ZAVŘÍT MENU

kaple Smrtelných úzkostí Páně

Kaple čtvercového půdorysu s okosenými nárožími samostatně stojící východně od závěru farního kostela svatého MikulášeKněžské ulici, vystavěná 1727—1731 na místě gotické kaple svatého Jakuba, jejíž existenci prokázal archeologický výzkum.

Při něm byla mj. objevena i doposud zcela neznámá kostnice, ve které byly uloženy ostatky několika set jedinců. Vysoká centrální stavba je orientovaná východním směrem. Relativní strohost fasád oživují dvě úzké hranolovité věže při západním průčelí, členěné lizénovým rámováním. Centrální část kaple kryje stlačená zvoncovitá báň s lucernou. Obdobně je řešeno zastřešení obou věží, mezi které je vložen vstupní portál s kamenným pravoúhlým ostěním.

Interiér, osvětlený jednoduchými pravoúhlými okny, člení mělké niky a svazkové pilastry s římsovými hlavicemi, nad ně se zvedá kupole. Na západní straně se do kaple otvírá kruchta s varhanami od Jiřího Dvorského (1677—po 1732) z 1731, přístupná schodištěm v severní věži.

Ústředním motivem freskové výzdoby interiéru je Bůh Otec, doprovázený anděly s nástroji Kristova umučení od Jana Adama Schöpfa (1702—1772) podle smlouvy z 29. 5. 1729, a alegorie Osmera blahoslavenství.

V roce 1785 byla kaple zřejmě v návaznosti na likvidaci okolního hřbitova zrušena a využívána jako skladiště. Z podnětu biskupa J. V. Jirsíka došlo 1855 k jejímu obnovení. V současnosti slouží pro bohoslužební potřeby Církve řeckokatolické.

AUTOR:
Mgr. Juraj Thoma

LITERATURA:
  •      DENKSTEIN, Vladimír. Katedrální chrám sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. 2. vyd. Praha : Vyšehrad, 1948. 23 s.,[8] s. il. Poklady národního umění; sv. 46.

    [s. 19.]