ZAVŘÍT MENU

zaniklé názvy

Zastaralé a neužívané místní názvy.

V minulosti byla v Českých Budějovicích a jejich nejbližším okolí používána řada místních názvů, které vývojem doby ztratily platnost a upadly v zapomenutí. Vzhledem k dřívějším národnostním poměrům ve městě byly převážně německé a mnohé z nich ani český protějšek neměly. Větší část jižní fronty bloku mezi Panskou ulicí Českou ulicí vytvářela rozměrná parcela s velkým domem zvaným Nonnenhof. Měl spojitost s dominikánským konventem; 1643 se jako majitelé uváděli dominikáni, využití však úplně jasné není. Pravděpodobně zde byl útulek pro zbožné ženy, tzv. bekyně, z nichž některé vykonávaly pomocné práce pro řeholníky. Až v josefínském období byl Nonnenhof prodán soukromníkům. Označení se pak přestalo užívat.

Nároží Panské ulice a Hradební ulice proti Rabenštejnské věži bylo nazýváno Na Táboře. Kronikářská zpráva, podle níž tam 8. 6. 1482 byli pobiti Táborští (též táboři), nedovoluje jednoznačné vysvětlení. Pobití stoupenců husitství není možné v přísně katolickém městě vyloučit, ale pravděpodobnější je, že byli zavražděni a oloupeni kupci z Tábora, kteří přijeli na letniční jarmark. Dům, kde k vraždě došlo, byl pak nazýván Tábor. Toto označení bylo naposledy použito 1604.

K jižní frontě Kanovnické ulice přiléhal tzv. Seelhof. V roce 1497 byl na jeho zahradě postaven domek pro tři oltářníky při farním kostele (domus animarum). Ve 2. pol. 16. století sloužil jako obydlí městského lékaře. Dům a s ním i jeho název zanikl po 1614 v souvislosti se založením kapucínského konventu u kostela svaté Anny, v jehož areálu stál.

Po demolici městského opevnění v polovině 19. století upadala v zapomenutí jména hradebních bašt a věžíRauscher, Teuffel, Schifferturm (Břidličná věž), Lauseck a další. Zaniklo také pojmenování Zwinger, prostor mezi vnitřní a vnější hradbou, který byl do konce 19. století až na Biskupskou zahradu úplně zastavěn.

Řada městských ulic změnila z různých důvodů své původní jméno. Zmizely např. názvy Biřická ulice (Panská ulice), Sviní, později Kyselá ulice (Plachého ulice), Masná ulice (část Hroznové ulice), Židovská ulice (ulice U Černé věže), Kapucínská ulice (jižní část Kněžské ulice), Rybní ulice (zanikla), Soukenická, později ulice Primátorská Truhlářská ulice (Široká ulice) a Solní ulice (jižní část České ulice).

Název Lange Fahrt (Dlouhá jízda) označoval cestu kolem vnějšího opevnění města, spojující Pražskou bránu a Svinenskou bránu (Na Sadech). Pojmenování zaniklo po zřízení městských sadů. Zahrady a stavení na pozemcích zaniklého šosovního dvora před Svinenskou branou byly od 2. pol. 16. století označovány Neustift a vytvářely zárodek Vídeňského předměstí. Stávala zde hospoda s výstižným jménem Süsses Loch (Sladká díra).

K zaniklým názvům patří také dřívější jména Dominikánský či Schnarcherův ostrov (Sokolský ostrov), Kapucínský ostrov (Střelecký ostrov), Kapucínská louka a staré názvy rozsáhlých luk Vogelstange nebo Scheiben

AUTOR:
Karel Pletzer

LITERATURA:
  •      KOVÁŘ, Daniel a KOBLASA, Pavel. Ulicemi města Českých Budějovic : [názvy českobudějovických veřejných prostranství v minulosti a dnes]. Rudolfov: Jelmo, 1998. 374 s., [20] s. fot. příl., il. ISBN 80-238-2894-0.

    [s. 100—106, 290—293.]
  •      PLETZER, Karel. K záznamu českobudějovické kroniky z r. 1482. In: Jihočeský sborník historický 1967. České Budějovice 1967, roč. 36, s. 52—54.

    [s. 52—54.]