ZAVŘÍT MENU

tužkárny

Podniky zaměřené na výrobu grafitových a pastelových tužek ve dřevě, grafitových a pastelových tuh, školních a průmyslových kříd, mechanických a svěracích tužek, kuličkových per a kuličkových psacích vložek, násadek, plnicích per, stěracích pryží a tužkárenských strojů.

První t. v Českých Budějovicích byla firma L. & C. Hardtmuth v ulici F. A. Gerstnera. Výroba, která byla zahájena na podzim 1847, původně zahrnovala i kameninu, fajáns, porcelán a kachlová kamna. Tento sortiment byl postupně omezován; od 1898 sloužily objekty pouze pro výrobu tužek. V roce 1889 uvedla firma na světový trh tužku značky Koh-i-noor, které se dostalo vysokého ocenění na světové výstavě v Paříži. Podle této značky byl podnik pojmenován Koh-i-noor tužkárna L. & C. Hardtmuth. V roce 1945 byla t. znárodněna a v následujících letech byly do podniku začleněny i jiné závody. Dne 1. 5. 1992 vznikla akciová společnost Koh-i-noor Hardtmuth. Od podzimu 1994 se stala majoritním vlastníkem Gama, obě společnosti jsou kapitálově i personálně propojeny.

České emancipační snahy v oblasti průmyslového podnikání vedly v 1895 k založení firmy Národní podnik obchodní a průmyslový, s. r. o. v Praze 9. 3. 1895, s cílem zakládat nové české podniky v různých odvětvích. V Českých Budějovicích tato firma koupila malou Latzmannovu tužkárnu ve Skuherského ulici a v nových objektech na rohu Skuherského a Lipenské ulice instalovala grafitové mlýny, pily a další mechanické stroje. V roce 1897 byl pořízen parní stroj a dynamo k osvětlení dílen obloukovými lampami. Vedle tužek značky Marold, Aleš, Palacký, Libuše zde probíhala výroba inkoustů a násadek na pera. V meziválečné době se denně vyrobilo na 300 veletuctů tužek a 100 veletuctů násadek; v průměru zde pracovalo 130 zaměstnanců. Od 1945 řídila t. závodní rada, v roce 1948 byla majetková podstata firmy znárodněna a začleněna do národního podniku Koh-i-noor tužkárna L & C. Hardtmuth, 1952 bylo rozhodnuto provoz likvidovat a objekty předat národnímu podniku Motor pro výrobu karburátorů. Výroba vstřikovacích zařízení byla z tohoto závodu ve Skuherského ulici přemístěna do továrny v Křížíkově ulici. V menší části objektu bylo 2005 několik provozoven obchodu a služeb; podstatná část budovy zůstala nevyužita.

Třetí t. ve městě se stalo Grafo v majetku akciové společnosti, založené 1920 z podnětu tužkařského odborníka generála O. Husáka několika pražskými a českobudějovickými podnikateli spolu s peněžními ústavy. Podnik vlastnil ochranné známky Scarabeus (stylizovaný posvátný egyptský brouk s rozpjatými křídly) a vyráběl tužky s názvy Con-que-ror, Gold Star a další. Pro výrobu byla zakoupena bývalá Česká továrna na sáčky a kartonáž mezi Rudolfovskou třídou a železniční vlečkou. Od počátku zde bylo zaměstnáno 90—100 dělníků, od 1923 zde jako vedoucí technik pracoval B. Schättinger. Výroba byla zahájena na jaře 1922, ročně se průměrně vyrobilo 40 000 veletuctů tužek. Chyběl však odbyt a t. se udržela v chodu jen zásluhou bankovních úvěrů. V roce 1938 začal slibný export do zámoří, ale na nátlak okupačních úřadů byl 1944 provoz zastaven. Roku 1948 byla majetková podstata Grafa znárodněna a začleněna do národního podniku Koh-i-noor tužkárna L. & C. Hardtmuth jako závod 02. V květnu 1952 se rozhodlo o likvidaci výroby tužek ve dřevě a výrobní náplní závodu 02 se staly automatické tužky, padací tužky Versatil, od 1957 kuličková pera a kuličkové psací vložky při průměrném stavu asi 800 pracovníků. Akciová společnost Grafo se sídlem na Rudolfovské třídě č. 90, vznikla podle privatizačního projektu 1. 5. 1992. Tržby však 1995 poklesly ze 167 milionů korun 1992 na 120 milionů korun a čistý zisk z 15 milionů korun (1992) na 0,6 milionu korun. Dne 19. 2. 1996 došlo ke změně orgánů akciové společnosti a od 1. 1. 1997 splynula akciová společnost Grafo s akciovou společností Koh-i-noor Hardtmuth a podnik byl začleněn jako závod 6 Grafo. Následně byl zrušen a výroba mechanických tužek přemístěna do Broumova.

Čtvrtá t. ve městě se již před 1914 zaměřovala na výrobu mechanických tužek. Grafitové či pastelové jádro v nich bylo vysouváno pomocí různých mechanismů. K jejich průmyslové výrobě založili 1920 bratři Emil Kroutl (* 1879) a Ludvík Kroutl (1884—1939) vlastní továrnu Ripet, s. r. o., na Rudolfovské třídě přímo proti t. Grafo. Výroba zahrnovala grafitová jádra, kovové mechanismy i obaly na tužky z tvrzené pryže. Pro velké odbytové potíže bylo 1928 rozhodnuto rozšířit sortiment o různé druhy plnicích per. Od 1933 zde byly vyráběny jako v první továrně v republice zlaté hroty. Po znárodnění 1948 byla výroba plnicích per převedena do Dačic a výroba mechanických tužek do Koh-i-noor L. & C. Hardtmuth závod 02 – Grafo. 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

Hardtmuthové    |   průmysl 

AUTOR:
Mgr. Václav Vondra

LITERATURA:
  •      VONDRA, Václav. Dějiny české tužkárny Národní podnik. In: Výběr z prací  Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. 1977, roč. 14, č. 2., s. 88—93.

  •      VONDRA, Václav. Historie akciové tužkárny Grafo. In: Výběr z prací  Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. 1978, roč. 15, č. 8., s. 85—90.

  •      Vondra V., 1982: Z historie tužkáren v Českých Budějovicích. Dřevo 37, 1982; Dřevo 38, 1983.