ZAVŘÍT MENU

stavitelé

Podnikatelé zabývající se prováděním staveb všeho druhu, ve starší době často na úrovni zednických mistrů, od 19. století majitelé stavebních firem.

Pro období gotiky zůstávají českobudějovičtí stavitelé anonymní; většinu obytných domů stavěli pravděpodobně domácí zedníci, zatímco u některých významnějších budov, zvláště církevních, se předpokládá účast organizovaných stavebních hutí a umělců dvorského okruhu. Vzájemné podobnosti mezi kostelem dominikánského konventu a klášterním kostelem v cisterciácké Zlaté Koruně ukazují na výrazný vliv cisterciácké stavební tradice v Českých Budějovicích. Některé analogie lze vypozorovat i u původní podoby stavby kostela svatého Mikuláše a klášterního kostela Obětování Panny Marie. Gotickou přestavbu kostela svatého Prokopa a svatého Jana Křtitele ve 14. století realizovala stejná huť, která přestavěla kostely v DoudlebechKamenném Újezdě. První stavitelské osobnosti, působící trvale nebo přechodně v Českých Budějovicích, jsou jmenovitě známy z období renesance. Jednalo se většinou o samostatně tvořící řemeslníky a umělce, mezi nimiž vynikali Vlaši. Nejznámějšími staviteli 16. století byli Cometové z Eckthurnu, V. Vogarelli, Hans Spatz a další. Ve stylu baroka tu v pol. 17. století tvořili mj. F. Canevale Giovanni Cipriani, v 60.—80. letech 17. století domácí stavitel Mathias Steinbiegel, na přelomu 17. a 18. století byli často zjednáváni knížecí schwarzenberští stavitelé. Giaccomo de Maggi (1651—1706), Pavel Ignác Bayer (1658—1733) a Antonio Erhardt Martinelli (asi 1684—1747). Od 60. let 18. století působil v Českých Budějovicích zednický mistr Simon Beer a později Karl Beer, v poslední třetině 18. století rovněž Johann Habelsreiter. V 19. století lze již hovořit o skutečných stavebních firmách s rostoucím počtem zaměstnanců. Významnou stavitelskou osobností období klasicismu se stali J. Sandner Josef Bednařík, který zde působil 1818—1851 a realizoval soukromé domy i veřejné stavby, např. 1827—1829 nemocnici. Po pol. 19. století existovaly v Českých Budějovicích stavitelské firmy Josefa Pflugmachera (1824—1902) a Alexandra Haase. Při stavbách veřejných nebo továrních objektů ve 2. pol. 19. století nebyla výjimkou účast cizích stavitelů, např. pražských firem Alfonse Werthmüllera, Josefa Blechy, Antonína Dvořáka a Karla Fischera, teplického stavitele Maxe Lose von Losimfeldt, počátkem 20. století též Ladislava Novotného z Počátek a dalších. Kolem 1895 bylo v Českých Budějovicích 6 stavitelů: J. Hauptvogl, J. Kneissl, Josef Priesel (1849—1913), Johann Slunečko (1843—1900), J. Stabernak Vincenc Tiebl (1852—1909). Nejdůležitější byly firmy J. Hauptvogla a J. Stabernaka, které získávaly podstatnou část veřejných zakázek, ale stavěly i obytné domy.

Na přelomu 19. a 20. století některé ze zmíněných živností zanikly a naopak vznikly stavitelské firmy Julia Douši (1852—1909), Bohuslava Kebla (1862—1926), Václava Lukáše (* 1854), Václava Malce, Arnošta Musila (1853—1932), Jana Paťchy, Rudolfa Paťchy, J. Pfeffermanna Jaroslava Teslíka (1872—1915). Roku 1903 bylo ustaveno živnostenské Společenstvo stavitelů pro obvod Obchodní a průmyslové komory v Českých Budějovicích, které hájilo zájmy svých členů a zajišťovalo jejich odborný růst. Narůstající stavební ruch umožnil uplatnění dalších stavitelů: 1908 vznikla stavitelská živnost Johanna Stepana (1882—1942), 1909 Václava Kováříka (* 1885), 1910 Antonína J. Kubíčka (* 1883), 1911 Jana Jeřábka (1876—1948), 1913 A. Teverného. Ještě před první světovou válkou si vlastní firmy založili rovněž A. Hübschmann, Antonín Procházka (* 1873) a Josef Říha (1875—1934). Veřejné budovy v této době stavěli především J. Stepan a V. Kovářík. Rychlé rozšiřování českobudějovické zástavby v poválečné době přineslo 1919 vznik stavitelské firmy Františka Mojžíše (* 1883), 1920 Hermana Drösslera (* 1886), 1922 Josefa Hauptvogla mladšího (1893—asi 1945), 1923 Jindřicha Kellera (1887—1942), pozdějšího ředitele městského stavebního úřadu, 1931 Josefa Vobra. Mezi významné stavitele patřila také firma Bratři Petrášové, Antonín Koukol František Stašek. Značnou část veřejných zakázek získával A. Teverný, zatímco Bratři Petrášové a zejm. F. Mojžíš stavěli celé bloky obytných domů na Vídeňském předměstí Lineckém předměstí. V 1. pol. 20. století působilo v Českých Budějovicích postupně přes 50 soukromých stavitelských firem, které často spojovaly své síly k realizaci některých náročnějších staveb. Původně řemeslný charakter oboru dostával stále průmyslovější podobu. Roku 1948 byly soukromé živnosti znárodněny a zaniklo živnostenské společenstvo stavitelů. Stavebnictví přešlo do rukou státních a družstevních podniků. Od 1990 vzniklo v Českých Budějovicích znovu několik desítek soukromých stavebních firem. 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

klasicismus a empír 

AUTOR:
PhDr. Daniel Kovář

LITERATURA:
  •      KOVÁŘ, Daniel. Stavební činnost v Českých Budějovicích v první polovině 19. století. In: Staré Budějovice: Sborník prací k dějinám královského města Českých Budějovic. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek, 2005. sv. 1. ISSN 1804-3186.

    [s. 82—123.]
  •      Státní okresní archiv České Budějovice, fond Živnostenské společenstvo stavitelů České Budějovice.