ZAVŘÍT MENU

knihovny

Veřejná zařízení pro půjčování a uchovávání knih.

K nejstarším knihovnám s převahou latinských a německých knih převážně náboženského charakteru patřily v Českých Budějovicích knihovny dominikánského konventu, biskupství, biskupského semináře, koleje redemptoristů a piaristického gymnázia. Tyto knihovny byly neveřejné, umožňovaly studium literatury jen svým uživatelům. Funkci první veřejné knihovny pro české čtenáře plnila do jisté míry knihovna založená 1834 posluchači filozofického ústavu, která byla činná do 1870. Už po dvou letech měla 250 svazků, z nichž každý byl později opatřen razítkem s nápisem Cžeská knihowna w Budějowicjch 1843. Její zbytek se stal součástí knihovna Jihočeského muzea. V 2. pol. 19. století vznikaly knihovny ve městě zejm. přičiněním škol a spolků obou národností. Beseda českobudějovická chtěla knihovnu zřídit 1864, ale učinila tak až 1882. Spolkové knihovny se však také orientovaly pouze na své členy. Myšlenku vytvořit českou veřejnou knihovnu vyslovil poprvé A. Zátka 1884. O rok později byl položen základ spojením spolkových knihoven Besedy lidu, Besedy českobudějovické a Besedy řemeslnicko-živnostenské. V následných jednáních Besedu lidu nahradila Národní jednota pošumavská a její péčí byla knihovna otevřena 15. 11. 1885 v budově Besedy českobudějovické. Fond knihovny byl rozšířen o svazky akademického spolku Budivoj. Národní jednota pošumavská se 1902 stala jejím jediným majitelem. Knihy se půjčovaly každé úterý a pátek večer, členům spolků i v neděli. Počet svazků od 1887 do 1896 stoupl z 1 079 na 3 726. Na přelomu století se fond rozrostl asi na 4 200 svazků, půjčovní doba byla rozšířena na 4 dny v týdnu a čítárna se 128 tituly novin časopisů, zřízená 1897, byla otevřena dokonce každý večer.

Česká knihovna se často stěhovala: nejprve do místností nad hostincem U Kapra Široké ulici, pak do dvou míst na náměstí Přemysla Otakara II., z nichž jedno bylo v zadním traktu hotelu U Tří kohoutů, po jeho požáru do Malého pivovaru a do ulice Dr. Stejskala. Od 1902 nesla název Lidová knihovna odboru Národní jednoty pošumavské.

Prvním částečně placeným zaměstnancem české knihovny byl Tomáš Marek, po něm se vystřídalo několik učitelů a profesor R. Strnad. Jako student v knihovně vypomáhal básník Fráňa Šrámek (1877—1952). V roce 1913 měla knihovna asi 9 200 svazků a 440 čtenářů si vypůjčilo 23 350 knih. Za první světové války se fond nemohl doplňovat, naopak některé knihy musely být věnovány vojenským knihovnám. Přesto si 1917 vypůjčilo 742 čtenářů 25 608 knih.

Podle zákona č. 430 z 22. 7. 1919, který ukládal obcím povinnost zřizovat knihovny, převzalo město České Budějovice 2. 7. 1921 do svého vlastnictví za 39 000 korun Lidovou knihovnu odboru Národní jednoty pošumavské pod novým názvem Veřejná knihovna města České Budějovice, 1927 změněným na Veřejná městská knihovna dra Augusta Zátky. Její správou byl pověřen R. Strnad, prvním knihovníkem s plným pracovním úvazkem se stal 1926 Bohumil Vydra (1899—1962). Od 1929 se počet pracovníků knihovny zvýšil na 5. Díky finanční podpoře Záložny českobudějovické se pracovní podmínky knihovny postupně zlepšovaly. Roku 1924 získala konečně trvalé umístění v bývalé německé škole v Riegrově ulici č. 3 u Mariánského náměstí. O pět let později získala i sousední dům a obě budovy pak byly 1933—1934 přestavěny pro potřeby knihovny podle návrhu profesora E. Pittera. Svou první pobočku zřídila knihovna 1926 na Lineckém předměstí, 1932 otevřela dětské oddělení. Podle údaje J. Lomského z 1928 měla téměř 9 500 knih a přes 1 000 titulů časopisů. Za druhé světové války musela opustit budovu ve prospěch německé knihovny a byla umístěna v nevyhovujících prostorách na náměstí Přemysla Otakara II.

