ZAVŘÍT MENU

Dům kultury Metropol

Víceúčelový komplex budov na Senovážném náměstí č. 2.

Dům kultury ROH  |  DK Metropol

Výstavbě v místě historické drobné zástavby a původně nezakrytého toku Mlýské stoky předcházela urbanistická soutěž. Z 50 návrhů byl realizován projekt architektů O. Kubíka, Zdeňka Staška (1927—2013) a Františka Šulce (1908—1979). Generálním dodavatelem stavby musely být v rámci centrálně řízeného hospodářství českobudějovické Pozemní stavby, n. p. Náklady na výstavbu představovaly 42 milionů korun. Objekt v konstruktivistickém stylu s proskleným a pilíři výškově členěným hlavním průčelím nově formoval celou uliční frontu jihovýchodní části Senovážného náměstí. Administrativní budovy byly uvedeny do provozu od roku 1964, tzv. klubová část pak od 1967. Tu tvořily vstupní haly, restaurace, baletní sál, respiria pro výstavy, klubovny a prostory upravené po 1991 pro obchodní činnost. Druhou část a vlastní jádro komplexu od 1971 doplnily společenský sál s kapacitou až 800 osob, divadelní sál s 550 sedadly a víceúčelový areál Malé scény pro 170 návštěvníků. Celková kapacita dosáhla 2 100 návštěvníků. Objekt v dalších desetiletích prošel řadou stavebních úprav a změn: modernizace divadelního sálu po požáru z konce 1983, dostavba divadelních zkušeben a šaten pro potřeby Jihočeského divadla, rozšíření a modernizace restauračních provozů, přestavba provozní budovy na hotelové zařízení, postupné funkční a interiérové úpravy. Během rekonstrukce po povodních 2002 získala novou podobu Malá scéna. Průběžně se měnila také skladba komerčních prostor včetně nové přístavby při vstupním průčelí z roku 2004. S další modernizací a obnovou fasády byl 2017 také doplněn venkovní výtah pro bezbariérový přístup do divadelní části. 

Po 1990 převzaly majetkovou podstatu někdejšího Domu kultury ROH nástupnické odborové svazy a vložily ji do své obchodní společnosti. Dříve dotované kulturní zařízení se transformovalo v samostatně hospodařící obchodní subjekt Metropol, spol. s r. o. Ten se stal nájemcem objektů, technickým správcem a hlavním provozovatelem jeho společenských, kulturních a vzdělávacích aktivit. Zajistil i správu přilehlé administrativní budovy, využívané 1964—1990 odborovými orgány. V roce 2002 přešel Dům kultury Metropol do majetku skupiny odborových svazů s majoritním podílem Odborového svazu KOVO. Rozlohou se jedná o největší kulturní zařízení v jihočeském regionu; jeho působnost přesahuje rámec města. 

Zahájením provozu domu kultury v roce 1971 byl pověřen Jaromír Schel (1940—2020), který se stal jeho dlouhodobým ředitelem a tvůrčí osobností. Do kulturního povědomí se Dům kultury Metropol vepsal založením Kruhu přátel hudby (1970), provozováním pravidelných cyklů Českobudějovické hudební jaro, Českobudějovický hudební podzim (na 200 koncertů 1973—1993). V komorních prostorách Malé scény se v 70. a 80. letech dařilo uvádět některé projekty a osobnosti mimo oficiální scénu. Ve spolupráci s Alšovou jihočeskou galerií se 1980—1989 uskutečnilo 54 v té době ojedinělých výstav osobností, jakými jsou např. Vladimír Boudník, Jaroslav Vožniak, Oldřich Kulhánek nebo Jiří John. V letech 1985—2002 zde nalezl zázemí Filmový klub. Po přestavbě 2002 velkou část programu spolu s divadelními a hudebními vystoupeními tvořily semináře, besedy a vzdělávací akce, od roku 2015 zde Dům kultury Metropol pořádá Přehlídku komorních divadel.
Významné místo mezi aktivitami kulturního zařízení od počátku zaujímala fotografie. Působila zde sdružení Fotos a Fotam. V roce 1976 byla v objektu zřízena stálá fotogalerie: Galerie nahoře, dále revitalizovaná od 2010. 

Spolu s Asociací jihočeských výtvarníků se Dům kultury Metropol 1997—2003 stal pořadatelem mezinárodní výstavy Intersalon, zajišťované J. Schelem a R. Postlem. Od 2004 se výstavy konaly v Jihočeském muzeu, od 2015 v Galerii Mariánská. V roce 2004 vznikl v Metropolu projekt Iuventars, představující práce středních uměleckoprůmyslových škol z České republiky i zahraničí.

Divadelní část Domu kultury Metropol byla 1971—1989 domovskou scénou Jihočeského divadla, operní a baletní soubor zde vystupuje i po ukončení rekonstrukce vlastní divadelní budovy. V sále, který byl vybaven elektronickým systémem prodlužování dozvuku, koncertuje Jihočeská komorní filharmonie a řada dalších hostujících souborů a sólistů, desítky zájezdových představení ročně zde hrají autorská divadla, nejčastěji z populárních pražských scén. Pravidelně se tu také konaly koncerty klasické hudby v rámci Hudebních slavností Emy Destinnové.

Společenský sál je využíván pro pořádání tradičních maturitních a reprezentačních plesů (v sezóně 2019 se jich uskutečnilo na 80), hudebních a zábavných pořadů, tanečních kurzů, společenských a firemních setkání, kongresů, krátkodobých výstavních, soutěžních a dalších akcí. V rámci Dnů slovenské kultury, pořádaných od 2000 městem, se stali každoročními hosty DK Metropol představitelé slovenského divadla, výtvarné scény, fotografie nebo gastronomie. Veletrh cestovního ruchu Jihočeský Kompas se v objektu ve spolupráci s Jihočeskou centrálou cestovního ruchu konal v letech 2008—2016, k hojně navštěvovaným akcím se zařadila 2009—2014 prodejní výstava orchidejí a sukulentů, připravovaná s Orchidea klubem České Budějovice.

V důsledku opatření vlády přijatých od března 2020 proti pandemii COVID-19 došlo k uzavření téměř všech provozů kulturního domu a dlouhodobému rušení programu.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

galerie    |   Metropol 

AUTOŘI:
PhDr. Jaromír Schel
PhDr. Jiří Kopáček

LITERATURA:
  •      KLIMEŠ V. Soutěž na vypracování projektu organizačního domu KOR a všeodborového klubu v Českých Budějovicích. In: Architektura ČSR – Časopis svazu architektů ČSR. Praha: Klub Architektů, 1959, roč. 18, č. 5-6. ISSN 0300-5305