ZAVŘÍT MENU

redemptoristé

Klerická kongregace papežského práva, působící v Českých Budějovicích 1885—1950.

Congregatio Sanctissimi Redemptoris  |  Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele

Její základy položil 1732 neapolský šlechtic a advokát Alfons Maria de Liguori (1696—1787; kanonizován 1839) v jihoitalské Scale u Amalfi; 1749 byla kongregace potvrzena papežem Benediktem XIV. (1675—1758). Posláním redemptoristů je usilovat o spásu opuštěných a chudých, zejm. na venkově. Hlavním pastoračním prostředkem se jim staly lidové misie, dále též duchovní cvičení, kázání a činnost v duchovní správě. Redemptoristé rovněž pečují o poutní místa a věnují se vědecké práci v teologických oborech.

V 50. letech 19. století přišli vlivem J. V. Jirsíka, jenž chtěl oživením lidových misií přispět k náboženské obrodě diecéze, první redemptoristé do Českých Budějovic. V roce 1855 pozval 3 německé r., aby uspořádali v kostele svatého Mikuláše první obnovenou misii ve městě. Jirsíkovi nástupci v biskupském úřadě usilovali o trvalé uvedení redemptoristů do svého sídelního města. Jejich úsilí bylo úspěšně završeno 2. 10. 1885, kdy byla při klášterním kostele Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích ustavena nová redemptoristická rezidence (1898 povýšená na kolej), která byla nejprve součástí Vídeňské provincie a od 1921 byla začleněna do Pražské provincie kongregace. V letech 1908—1921 byl v koleji otevřen i juvenát (gymnázium) pro přípravu mladých adeptů na vstup do společenství (později přemístěn do Libějovic) a od 1923 i noviciát. Od listopadu 1885, kdy dorazili do Českých Budějovic první dva redemptoristé, postupně vzrůstal počet členů koleje a rozšiřoval se okruh jejich působení v rámci města i celé diecéze. V roce 1899 zde žilo 11, 1916 již 19 a k 1942 celkem 27 kněží, laických bratrů i noviců. V letech 1919—1924 v souvislosti s odchodem všech řeholníků německé národnosti se původně převážně německá kolej plně počeštila.

Likvidace řeholních společenství 1950 postihla i českobudějovický dům. V roce 1968 dostali státní souhlas k výkonu duchovní služby v kostele Obětování Panny Marie 3 redemptoristé, kteří zde působili až do 1985. Kolej ve městě nebyla obnovena ani po roce 1989, ale ve správě diecéze opět pracovalo několik redemptoristů (2005 celkem 4), ale přímo v Českých Budějovicích po smrti biskupa A. Lišky žádný. 

AUTOR:
doc. PhDr. Miroslav Novotný CSc.

LITERATURA:
  •      Catalogus saecularis et regularis cleri dioceseos Boemo-Budvicensis pro anno Domini 1827—1948. České Budějovice.

  •      HRUDNÍKOVÁ, Mirjam. Řeholní život v českých zemích : řeholní řády a kongregace, sekulární instituty a společnosti apoštolského života v České republice. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1997. 319 s. ISBN 80-7192-222-6.

    [s. 101—104.]
  •      HŮLKA, Josef Antonín. Církevní řády, bratrstva a spolky v diecési česko-budějovické. V Č. Budějovicích : Nákladem bisk. konsistoře, 1893. 86 s.

    [s. 22—23.]
  •      Katalog diecéze českobudějovické L.P. 2005: proměnná část. 1. vyd. České Budějovice: Katolická církev, 2004. 131 s.

    [s. 106.]
  •      MAREDA, Martin. Kolej redemptoristů v Českých Budějovicích v letech 1885—1930. České Budějovice, 2001. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Historický ústav.

  •      Svátek J., 1970: Organizace řeholních institucí v českých zemích a péče o jejich archivy. SAP 20, č. 2.

    [s. 581—582.]