Do původní budovy se vrátila jako Městská knihovna krátce po skončení války, ale slavnostně otevřena byla až 2. 9. 1946 včetně samostatného oddělení pro děti a mládež. Roku 1949 se její ředitelkou stala Jiřina Houdková (1918—2003), která pak vedla knihovna 25 let. Významným počinem bylo zřízení knihařské dílny téhož roku. Po 1950 převzala knihovna do své správy i všechny knihovny z obcí připojených k městu a přeměnila je na své pobočky. V průběhu let provozovala knihovna 15 poboček: Suché Vrbné, Čtyři Dvory, Rožnov, Mladé, Vráto, Dobrá Voda, Kněžské Dvory, Nemanice, Čéčova ulice, Pohůrka, Nové Hodějovice, Husova kolonie, Haklovy Dvory, České Vrbné sídliště Vltava. Od 1. 1. 1951 plnila funkci městské, okresní i krajské knihovny, jak tomu odpovídalo i nové pojmenování Krajská lidová knihovna. V květnu 1951 bylo otevřeno hudební oddělení. Při něm mj. 1976—1996 působil vokální soubor Dyškanti. Jako jedna z prvních zavedla českobudějovická knihovna 1953 meziknihovní výpůjční službu. Provozovala 2 autobusy přestavěné na pojízdné knihovny, tzv. bibliobusy, které 1950—1956 půjčovaly knihy na jihočeském venkově. Knihovna byla 1958 sloučena se Státní studijní knihovnou, která v Českých Budějovicích souběžně vznikala od 1945. Knihovna pak nesla názvy Krajská knihovna (1958—1979), Státní vědecká knihovna (1979—2001) a od 1. 7. 2001 Jihočeská vědecká knihovna.

Na území města působily i jiné knihovny J. Lomský se svém Přehledu odborných knihoven v Českých Budějovicích z 1928 uvádí 44 knihoven se zhruba 120 tisíci svazky. Většina měla omezený okruh čtenářů. Kromě české veřejné knihovny ve městě působila Veřejná německá obecní knihovna (Öffentliche deutsche Gemeindebücherei), zřízená 1923; sídlila v ulici Boženy Němcové č. 488. Jejím správcem byl Emil Stanek, měla asi 2 500 knih a 100 časopisů. K největším knihovnám v Českých Budějovicích patřily školní (učitelské) knihovny, především biskupského semináře, Jirsíkova gymnázia, českého i německého reálného gymnázia, dále knihovna Městského muzea, Obchodní a živnostenské komory a velitelství 5. pěší divize. Po druhé světové válce vznikaly odborné knihovny ve vědeckých ústavech, továrnách (největší v závodě Koh-i-noor Hardtmuth), ve zdravotnických zařízeních (nejvýznamnější v nemocnici).

