ZAVŘÍT MENU

Poříčí

Původně obec 6 km jižně od Českých Budějovic, od 1949 osada obce Boršov nad Vltavou.

Nejstarší dějiny vsi jsou spojeny se zdejší tvrzí, která náležela držitelům z rodu erbu střely. K 1376 se uvádí Bušek z Poříčí, v 1. pol. 15. století se zde vystřídali tři manželé jeho dcery BarboryPetr Svatomír z Doudleb, Přibík Čenovec z Čenovic Václav Talafous z Dobřan. Roku 1525 prodal Adam Sudek z Dlouhé tvrz se dvorem a příslušenstvím Janovi Krenauerovi z Křenového, potom se zde střídali další držitelé (před 1550 Blažej Pibr z Olešnice, od 1562 Kolikreitarové z Kolkreitu, od 1593 Špandelové, od 1596 Vamberští z Rohatec, od 1617 Jan Jiří Vrábský Tluksa z Vrábí) a po konfiskaci statek nadlouho získali českobudějovičtí dominikáni. Poříčí bylo vždy malou vsí; 1654 zde stálo jen 8 chalup, 1713 10 chalup, v nichž žilo 71 obyvatel starších 7—10 let. Teprve později se zástavba rozrůstala, takže 1843 zde již bylo 29 domů a 211 obyvatel. Ještě výraznější růst Poříčí zaznamenalo ve 20. a 30. letech 20. století (1930: 76 domů a 409 obyvatel) a tento trend pokračoval i později (2001: 115 domů, z toho 17 neobydlených, a 427 obyvatel; 2011: 140 domů, z toho 20 neobydlených, a 475 obyvatel). Od 1850 bylo Poříčí samosprávní obcí, která se 1949 stala osadou levobřežní obce Boršov nad Vltavou.

Poříčí představuje urbanisticky nevyhraněnou ves, jejíž osu tvoří nynější silnice z Boršova do Včelné, sledující pravý břeh řeky. V jižní části vytvořily usedlosti nepravidelný rozvolněný shluk, další se pak řadily podél silnice, směrem k zámku. Roku 1892 byla severní část Poříčí proťata železnicí, která od vsi odřízla areál zámku. Novodobým vývojem se zástavba zahušťovala, v podstatě do ulicové podoby, a nově se stavělo i podél řeky naproti Boršovu. Další novodobá zástavba vznikla také podél silnice do Včelné (mezi nádražím Boršov a Včelná); tyto domy jsou od Poříčí odděleny průtahem rychlostní silnice z Českých Budějovic do Kamenného Újezda a urbanisticky tedy souvisejí se Včelnou. Podobně k Poříčí administrativně náleží i před 2005 nově postavená ulice Na Výsluní s jednotně řešenou řadovou zástavbou, která bezprostředně přiléhá k severnímu okraji Včelné a s Poříčím stavebně nesouvisí. Velkou část území mezi Poříčím a Včelnou jinak zabírají průmyslové areály, mezi nimiž dominuje velké obilní silo.

Nejvýznamnější památkou je zámek Poříčí, který se vyvinul z tvrze připomínané 1525. Areál tvrze měl zřejmě oválný obvod a byl chráněn vodním opevněním. Nejstarší částí je asi západní křídlo, snad původně pozdněgotický palác. Severovýchodní křídlo se zalamovaným obvodem je pravděpodobně renesančního původu, asi jen o málo mladší je křídlo jižní. Nynější barokní podoba pochází z rozsáhlé úpravy ve 2. pol. 18. století. Zámek je dlouhodobě neudržován a nachází se v havarijním stavu, který bezprostředně ohrožuje jeho existenci. Velký barokní dvůr který stával severně od zámku, byl zbořen, okolní park byl zdevastován a celek je dehonestován sousedstvím továrního mlýna a čistírny odpadních vod. V severovýchodní části vsi stojí kaple svatého Jana Nepomuckého z počátku 18. století. Ve vile čp. 48 z 1898 je od 1952 dětský domov. Východně od nádraží stojí pozoruhodný vodojem

AUTOR:
Ing. arch. Karel Kuča

LITERATURA:
  •      SVOBODA, Ladislav et al. Encyklopedie českých tvrzí. II. díl, K-R. Vyd. 1. Praha : Argo, 2000. s. 273-663. ISBN 80-7203-279-8