ZAVŘÍT MENU

hodinářství

Řemeslný obor zabývající se zhotovováním osobních hodinek, bytových a věžních hodin.

V Čechách se hodinářství začalo ve větší míře rozvíjet v 15. století, zprvu výrobou velkých, tj. věžních hodin, od 16. století i malých bytových hodin a osobních hodinek, na kterých si výrobci zakládali jako na umění. První hodináři působili v Českých Budějovicích již na sklonku 14. století. K roku 1384 je v městských knihách zmínka o hodináři Ditrichovi, po něm o městské hodiny pečoval v letech 1389—1401 hodinář Petr. Roku 1389 se připomíná i existence prvních věžních hodin ve městě, k nimž toho roku Petr obstaral zvon pro odbíjení měřeného času. V letech 1407—1412 byl městským hodinářem Ondřej. Poté na čas zmínky o hodinářích mizí. O dalším známém hodináři v Českých Budějovicích, Lorenci Saksovi, existuje strohý záznam, že po 1520 bydlel v domě proti faře u hřbitovní zdi, který 1545 prodal a byl pak vykoupen před stavbou Černé věže. Dalším hodinářem byl Michal, syn Lorence Petze, poddaného kláštera ve Žďáru nad Sázavou. V roce 1547 koupil dům v Hroznové ulici. První zpráva o jeho řemeslné činnosti je z 1581, kdy sepsal smlouvu o zhotovení věžních hodin do Kasejovic za 60 kop grošů míšenských a staré hodiny navíc. Zřejmě se mu dařilo dobře, protože zanechal dva domy a další majetek.

Po smrti M. Petze zůstalo město dlouho bez hodináře. Proto byly 1602 objednány pro městskou věž hodiny s celým i polovičním orlojem v Třeboni u Donáta Černčanského. O hodinářích, kteří pracovali v 17. století, jsou jen ojedinělé zprávy. V letech 1629 a 1649 je zmiňován Jan Ertinger, majitel domu v Biskupské ulici, s kterým bylo 1638 jednáno o zhotovení hodin na novou věž radnice v Třeboni. Z let 1669—1685 se dochovaly zprávy o Pavlu Stockherovi († 1685), majiteli domu v Radniční ulici. Jen letmá zmínka existuje o Mathesu Hirschovi († 1693). Větší část 18. století žila ve městě hodinářská rodina Burckhardů. Roku 1710 se Antonín Burckhard po otci ujal domu v ulici U Černé věže, 29. 7. 1753 sepsal závěť. Po jeho smrti je 1763 zmíněn hodinář Jan Tlustý. Burckhardovým nástupcem v řemesle se stal jeho syn Ignác († 1781), ale také druhý syn Jan byl hodinářem († 1772). Po I. Burckhardovi se ve městě uchytil hodinář Šebestián Brandl († 1783). Již 1780 koupil výrobce věžních hodin Eliáš Landesperger († 1809) dům v Biskupské ulici a 1787 v Plachého ulici. Od 1787 zhotovoval ve městě malé i velké hodiny místní rodák Matyáš Donner, vyučený v Linci. V průběhu 19. století řemeslné zhotovování hodinek ustupovalo jejich průmyslové výrobě a hodináři se omezovali na prodej továrních výrobků a na opravy. Roku 1906 působilo ve městě 15 hodinářů; k nejvýznamnějším patřili Wenzel Erben (1847—1904), Robert Rožánek (1852—1928) a Franz Josef Zink (1844—1924). Později byly obchody s hodinami spojovány se zlatnictvím. 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

zlatníci 

AUTOR:
Karel Pletzer

LITERATURA:
  •      KOLDA, Vlastimil. Hodináři a hodiny v Českých Budějovicích na konci 14. a na počátku 15. století. Archivum trebonense 2014.