Specializované knihovny vznikaly v návaznosti na zřizování vysokých škol a delimitaci vědeckých pracovišť Akademie věd České republiky do Českých Budějovic ve 2. polovině 20. století. Nejstarší vysokoškolská knihovna pedagogické fakulty získala po desetiletích stěhování místo v přestavěné budově v Husově třídě č. 458, kde sídlila 1989—2010. Práce na automatizaci knihovnického provozu v systému T-Series v ní byly zahájeny 1992, k síti Internet se připojila 1993. Spravovala na 150 tisíc publikací, její součástí se stala také Rakouská knihovna.
V roce 1961 poprvé zpřístupnila své fondy Ústřední knihovna Provozně-ekonomické fakulty Vysoké školy zemědělské se sídlem ve Studentské ulici č. 13, která v 90. letech vlastnila 125 tisíc knihovních jednotek. V jejím sousedství v areálu u Branišovské ulice od 1984 působila knihovna Jihočeského biologického centra ČSAV.  
Zřízení Jihočeské univerzity 1991 přineslo vznik nových fakultních knihoven a jejich postupnou integraci. V areálu ve Čtyřech Dvorech byla zřízena 2009 Akademická knihovna JU sloučením knihoven Pedagogické fakulty JUZemědělské fakulty JUZdravotně sociální fakulty JU a Přírodovědecké fakulty JU.  Rámcovou smlouvou mezi JU a Biologickým centrem AV ČR bylo sjednáno spojení fondů a služeb s Knihovnou biologických ústavů AV ČR. Ředitelkou byla 2009 jmenována Helena Landová (* 1952). Akademická knihovna v Branišovské ulici č. 31 měla 2013 ve svém knižním fondu na 400 tisíc jednotek a téměř 700 titulů periodik, užívá knihovnický systém Aleph, je napojena na internet, poskytuje on-line služby pro JU i veřejnost, zpřístupňuje řadu zahraničních elektronických databází a také fondy Rakouské knihovny. Od 2011 doplnila portfolio knihovna Fakulty rybářství a ochrany vod JU ve Vodňanech. Samostatná je Knihovna Josefa Petra Ondoka Teologické fakulty JU, umístěná v Kněžské ulici č. 8 v prostorách bývalého kapucínského konventu u kostela svaté Anny, jenž čítá asi 40 tisíc svazků odborné literatury a 120 titulů časopisů. Svou knihovnu vede Vysoká škola evropských a regionálních studií i Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích.

Krajinské třídě č. 2 působí Britské centrum JU a Goethe-Zentrum. Obě centra provozují knihovny, ve svých fondech shromažďují cizojazyčnou literaturu, periodika, učebnice a multimediální materiály pro zájemce o studium cizích jazyků. Pro členy Francouzské aliance Jižní Čechy se sídlem na náměstí Přemysla Otakara II. č. 21 je k dispozici Francouzsko-česká knihovna. Odborné i laické i veřejnosti je přístupná knihovna Jihočeského muzea, obsahující cenné historické knižní sbírky a odbornou literaturu. Byla založena 1877 a spolu se studovnou otevřena 1903.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

kapucíni    |   piaristé    |   spolky a sdružení    |   školství    |   vysoké školy 

AUTOŘI:
PhDr. Květa Cempírková
PhDr. Miroslava Kopáčková
doc. Robert Sak

LITERATURA:
  •      CEMPÍRKOVÁ, Květa. 100 let Státní vědecké knihovny v Českých Budějovicích: 1885-1985. 1. vyd. Čes. Budějovice: Jihočeské nakladatelství, 1986. 89 s., [48] s. barev. obr. příl.

  •      Lomský J., 1928: Přehled odborných knihoven v Českých Budějovicích. Jihočeský přehled 3, č. 2—3.

  •      ŠTVRTNÍK, Adolf. Paměti královského a horního města Č. Budějovic: se zvláštním zřetelem ku vývoji života spolkového v poslednějším třicetiletí a mužů o církev, stát, vlasť neb město zasloužilých, a stavem věci v městě r. 1891. Č. Budějovice: A. Štvrtník, 1891. 138 s., [7] l. obr. příl., [1] složený l. obr. příl.

  •      VYDRA, Bohumil. Padesát let veřejné městské knihovny dra Augusta Zátky v Čes. Budějovicích. České Budějovice: Nákladem knihovní rady, 1935. 51 s.

  •      Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích [on-line]. JVK, ©1997—2014 [cit.2014-04-30]. Dostupné z: http://www.cbvk.cz/

  •      Akademická knihovna Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích [on-line]. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, ©2010 [cit.2014-04-30]. Dostupné z: http://www.lib.jcu.cz/cs/home.