty, např. utnutí končetiny, vláčení v dobytčí kůži nebo lámání kolem. Roku 1568 byla trhána kleštěmi a pak zaživa zahrabána jedna žena pro účast na vraždě vlastního muže a 1578 byly upáleny 3 ženy obviněné z čarodějnictví. Zvýšená trestná činnost za třicetileté války vedla k přesunu popraviště opět na náměstí. Roku 1632 zde byl na pódiu pro svou víru sťat jihočeský emigrant Kryštof Čabelický ze Soutic. Po něm bylo popraveno i několik jeho služebníků a jejich hlavy vyvěšeny na městských branách. V 16. století bylo popraviště civilních delikventů přesunuto ke vsi Mladému. Provinilí vojáci byli popravováni na břehu Vltavy za Dlouhým mostem. V průběhu 19. století se konaly již jen ojedinělé popravy vrahů. Po výstavbě Justičního paláce se stalo místem výkonu trestu soudní nádvoří, u vojáků dvůr kasáren. Po druhé světové válce se uskutečnily v budově krajského soudu rozsudky smrti nad provinilými nacisty a českými udavači. Dvě popravy byly vykonány veřejně na louce za řekou Vltavou.

AUTOR:
Karel Pletzer

LITERATURA:
  •      HUYER, Reinhold. Aus Alt-Budweis. Budweis : [s.n.], 1912. 38 s.

  •      KOVÁŘ, Daniel. Historická popraviště Bechyňského kraje: Přehled a zhodnocení průzkumu z let 2006—2009. Archeologické výzkumy v jižních Čechách, č. 22, 2009.

    [s. 177—258.]