ZAVŘÍT MENU

Mokré

Osada 3,5 km západně od Českých Budějovic.

Gavgendorf  |  Gaudendorf  |  Gaugendorf  |  Gauendorf  |  Mokri  |  Mokrá

Od roku 1331 příslušenství městského špitálu. Význam německého jména není dostatečně objasněn, již 1335 je však doloženo i české jméno, odvozené podle zamokřeného terénu.

Ves byla založena na zbytku korunního majetku při levém břehu Vltavy. Roku 1331 věnoval Jan Lucemburský (1296—1346) Mokré se 7 lány půdy špitálu v Českých Budějovicích k dostavbě kostela svatého Václava. V letech 1543—1824 byla ves neprávem zapsána do zemských desek jako majetek města. Poddaní mu odváděli domovní daň a kontribuce, ale špitálu robotovali a platili daň z pozemků. Přes velkou vzdálenost patřilo Mokré farou i školou ke kostelu na Starém Městě.

Roku 1654 bylo ve vsi 10 větších usedlostí (z toho 1 pustá) a 2 domkáři, 1713 12 usedlostí a 63 duší, 1843 22 domů a 149 obyvatel. Od roku 1850 samostatná obec, 1900 bylo napočítáno 26 domů a 171 obyvatel, 1930 45 domů a 235 obyvatel (173 Čechů, 62 Němců). Po odsunu Němců čítala ves roku 1950 jen 186 obyvatel. Před 1965 se stala osadou obce Litvínovice (se sídlem v Šindlových Dvorech), 1970 měla 218 obyvatel, 2001 zde bylo 260 obyvatel a 85 domů, z toho 9 neobydlených, 2011 to bylo 583 obyvatel a 199 domů, z toho 16 neobydlených. Všech 220 bytů bylo v rodinných domech.

Ves byla založena na severní straně nivy Litvínovického potoka. Stav zachycený na mapě stabilního katastru z 1827 přesně odpovídá situaci po třicetileté válce. Usedlosti jsou soustředěny podél potoka po obou stranách ulice, která se ve východní části stáčí k severovýchodu a vytváří malou náves. Kolem ní jsou usedlosti uspořádány radiálně a na straně k potoku je nahrazují chalupnická obydlí. Parcelaci plužiny tak odpovídá západní část vsi, zejm. její severní strana. Vývoj ve 20. století znamenal v Mokrém modernizaci většiny usedlostí a vznik nové rodinné zástavby. Malý rybník na návsi byl vysušen a na jeho zavezené ploše vznikla kaple. Od konce 90. let postupně vyrůstají západním, jihozápadním a na severovýchodním okraji vsi rozsáhlé komplexy rodinných domů.

Svah podél lesa na západním okraji Mokrého představoval velmi atraktivní lokalitu pro situování nové individuální výstavby. Již v průběhu 90. let 20. století tak zde vznikl urbanistický celek tvořený dlouhou jiho-severní ulicí s příčnými výběžky, zhruba dokončený do 2004. Poslední volné parcely byly obsazeny do roku 2012. Území jižně od návsi má výhodu v komunikačním napojení na silnici do Kaliště u Lipí. Proto se stalo v pořadí druhou rozvojovou lokalitou v Mokrém. Po 2006 zde byla zemědělská půda rozparcelována a do roku 2009 zastavěna. Později se zástavba rozšířila více k jihu a 2015 již byla vytýčena i dosud nejjižnější ulice. S dalším rozšiřováním výstavby zde územní plán již nepočítá. Území severně od mokerské návsi bylo územním plánem 2014 určeno k obytné výstavbě. Katastrální mapa 2016 již ukazuje rozparcelování poměrně velké plochy pro novou zástavbu. V budoucnu může dojít k jeho propojení s lokalitou Západní Mokré.

Půdorys vsi se dochoval, zástavba však není památkově příliš zajímavá a v nejnovější době je dále narušována přestavbami a novostavbami. Hodnotná je zejm. sýpka usedlosti čp. 13 severně od kaple. Dům usedlosti je přízemní, zděný, mladší než sýpka. Před usedlostí čp. 9 se zachoval zajímavý drobný objekt obecní cisterny z 1875. Jde o přízemní obdélnou stavbu krytou sedlovou střechou a akcentovanou nad štítem obráceným do ulice naivní plastikou hlavy zvanou Lecián. Do cisterny byla voda sváděna samospádem dřevěným potrubím ze studny, která bývala na pozemku severně za vsí. Z cisterny se voda rozváděla do okolních zemědělských usedlostí. Objekt nemá vstup, malé obdélné okénko v odvrácené štítové stěně sloužilo zřejmě ke kontrole výše hladiny vody. Objekt neslouží původní funkci, neboť po vybudování vodovodu z Českých Budějovic došlo k překopu pramene a cisterna je proto bez vody. 

AUTOŘI:
Karel Pletzer
Ing. arch. Karel Kuča

LITERATURA:
  •      HUYER, Reinhold. Gauendorf. Budweiser Zeitung. 1928, roč. 68, č. 6.