ZAVŘÍT MENU

kavárny

Podniky určené původně ke konzumaci kávy a společenským setkáním; získaly na oblibě ve 2. pol. 19. století.

Konaly se zde schůze různých spolků a sdružení, řešily se kulturní, mnohdy i politické otázky. Prostředí kaváren vyhledávali umělci; v některých se tajně hrály hazardní hry. Své stálé místo zde měly uzavřené stolní společnosti. Před 1900 byly v Českých Budějovicích provozovány tři kavárny: nejnavštěvovanější kavárna U Černé růžePiaristické ulici č. 3, kde se scházeli především obchodníci a Židé, patřila rodině Czechově. V nově postaveném paláci Biene (Včela) na rohu náměstí Přemysla Otakara II.ulice Karla IV. vznikla 1896 luxusní německá kavárna Café Central.

Kavárna v ulici U Černé věže č. 12 provozoval Václav Volbrecht (1868—1912), který 1906 přenesl svůj podnik do nového secesního objektu v Kněžské ulici (stávající ulice Na Mlýnské stoce č. 35); restaurace a kavárna U Volbrechtů se stala střediskem zdejších Čechů. V říjnu roku 1918 se zde ustavil Národní výbor.

Kromě zmíněných kaváren existovaly ještě kavárna Victoria a Pavlíkova kavárna, obě na Pražské třídě, Machova kavárna MikádoBiskupské ulici, jejímž dalším majitelem byl Václav Wortner, někdejší Veitlerova kavárna a později Schwarzova kavárnaHroznové ulici, Café Groll v Rybní ulici a přibyla k nim navíc kavárna Tripolis v ulici U Trojice. Roku 1911 otevřel Rudolf Špička (* 1883) v Široké ulici č. 31 další kavárna, jejímž majitelem se o něco později stal Karel Bornstein; po 1918 ji koupil a komfortně zařídil J. Vaněček (1882—1934). Dostala název Corso a byla vyhledávána zvláště intelektuály obou národností; 1925 ji majitel vybavil sluchátky pro poslech rozhlasu. Počátkem 20. let vznikla kavárna v hotelu Grand naproti nádraží, kavárna Metropol na Mariánském náměstí, Ludvík Schwarz zřídil Lidovou kavárnu na Žižkově tříděVáclav Schwandtner (1861—1934) na Lidické třídě; vlastní kavárnu otevřela i Beseda českobudějovická. V letech 1927—1930 byla postavena kavárna Savoy (ulice Dr. Stejskala č. 14), 1928 kavárna v Jirsíkově národním domě na Lannově třídě č. 2 a 1932 kavárna v nově postavené vinárně SplitČeské ulici č. 41, dále vznikla kavárna AvionRadniční ulici č. 9 a Belveder ve Dvořákově ulici č. 9. Také některé hotely začaly ve svých prostorách provozovat kavárnu: hotel Slunce, hotel Zvon, Imperial U Města Plzně.

Během 1. pol. 20. století stoupl počet kaváren z původních tří na jedenáct. Po roce 1948 část soukromých kaváren zanikla, ostatní přešly do správy podniku Restaurace a jídelny, který některé z tradičních kaváren přejmenoval. Počátkem 60. let došlo k demolici kavárny Metropol, na Lidické třídě byla 1964 otevřena taneční kavárna Regina, 1964 na Pražské třídě kavárna Perla s vyhlídkovou terasou, 1968 kavárna SpartaPuklicově ulici č. 41 a 1983 kavárna v nově postaveném hotelu Gomel. Několik starších kaváren prošlo rekonstrukcí a modernizací. Po 1990 změnily kavárny, které dosud patřily podniku Restaurace a jídelny, své provozovatele a kromě toho vzniklo několik nových soukromých kaváren, např. Café Columbia v České ulici (1999), kavárna v hotelu Malý pivovar v ulici Karla IV. nebo Dolce Vita v ulici Dr. Stejskala (2005). 

AUTOR:
PhDr. Daniel Kovář

LITERATURA:
  •      Adresář města Českých Budějovic. Roč. 1. 1948. Praha: Orbis, 1948. 1 sv. (přeruš. str.).

  •      Jihočeský kalendář, adresář a schematismus na rok 1901. ČB 1900.

  •      RADA, František. Když se psalo c.k.: ze života Českých Budějovic na počátku století. 1. vyd. České Budějovice: Nakladatelství České Budějovice, 1965. 242 s.

    [s. 174—175.]
  •      RADA, František. Když se psalo T.G.M.: České Budějovice v prvním desetiletí republiky. 1. vyd. České Budějovice: Růže, 1970. 297 s.

    [s. 224, 227—228.]