ZAVŘÍT MENU

Nemanice

Novodobá ves 3 km severně od centra Českých Budějovic; základní sídelní jednotka části obce České Budějovice 3.

Nové Chalupy  |  Čertíkova Ves  |  Čertíkov

Vznikly 1706, kdy zde byli usazeni 4 poddaní hlubockého panství. Původní označení Nové chalupy, Čertíkova Ves nebo Čertíkov (podle zdejšího mlynáře) bylo během 18. století vytlačeno posměšným pojmenováním Nemanice, vyjadřujícím chudobu obyvatel. Jako osada se Nemanice uváděly až 1843, kdy měly 8 domů a 101 obyvatel. Do 1930 vzrostl počet na 173 obyvatel ve 26 domech ve vlastní osadě, kromě toho bylo 21 domů a 148 obyvatel při osadě Úsilné, celkem tedy 47 domů a 321 obyvatel. Do 1949 patřily Nemanice k soudnímu okresu Hluboká nad Vltavou. Roku 1954 byly sjednoceny a přičleněny jako osada k Českým Budějovicím (osada předtím patřila k obci Hrdějovice). 1970 se stala základní sídelní jednotka Nemanice součástí části obce České Budějovice 3. Do 2001 se rozrostly na 481 domů a 2130 obyvatel a do 2011 na 512 domů a 2 450 obyvatel.

Z urbanistického a sídelně historického hlediska jsou Nemanice obdobným celkem jako nedaleký Borek. Nejstarší část vsi vznikla při cestě z Hrdějovic ke dvoru Světlíku (ulice K Rybníku), pod hrází Nemanického rybníka, a až do konce 19. století jej tvořilo 5 chalupnických usedlostí a 2 domky. Přes pozdní vznik a omezené prostorové podmínky šlo o zdrobnělou analogii tzv. středověkých dvorových vsí kolem města. Také zde vznikla zástavba jen po jedné straně cesty a usedlosti získaly malé záhumenicové parcely, využité vesměs jako louky. Pole proto musela být rozměřena na protější straně, což zpětně podmiňovalo jednostrannou formu zástavby. Později vznikly drobné řady domků i po jižní straně vyústění cesty od Českých Budějovic (U Čertíka) na hráz rybníka. Koncem 19. století a zejm. ve 30. letech 20. století zaznamenaly Nemanice rozsáhlý urbanistický vývoj, který se netýkal starých Nemanic, ale území podél státní silnice do Borku a Veselí nad Lužnicí, která v této trase vznikla 1755 (dříve vedla přes Kněžské Dvory a Hrdějovice). Stavělo se na katastru Hrdějovic, ale i v navazujícím cípu katastru Úsilného (kolem křižovatky Pražské třídy a ulice K Rybníku). Do druhé světové války tak vznikla řadová přízemní zástavba Pražské třídy a západně od ní pravidelná osnova pěti nových ulic. Stará víska zůstala izolována. V 60.—90. letech 20. století zaznamenaly Nemanice poměrně velký růst výstavby, který stále pokračuje. Předválečná čtvrť kolem Pražské třídy byla rozšířena o další bloky západně od Hlubocké ulice a jižně od Opatovické ulice (zde až po průmyslovou zónu za potokem). Severně od Opatovické ulice se uplatnila i panelová bytová výstavba. Území mezi křižovatkou a starou vsí, přesněji mezi Pražskou třídou, ulicí U Čertíka a Rudolfovským potokem, jehož dřívějšímu zastavění bránila katastrální hranice a soukromá držba polí a luk, bylo proťato Rybářskou ulicí a příčnými ulicemi a zastavěno převážně řadovými rodinnými domy. V rámci této přestavby a dostavby staré jádro Nemanic v podstatě zaniklo. Roku 1997 začala severně od Nemanického rybníka výstavba skupiny nových rodinných domků.

Z památkového hlediska nepředstavují Nemanice významný celek. Před domem č. 5 v ulici K Rybníku se zachovala prostá dřevěná zvonička, tvořená dvěma sloupky. Jihovýchodně od Nemanic stojí někdejší městský dvůr zvaný Ryšákovský. Jeho stávající název Světlík je převzat podle lesa, který Jiří z Poděbrad (1420—1471) daroval 1464 českobudějovickému měšťanu O. Puklicovi ze Vztuh

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

části města 

AUTOŘI:
Ing. arch. Karel Kuča
Karel Pletzer

LITERATURA:
  •      SMOLKOVÁ, Anna. Vznik a vývoj osady Nemanice v letech 1706—1855. In: Jihočeský sborník historický 1989. České Budějovice 1989, roč. 58, č. 1, s. 29—31.